Summit EU se zaměří nejen na růst a nezaměstnanost, bude řešit i Španělsko, Řecko a Itálii

BRUSEL (MEDIAFAX) - Evropští lídři budou na dvoudenním summitu Evropské unie, který se bude konat ve čtvrtek a v pátek, pravděpodobně nejen hospodářský růst a nezaměstnanost, ale pravděpodobně se zaměří také na situaci krizí postiženého Řecka, Španělska a Itálie.

"Mám pocit, že to bude celkem ostré. Samozřejmě se bude řešit Řecko, to ale nebude hlavním bodem programu. Tím bude Španělsko a Itálie. Budou se řešit takové záležitosti, jako je například fond, do kterého by se vložil všechen dluh nad 60 procent hrubého domácího produktu zemí eurozóny. Německo ale bude proti," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

V poslední době se navíc hodně hovoří o možnosti evropských záchranných fondů, tedy dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) a trvalého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), intervenovat na dluhopisových trzích. Nyní bude vstupovat v platnost právě trvalý fond ESM, je tedy nutné se zamyslet nad tím, zda je to možné.

"Německo se překvapivě nijak nezdráhalo. No a opět se dostaneme k bankovní unii - ale to je utopie. Vtip je v tom, že se to opět prezentuje jako záchrana bank v EU. Ale opět to řeší stejně jako fiskální pakt spíše budoucí problémy bank. Tedy bude to ostré, ale že by se zde odhlasovalo něco, co by dlouhodobě řešilo situaci v eurozóně, je prakticky vyloučeno," dodal Prokop.

Vedoucí představitelé Evropské unie příští týden podle návrhu závěru summitu, který získala agentura Reuters, prohlásí, že stálý záchranný fond ESM zahájí svou činnost až 9. července, nikoli 1. července, jak bylo původně plánováno. "Signatáři ESM smlouvy zajistí její vstup v platnost do 9. července 2012," uvádí se v návrhu závěru summitu EU.

Italský premiér Mario Monti společně s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a španělským předsedou vlády Marianem Rajoyem dlouhodobě hovoří o snaze prosadit podporu růstu a zároveň vyrovnaných státních rozpočtů. Německá kancléřka Angela Merkelová naopak tlačí hlavně na snížení deficitů.

Hollande v polovině června vyzval partnery v eurozóně k přijetí důrazných opatření proti dluhové krizi, kdy na schůzce s Montim navrhl například emise eurobondů, založení společného fondu pro splácení státních dluhů nebo bankovní licenci pro záchranný trvalý fond eurozóny ESM, a mohl si tak půjčovat peníze od Evropské centrální banky (ECB).

Hollandovy návrhy ale vedou Paříž do sporu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která ve čtvrtek odmítla za Německo eurobondy a společné garance evropským bankám. Merkelová chce prosazovat prohloubení politické unie a vytvoření fiskální unie. "Potřebujeme více Evropy ... fiskální unii ... a potřebujeme politickou unii v první řadě," uvedla nedávno německá kancléřka. "Musíme, krok za krokem, postoupit odpovědnost do Evropy," zdůraznila.

Merkelová se tak podle agentury AFP otevřeně vyslovila pro tzv. dvourychlostní Evropu, která se už nyní projevuje například rozdělením EU na státy eurozóny a na ty, které mají nadále vlastní měnu. "To znamená, že musíme krok po kroku postupovat Evropě kompetence, aby Evropa získala také kontrolní možnosti," upozornila německá kancléřka.

Německá kancléřka rovněž nedávno řekla, že nevěří, "že jeden summit je schopen vyřešit všechno naráz". "Fiskální konsolidace a růst jsou dvě strany téže mince," dodala Merkelová.

Dále se budou evropští lídři zabývat pravděpodobně Španělskem. To 9. června oznámilo, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Eurozóna v následném prohlášení uvedla, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur (cca 2,55 bil. Kč), jakmile žádost obdrží. Finanční prostředky by mohly být podle prohlášení Eurogroup převedeny do španělského Fondu pro bankovní restrukturalizaci (FROB), který by je pak poskytl bankám.

Španělsko se tak stane čtvrtou zemí po Řecku, Irsku a Portugalsku, která požádala o mezinárodní finanční pomoc od začátku dluhové krize měnového bloku. To "vtáhne" eurozónu do neprobádaných vod - španělská ekonomika je totiž více než dvakrát větší, než kdyby se spojilo Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Na rozdíl od těchto států ale Španělsko finanční pomoc chce použít na rekapitalizaci svého bankovního sektoru, nikoli na záchranu země.

Navíc se zvyšují výpůjční náklady Španělska i Itálie na dluhopisových trzích, což je další z věcí, které vedou k diskusím o nutnosti řešení kritické situace. Člen výkonné rady Evropské centrální banky Benoit Coeure před pár dny uvedl, že záchranný fond eurozóny by měl kupovat dluhopisy oslabených zemí měnového bloku, aby zmírnil tlak právě na státy jako Itálie a Španělsko. "Jistě je záhadou, proč EFSF bylo umožněno před rokem provádět intervence na sekundárním trhu a vlády tuto možnost ještě nevyužily," uvedl Coeure v rozhovoru pro list Financial Times.

Podle něj by tento krok usnadnil "velmi těžce zkoušenou" situaci Itálie a Španělska. Lídry EU pak Coeure vyzval, aby na svém nadcházejícím summitu zformulovali vizi budoucnosti měnové unie, a tím přispěli ke stabilizaci trhů.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz