Co by přinesl šok 2x horší než Lehman Brothers

Eurozóna se stále snaží potlačit spekulace globálních trhů o tom, že v současné podobě nepřežije. Bohužel ani po posledním summitu EU, který eurozónu správně nasměroval, nelze tvrdit, že strach politiků z rozklížení měnové unie zmizí. Nechceme spekulovat kdy, jak a zdali vůbec se eurozóna rozpadne, nicméně podle našeho názoru je seriózní uvažovat o katastrofickém scénáři, kdy některá ze zemí provede v dohledné době neřízený bankrot svého dluhu či dokonce opustí měnovou unii.

Taková situace – jakýsi finanční €urogedon – by představovala pro střední Evropu nepochybně drastický externí šok á la kolaps banky Lehman Brothers. Reálné a finanční dopady nějaké formy €urogedonu by tentokrát byly zřejmě horší než při kolapsu v roce 2008. Nicméně, stejně tak jako tehdy bude třeba při eventuální finanční krizi II. mezi středoevropskými ekonomikami a trhy rozlišovat.

Jaký by měl eventuální finanční €urogedon, a s tím související kolaps ekonomiky Německa a eurozóny, dopad na HDP střední Evropy?

Šok 2x horší než Lehman BrothersPři zhodnocení rizik plynoucích z takovéhoto vnějšího šoku je zásadní porovnat strukturu středoevropských ekonomik, a to z hlediska zahraničního obchodu i struktury produkce. Nejvyšší podíl vývozů do EU na HDP ve střední Evropě má Maďarsko, těsně následované Českem. Podíl Polska je v tomto ohledu zhruba poloviční. Tomu odpovídá i celkově příznivější struktura nabídkové strany polské ekonomiky.

 Značně cyklický proexportně zaměřený průmysl má znatelně nižší podíl než v Česku a v Maďarsku. Co je ovšem možná ještě důležitější, Poláci mají uvnitř samotného průmyslu nižší podíl cykličtějších složek náchylnějších na propad zahraniční poptávky. V Česku i v Maďarsku naopak hrají prim auta a strojírenství, kterých se v těžších časech jako prvních dotknou propady zakázek. Vyšší zranitelnost Česka a Maďarska byla také vidět v právěproběhlé finanční krizi po pádu Lehman Brothers.

Sledujte investiční zpravodajství na http://www.penizenavic.cz/investovani

 Nejhlubší kumulativní propad HDP zažilo právě Maďarsko, následované Českem a Polskem. I když v případě Maďarska, kromě přímého propadu exportních zakázek (reálného kanálu), hrála roli i vysoká závislost na zahraničním financování (zahraniční hypotéky) a souběžná fiskální restrikce. Tato rizika nákazy přímým finančním kanálem tentokrát mohou být v Maďarsku o něco nižší (viz další části studie).

 Trochu horší situace tentokrát může být naopak v Polsku, jehož hospodářství po Lehman Brothers zcela uniklo recesi. Bylo to ale do velké míry díky vyššímu podílu stavebnictví, které žilo z příprav na ME ve fotbale. Tyto investice mohou v druhé polovině příštího roku 2012 (po uskutečnění mistrovství) rychle spadnout a těžko tak Polsku tentokrát pomohou. Polsko také může být daleko méněimunní kvůli větší zranitelnosti přímým finančním kanálem –Polákům jako jediným ve střední Evropě výrazně narostla finanční páka v bankovním sektoru. Zvlášť v polském případě je proto třeba brát zkušenost s poslední krizí s rezervou a v případě nové finanční krize počítat s výraznějším dopadem do hospodářství. Naopak v Maďarsku vzhledem k menším vnějším a vnitřním nerovnováhám, nemusí být dopad tak silný jako v minulých krizích.

 Vzhledem k tomu, že nedokážeme pořádně odhadnout hloubku propadu při eventuálním „černém“ scénáři, rozhodli jsme se středoevropské ekonomiky podrobit arbitrárně zvolené modelové zátěži simulující propad HDP v EMU a v Německu, rovnající se dvojnásobnému šoku, jaký tyto ekonomiky prodělaly po pádu banky Lehman Brothers.

Dopad na středoevropské ekonomiky jsme přitom namodelovali s využitím dat o HDP a ARIMA modelů. Z našich odhadů vyplývá, že simulovaný reálný šok (= 2x propad po Lehman Brothers) by v nadcházejícím roce po finančním €urogedonu v Česku znamenal kumulativní propad HDP přes 8,9 %, v Polsku přes 2,8 % a v Maďarsku přes 10,8 % (viz graf). Nicméně, vzhledem k unikátnosti dnešní hrozby (rozpad měnové unie či neřízený bankrot některého z jejích členů) nemusí být historická zkušenost dobrým vodítkem pro modelování budoucích rizik. Je zásadní si uvědomit, že žádná historická zkušenost nedokáže pořádněpostihnout dopad takového šoku. I když totiž např. česká ekonomika relativně nedávno zažila rozpad měnové unie (rozdělení Československa), pak historická zkušenost s (byťi částečným) rozpadem tak velkého celku jako je eurozóna, popř. bankrotem státu ze stejného kontinentu, zcela chybí.