Sedmero důvodů, proč z nás mozek dělá špatné investory

Pokud si myslíte, že se investoři řídí rozumem a trhy nějakými pravidly, tak se mýlíte. Investoři jsou totiž jen lidé, ne stroje. Dříve se předpokládalo, že je návratnost investic pouhou funkcí rizika. Dnes je jasné, že je při sestavování výnosových modelů potřeba vzít v úvahu i psychiku. Vývoj na trzích denně ovlivňují miliony iracionálních rozhodnutí. Psychologie tedy s trhy dokáže pořádně zamávat. Pár důvodů takových investičních zklamání může inspirovat k hlubšímu zamyšlení.

Myslíte si, že jste v tom dobří

Přehnaná sebedůvěra je jedno z nejběžnějších nebezpečí, které na investora číhají. Investor příliš důvěřuje svým investičním rozhodnutím a schopnosti předpovědět další vývoj trhu. Takoví investoři často nedostatečně diverzifikují svá portfolia, a jejich zisky tudíž více podléhají volatilitě trhu.

Minulost je dobré vodítko pro další vývoj

Další chybou je předpokládat, že se budou minulé scénáře opakovat. Pokud firma několik čtvrtletí za sebou oznamuje skvělé výsledky, není automatické, že bude i ten další stejně dobrý.

Pokud někdo dělá takto jednoduché závěry, může se spálit. Stejným případem špatné strategie je předpokládat, že pokud je společnost dobrá, budou i její akcie skvělým investičním instrumentem.

Netušíte, jak se vypořádat s novými událostmi

Upnout se k určitým událostem je velmi podobné počínání investora s velkou dávkou sebedůvěry. Většinou udělá rozhodnutí na základě nějakých informací, pak se k němu ovšem dostanou další zprávy, které mohou jeho předpovědi ovlivnit. Místo nové důkladné analýzy takový investor raději pouze (nedostatečně) upraví své původní rozhodnutí. Jenže to často nestačí a vede to k chybným předpovědím.

Nikdo nechce prodělávat

Strach ze ztráty, nebo neochota ztrátu přijmout, to je další cesta "do pekla". Pokud například investice spadne o dvacet procent, a nejde jen o rozmar trhu, nejlepším řešením je zkrátka ztrátu přijmout, vzít zbylých osmdesát procent a zkusit "štěstí" někde jinde.

Doufat, že se to spraví, je pošetilé. Takové jednání totiž často vede k tomu, že jste náchylní držet ztrátové pozice. Chováte se pak jako gambler, který sází stále více a říká si, že jednou mu to prostě musí vyjít.

Stop-loss: Na klesajících trzích nutnost!

Na minulé omyly se špatně zapomíná

Investiční rozhodnutí jsou často ovlivněna tím, jak jsme investovali v minulosti. Pokud například akcie prodáte poté, co na nich dvacet procent vyděláte, a pak sledujete, jak dál rostou, budete si vyčítat, že jste s prodejem ještě nepočkali. Podobné je to se ztrátou, u které čekáte korekci, a místo ní přichází další propady.

Špatná rozhodnutí vedou k nepříjemným pocitům při rozhodování ohledně dalších investic. To vede ke snaze takové pocity omezovat. Lidé buď přestanou investovat zcela, nebo volí velmi konzervativní strategie.

Důvodů, proč z nás mozek dělá horší investory je samozřejmě víc. O investiční psychologii se dozvíte ZDE:

Psychologie investování:  Na co by si měli dát investoři pozor