Aktivita v německém výrobním sektoru v květnu klesla nejvíce od června 2009 (1.6.2012)

LONDÝN (MEDIAFAX) - Index nákupních manažerů (PMI) v německém výrobním sektoru v květnu podle revidovaných údajů společnosti Markit klesl na 45,2 bodu, zatímco původně byl ohlášen propad až na 45 bodů. Informovala o tom v pátek na svých webových stránkách společnost Markit.

V dubnu činil index PMI německého sektoru služeb 46,2 bodu.

Květnový výsledek je tak výrazně pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst sektoru od poklesu. Aktivita německého výrobního sektoru tak zaznamenala v květnu nejvýraznější pokles od června roku 2009, což opět vyvolalo obavy z odolnosti německého hospodářství vůči dluhové krizi.

Výrobní sektor eurozóny v květnu prohloubil pokles na 35měsíční minimum, když klesal už desátý měsíc. Podle průzkumu indexu nákupních manažerů (PMI) ve výrobě oslabil index aktivity PMI po revizi na 45,1 bodu z dubnových 45,9 bodů v dubnu. Původně přitom společnost Markit oznámila pokles na rovných 45 bodů.

Prudký pokles aktivity především v německém průmyslu tak zhoršuje vyhlídky německé ekonomiky, která v prvním čtvrtletí vzrostla mezikvartálně o 0,5 procenta a meziročně o 1,7 procenta a zachránila se tak před pádem do recese. Díky výraznému růstu německé ekonomiky vykázala eurozóna v prvním čtvrtletí nulový růst, zatímco analytici počítali s poklesem. V takovém případě by to byl druhý čtvrtletní pokles po sobě, což by znamenalo technickou recesi.

Německá ekonomika ale patří mezi proexportní a také ji už začíná dohánět slábnoucí poptávka na zahraničních trzích. Navíc, situaci zhoršuje i napjatá politická situace v Řecku, která hrozí odchodem Atén z měnového bloku, na což by podle mnohých expertů doplatila i samotná eurozóna. K tomu se přidává i napětí okolo Španělska.

Investoři se tak obávají dalšího vývoje dluhové krize v eurozóně, především pak situace ve Španělsku. Tamní vláda se v současnosti potýká s nárůstem nákladů na financování. Hlavními důvody jsou vysoká zadluženost a problémy bankovního sektoru způsobené splasknutím realitní bubliny. Bankovní krize ve Španělsku výrazně zhoršuje dluhovou krizi, s kterou už více než dva roky zápasí eurozóna. Na trzích se čím dál více spekuluje, že Španělsko bude nuceno požádat o mezinárodní finanční pomoc, o kterou už požádaly tři členské země z celkových 17 - tedy Řecko, Irsko a Portugalsko.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz