Společnost Markit zveřejní květnové údaje o aktivitě ve službách v eurozóně

LONDÝN (MEDIAFAX) - Společnost Markit oznámí v úterý konečná data o aktivitě ve službách v eurozóně za květen. Index nákupních manažerů (PMI) ve službách, který je dominantním sektorem eurozóny, se v květnu podle předběžných údajů snížil na 46,5 bodu z dubnových 46,9 bodu.

Právě sektor služeb eurozóny se podílí zhruba dvěma třetinami na ekonomické aktivitě regionu. Hodnota indexu se tak dostala hlouběji pod zlomovou hranici 50 bodů, která odděluje pokles aktivity daného odvětví od růstu.

Podle předběžného odhadu společnosti Markit kombinovaný index nákupních manažerů (PMI) výrobního sektoru i sektoru služeb eurozóny klesl tento měsíc na 45,9 bodu z dubnových 46,7 bodu a dosáhl tak nejnižší úroveň od června roku 2009. Analytici, které oslovila agentura Reuters, přitom očekávali pokles "jen" na 46,6 bodu.

Hlavním důvodem tohoto výsledku je podle společnosti Markit úbytek nových objednávek, který nutí firmy snižovat skladové zásoby i počet zaměstnanců.

"Mezi Německem a eurozónou je jeden velký rozdíl. Tím je zaměstnanost. Zatímco v Německu je tak vysoká zaměstnanost jako již dlouho ne, v eurozóně to je přesně naopak. Zde míra nezaměstnanosti neustále roste. To se ale výrazně projeví na sektoru služeb. Zatímco v Německu se sektoru služeb může dařit, neboť je má kdo poptávat, v eurozóně je to přesně naopak. To je dostatečně vypovídající proto, proč index PMI v Německu je nad 50bodovou hranicí, zatímco v eurozóně je pod touto hranicí, která dělí růst a pokles daného sektoru," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Navíc, situaci zhoršuje i napjatá politická situace v Řecku, která hrozí odchodem Atén z měnového bloku, na což by podle mnohých expertů doplatila i samotná eurozóna. Investoři se navíc obávají dalšího vývoje dluhové krize v eurozóně, především pak situace ve Španělsku. Tamní vláda se v současnosti potýká s nárůstem nákladů na financování. Hlavními důvody jsou vysoká zadluženost a problémy bankovního sektoru způsobené splasknutím realitní bubliny. Bankovní krize ve Španělsku výrazně zhoršuje dluhovou krizi, s kterou už více než dva roky zápasí eurozóna. Na trzích se čím dál více spekuluje, že Španělsko bude nuceno požádat o mezinárodní finanční pomoc, o kterou už požádaly tři členské země z celkových 17 - tedy Řecko, Irsko a Portugalsko.

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku oproti předchozímu kvartálu stagnovala. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom hrubý domácí produkt (HDP) klesl mezikvartálně o 0,3 procenta. Meziročně v prvních třech měsících ekonomika eurozóny stagnovala. V předchozím čtvrtletí rostlo hospodářství eurozóny meziročně o 0,7 procenta.

Ekonomika eurozóny v letošním roce podle nejnovější prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) klesne o 0,1 procenta, příští rok by pak měla růst o 0,9 procenta. Ještě ve své listopadové prognóze přitom OECD předpovídala pro letošní rok růst o 0,2 procenta a v roce 2013 o 1,4 procenta.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz