Komentáře k revizi HDP ve 3Q - návrat recese

Hrubý domácí produkt se podle zpřesněných dat ve 3. čtvrtletí snížil o 0,1 procenta. První odhad ČSÚ přitom uváděl stagnaci. Meziroční tempo růstu HDP zpomalilo z 2,0 procent ve 2. čtvrtletí na 1,2 procenta. Dva roky české ekonomice trvalo, než vyrovnala mezeru mezi svým skutečným výkonem a potenciálem určeným obvyklým využitím výrobních kapacit. Ve 2. čtvrtletí se konečně zavřela mezera výstupu. Ve 3. čtvrtletí se však opět začala otevírat.

Budeme-li se zabývat meziroční dynamikou HDP, zjistíme, že pozitivním způsobem přispěl pouze zahraniční obchod. Vývoz zboží služeb stoupl o 8,8 procenta, zatímco dovoz pouze o 3,1 procenta. Spotřeba domácností klesla o 0,4 procenta a reflektuje stagnující reálné mzdy, pokles objemu spotřebitelských úvěrů a obavy domácností z dopadů dluhové krize v eurozóně na ekonomických vývoj v Evropě. Vláda šetří ještě výrazněji, její spotřební výdaje se snížily o 3,0 procenta. Při snaze o snižování rozpočtového schodku není takový vývoj nijak překvapivý. Strádat začala také investiční aktivita. Nejvíce patrné je to na stavebnictví, které v posledních měsících vytrvale klesá. Ve 3. Čtvrtletí se na seznam brzd ekonomiky přidaly zásoby. Objem firemních zásob se sice mírně zvýšil, ovšem podstatně méně než loni, což může reflektovat stoupající obavy firem z vývoje poptávky v dalších měsících.

Sektorový pohled prozrazuje, že tahounem ekonomiky byl v minulém kvartálu průmysl. Dařilo se zejména výrobcům automobilů. Stavebnictví stále klesá, ve 3. čtvrtletí pokles dokonce zrychlil. Ke klesajícím sektorům se bohužel přidaly klíčová odvětví služeb, obchod, doprava a IT služby.

Deflátor HDP pokračoval v poklesu již sedmé čtvrtleté v řadě. Zde hraje důležitou roli vývoj směnných relací, kde se vývozní ceny snížily o 0,2 procenta, zatímco dovozní ceny stouply o 1,3 procenta. Kvůli tomu nominální HDP roste v meziročním srovnání pomaleji než reálný HDP.

Mezera výstupu, rozdíl mezi HDP a potenciálním výkonem ekonomiky při využití výrobních kapacit, které nezpůsobuje tlak na inflaci, se opět otevřela. Po recesi v roce 2009 trvalo dva roky, než se mezera výstupu postupně uzavřela. Sotva se to podařilo, začala se opět otevírat. Jádrová inflace, která je již déle než dva roky záporná, a tedy vlastně deflací, tak nejspíše bude v dalších měsících stále pod nulou. To by otevíralo prostor k diskuzi o snížení úrokových sazeb, nicméně ty jsou již nyní velmi nízké a další snížení by zřejmě situaci výrazněji neovlivnilo. Navíc je zde relativně slabý kurz koruny, jehož další výraznější pokles by si mohl naopak vyžádat zvýšení sazeb ČNB.

Za celý letošní rok by se měl HDP zvýšit o 1,6 procenta, zejména díky solidnímu výkonu ekonomiky v první polovině roku. Příští rok v základním scénáři pracujeme s odhadem růstu HDP o 0,3 procenta. V alternativních scénářích je ovšem menší či větší recese v závislosti na vývoji událostí v eurozóně.

David Marek, Patria Finance