Odchod Řecka z eurozóny a jeho dopady na střední a východní Evropu

Přímé ekonomické a obchodní vazby mezi střední Evropou a periferií eurozóny jsou slabé, snad s výjimkou Bulharska a Rumunska. Růst regionu je mnohem více závislý na výkonu Německa než Řecka nebo jiných krizí zasažených ekonomik. Hlavní kanály potenciální nákazy pro střední a východní Evropu tedy pramení buď z bankovního systému, nebo z odlivu portfoliových investic.

Bankovní kanál: Vzhledem k vlastnické struktuře jsou banky v Bulharsku a Rumunsku ve větší míře vystaveny otřesům vycházejících z periferie eurozóny. I maďarský bankovní systém se jeví zranitelný kvůli závislosti na zahraničním financování s vysokým podílem neziskových půjček (NPL ratio) a kvůli regulatorní a daňové zátěži na finanční sektor.

Odliv kapitálu: Polsko se mezi ekonomikami střední a východní Evropy v posledních třech letech těšilo značnému přílivu portfoliových investic (12 % HDP). Pokud Grexit povede k významnému nárůstu averze k riziku, budou tyto pozice asi sníženy. V tomto případě se polský zlotý zdá jako poměrně zranitelný kvůli kombinaci vysokého schodku běžného účtu platební bilance a jeho relativně nepříznivé struktuře financování, což je v kontrastu s Českou republikou (po vyloučení reinvestovaných zisků téměř vyrovnaný běžný účet) a s Maďarskem (přebytek).

Reakce hospodářské politiky: Ve většině ekonomik střední a východní Evropy mají fiskální autority určitý manévrovací prostor, který umožňuje působení automatických stabilizátorů v případě velkých negativních šoků. Výjimkou je Maďarsko kvůli vysokému vládnímu zadlužení. Jsme přesvědčeni, že to omezuje jeho schopnost reakce hospodářské politiky, což znamená větší pravděpodobnost, že Maďarsko přijme podmínky MMF pro finanční pomoc.

IW speciál: Řecké loučení s eurozónou

Které země CEE jsou nejvíce ohroženy?

Analýza klíčových zranitelných míst v regionu naznačuje, že Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko by mohly čelit největším problémům v případě Grexitu. Polsko vypadá mnohem odolnější, ale očekáváme, že se nákaza projeví formou slabého měnového kurzu. Podle našeho názoru se Česká republika zdá relativně nejméně zranitelná, pokud tedy neuvidíme značný propad zahraniční poptávky, což by s ohledem na stávající politické napětí mohlo zmrazit reakci hospodářské politiky.

Čtěte také: