ECB bude rozhodovat o měnové politice (3.6.2012)

FRANKFURT (MEDIAFAX) - Evropská centrální banka (ECB) bude ve středu rozhodovat o nastavení měnové politiky. Na svém posledním zasedání začátkem května ECB ponechala klíčovou sazbu beze změny na rekordním minimu jednoho procenta.

Rada guvernérů ECB tehdy na svém zasedání, které se konalo výjimečně v Barceloně, rozhodla, že klíčovou úrokovou sazbu ponechá beze změny na úrovni 1,00 procenta, výpůjční sazbu (lombardní) na úrovni 1,75 procenta a diskontní na 0,25 procenta.

"Do budoucna se očekává, že ekonomická aktivita bude v průběhu roku postupně oživovat. Zároveň ekonomický výhled je i nadále předmětem rizika negativního vývoje," uvedl tehdy po zasedání šéf ECB Mario Draghi. "ECB bude ale bedlivě sledovat, jak se ceny energií odrážejí na celkovém růstu cenové hladiny, mezd a zisků," dodal šéf ECB.

Inflace v eurozóně podle něj pravděpodobně letos zůstane nad dvouprocentním cílem, rizika podle Draghiho i nadále zůstávají na dolní straně ekonomické prognózy. Meziroční inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v květnu zpomalila na 2,4 procenta. Zpřesněný odhad včetně údajů za celou Evropskou unii by měl Eurostat zveřejnit 14. června.

ECB snížila základní úrokovou sazbu v listopadu a prosinci, a to vždy o 0,25 procentního bodu.

"ECB pravděpodobně opět ponechá svoji sazbu na rovném procentu. Při pohledu na trhy není příliš pravděpodobné, že by ke změně sazeb došlo nyní. Trh peněz tomuto dává pouze 10procentní pravděpodobnost snížení sazeb. Z mého pohledu je to ale špatná politika. ECB by měla svoji sazbu snížit. Inflační tlaky nyní ani v budoucnu nehrozí. ECB pro tento krok má spoustu prostoru," odhadl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Skupina guvernérů ECB vedená zástupci německé Bundesbanky vystupuje stále hlasitěji proti uvolněné měnové politice a s ohledem na rizika růstu inflace vyzývá k jejímu ukončení. Proti urychlenému opuštění podpůrné politiky na druhou stranu hovoří obnovení obav z vývoje veřejných financí ve Španělsku. Jeho dluh letos podle vládního odhadu vzroste na nejvyšší úroveň od roku 1990.

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku oproti předchozímu kvartálu stagnovala. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom hrubý domácí produkt (HDP) klesl mezikvartálně o 0,3 procenta. Meziročně v prvních třech měsících ekonomika eurozóny stagnovala. V předchozím čtvrtletí rostlo hospodářství eurozóny meziročně o 0,7 procenta.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz