Země BRICS založí vlastní protikrizový fond, tvrdí Rusko (21.6.2012)

MOSKVA (MEDIAFAX) -

Přední rozvíjející se ekonomiky mohou zřídit společný antikrizový fond v případě, pokud nezískají v rámci navrhované reformy větší vliv na rozhodování v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na tajemníka ruského ministerstva financí.

Lídři skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) se na summitu skupiny G20 sice zavázali, že podpoří úvěrovou kapacitu MMF 75 miliardami dolarů, ale dodatečné prostředky podmínili reformou rozložení hlasovacích práv.

Ministři financí a centrální bankéři BRICS zároveň dostali za úkol prozkoumat potenciální měnové swapy, o kterých mají informovat na nejbližším summitu lídrů BRICS v Jižní Africe.

"Je jasné, že země BRICS vstoupily do fáze, kdy mohou požadovat, aby se s nimi počítalo (v rámci reformy MMF)," uvedl tajemník ruského ministerstva financí Sergej Storčak s tím, že právě z této perspektivy je třeba se dívat na problém měnových swapů nebo společného protikrizového fondu.

"Bude to paralelní mechanismus navíc k MMF," upozornil ruský úředník.

Pět států BRICS představuje 43 procent globální populace a přibližně 18 procenta světové ekonomiky. Hodnota jejich celkových devizových rezerv představuje čtyři biliony dolarů.

"Chceme, aby se s rozvíjejícími zeměmi zacházelo fér. Demonstrací naší touhy je naše komuniké ohledně mechanismu měnových swapů," zdůraznil dále Storčak.

Vliv rozvíjejících zemí v MMF by měl vzrůst díky reformě hlasovacích práv. Rusko chce, aby byly vypočítány na základě hrubého domácího produktu (HDP) a devizových rezerv. Podle Storčaka by nový způsob výpočtu hlasovacích práv měl být dohodnut ještě letos, než se Rusko ujme předsednictví ve skupině nejvyspělejších zemí světa G20.

Storčak řekl, že země BRICS si jsou vědomy, že dodatečné peníze v MMF budou použity při řešení dluhové krize eurozóny. Podle něj se na summitu G20 v mexickém Los Cabos neozvala žádná agresivní kritika na adresu Evropy.

"Úkol Evropanů je velmi konkrétní, tedy co nejdříve přerušit spojení mezi situací v bankovním sektoru a dluhy států, podotkl s tím, že čím dříve se to stane, tím větší jsou šance, že evropská ekonomika bude opět růst.

Podle Storčaka jsou kroky Evropy směrem k integrovanému bankovnímu systému z pohledu rozvíjejících se zemí podstatně důležitější než dluhopisy Evropského fondu finanční stability (EFSF) nebo fiskální unie.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz