Svět, Evropa a Česko: Jak rychle přicházíme o úspory?

Slabá data z trhu práce minulý týden v USA zchladila akciovou rally . Statistiky sice ukazují alespoň mírný pokles míry nezaměstnanosti (za posledních 10 měsíců o jediné procento), avšak tvorba nových míst zdaleka nepokračuje potřebným tempem. Zda dojde k dalšímu kolu tisku peněz, eufemicky zvané kvantitativní uvolňování, není ale jisté. Šéf americké centrální banky má starosti s rostoucí inflací. 

Ani Evropa se neraduje. Inflace je 2,5%, což znamená růst cen a další devastaci tenčících se úspor obyvatel eurozóny. Zároveň je inflace vysoko nad očekáváními Evropské centrální banky (ECB), která potřebuje inflaci maximálně 1,92%. 

K pesimismu přispívá kritická míra nezaměstnanosti ve Španělsku a obrovský schodek rozpočtu. Z plánovaného schodku 4,4 procenta je téměř 6%, což vyděsilo především Evropskou centrální banku. Španělské ministerstvo financí pod tlakem ECB provedlo žonglování s čísly a snížilo opticky schodek na 5,3 procenta. Špatné zprávy, tedy vysoká míra nezaměstnanosti a hrozivý schodek rozpočtu, se podepsaly na nezdařené aukci španělských dluhopisů, které s téměř 6 procenty úroku signalizují velké problémy pro další fungování Španělska. Španělé sice obratem avizovali, že finanční pomoc nebudou potřebovat, ale podobně kdysi reagovalo v obdobné situaci i Řecko ...

Cena španělských dluhopisů zareagovala poklesem - a to je tvrdá zpráva především pro španělské banky, které tyto dluhopisy drží. Ztráty z dluhopisů musí banky odepisovat, čímž se mohou snadno dostat do potíží s (již nyní nevalnou) kapitálovou přiměřeností. A pak se může stát, že tyto banky budou muset doplnit své zajištění u Evropské centrální banky(která jim de facto na nákup dluhopisů sama půjčila). Vytloukání klínu klínem, nebo spíše jednoho dluhu dalším dluhem, je zkrátka past. 

A jak se daří kolébce dluhové krize? Také není bohužel důvod jásat. Rozpočtový deficit řecké vlády za první čtvrtletí nabobtnal meziročně o 53 procent a činí 7,3 miliardy euro. Stejně jako ve Španělsku i v Řecku skokově roste nezaměstnanost. Že se v takové situaci těžko snižuje schodek veřejných financí, je logické. 

Česká republika čelí rostoucí inflaci. Důvodem není jen zvýšení DPH (a příští rok bude ještě hůř), ale rostoucí ceny energií, benzínu, nafty atd. Jakým tempem přicházíme o naše úspory? Zatím jde o 3,8 procenta. Pokud si porovnáme toto číslo s průměrným výnosem bankovních účtů, je to neveselá matematika. Ani nezaměstnanost neklesá tak, jak by bylo zapotřebí k solidnímu hospodářskému růstu. Jediné, co roste, jsou daně... 

Investor pesimismu propadat nemusí. Drahé kovy jsou nyní, s ohledem na nejistý osud kvantitativního uvolňování, stále za velmi příjemné ceny. Tomu odpovídá také nákupní apetit: zájem o stříbrné slitky NTR i o investiční stříbrné mince je vysoko nad běžným průměrem. Že by velcí investoři očekávali vyšší inflaci a tedy růst ceny stříbra? Jedním z důvodů, proč nyní velcí investoři jednoznačně favorizují stříbro před zlatem je fakt, že nynější nízká cena stříbra je způsobena také obavami o poptávku ze strany čínského průmyslu. 
Znalý investor nakupuje to, co je za dobrou cenu. A investiční stříbro s cenou stále pod 33 dolary toto kritérium bohatě splňuje.

Cena zlata se v poslední době drží v rozmezí 1610 až 1660 dolarů za unci. Graf ceny zlata tedy nyní nenabízí tak zajímavé nákupní příležitosti, jako graf ceny stříbra. Rozumný investor, který se nákupy stříbra a zlata zajišťuje proti inflaci, si s hrozbami dluhové krize v Evropě umí poradit.