Společnost Markit oznámí květnová data o aktivitě ve službách v Německu

LONDÝN (MEDIAFAX) - Společnost Markit zveřejní v úterý konečné údaje o aktivitě ve službách v Německu za květen. Index nákupních manažerů německého sektoru služeb v květnu podle předběžných dat stagnoval na dubnových 52,2 bodu.

Analytici, které oslovila agentura Reuters, přitom očekávali mírné zpomalení aktivity na rovných 52 bodů. Ani to ale nedokázalo vykompenzovat propad ve výrobním sektoru.

Kompozitní index, který kombinuje údaje z výrobního sektoru a sektoru služeb, tak klesl poprvé po šesti měsících pod klíčovou hranici 50 bodů na 49,6 bodu. V dubnu dosáhl kompozitní index podle společnosti Markit 50,5 bodu.

"Mezi Německem a eurozónou je jeden velký rozdíl. Tím je zaměstnanost. Zatímco v Německu je tak vysoká zaměstnanost jako již dlouho ne, v eurozóně to je přesně naopak. Zde míra nezaměstnanosti neustále roste. To se ale výrazně projeví na sektoru služeb. Zatímco v Německu se sektoru služeb může dařit, neboť je má kdo poptávat, v eurozóně je to přesně naopak. To je dostatečně vypovídající proto, proč index PMI v Německu je nad 50bodovou hranicí, zatímco v eurozóně je pod touto hranicí, která dělí růst a pokles daného sektoru," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Díky výraznému růstu německé ekonomiky vykázala eurozóna v prvním čtvrtletí nulový růst, zatímco analytici počítali s poklesem. V takovém případě by to byl druhý čtvrtletní pokles po sobě, což by znamenalo technickou recesi.

Německá ekonomika ale patří mezi proexportní a také ji už začíná dohánět slábnoucí poptávka na zahraničních trzích. Navíc, situaci zhoršuje i napjatá politická situace v Řecku, která hrozí odchodem Atén z měnového bloku, na což by podle mnohých expertů doplatila i samotná eurozóna.

Navíc, situaci zhoršuje i napjatá politická situace v Řecku, která hrozí odchodem Atén z měnového bloku, na což by podle mnohých expertů doplatila i samotná eurozóna. Investoři se navíc obávají dalšího vývoje dluhové krize v eurozóně, především pak situace ve Španělsku. Tamní vláda se v současnosti potýká s nárůstem nákladů na financování. Hlavními důvody jsou vysoká zadluženost a problémy bankovního sektoru způsobené splasknutím realitní bubliny. Bankovní krize ve Španělsku výrazně zhoršuje dluhovou krizi, s kterou už více než dva roky zápasí eurozóna. Na trzích se čím dál více spekuluje, že Španělsko bude nuceno požádat o mezinárodní finanční pomoc, o kterou už požádaly tři členské země z celkových 17 - tedy Řecko, Irsko a Portugalsko.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz