Amerika smlouvá s ďáblem

Amerika smlouvá s ďáblem

Zatímco Spojené státy se připravují na válku s Usámou bin Ládinem a Taliban na jeho skrývání, probíhají intenzivní jednání s Pákistánem, aby útok na Taliban podpořil. Pod tlakem rezolucí Rady bezpečnosti OSN vyjádřila pákistánská vojenská vláda zdráhavě svou ochotu se útoku zúčastnit, zároveň však tvrdě smlouvá o to, aby získala co největší možné ústupky předtím, než se definitivně spojí s protiteroristickou koalicí.

Vyslovením slova “válka” mnoha různými způsoby okamžitě po teroristických útocích vyvolal americký prezident George Bush očekávání rychlé a rázné odvety. Jeho nezkušený kabinet je teď pod tlakem, aby tato očekávání splnil. Spojené státy vyvíjejí velké úsilí donutit ostatní národy, aby se do koalice zapojily. Není nutné se ptát, zda je pro úspěch odvety důležité, aby se Pákistán také přidal. S ním sousedící území, kde se válka bude konat, je jedním z nejvíce nehostinných pro boj s téměř neviditelnými nepřáteli. Na rozlehlých pustých pláních Afghánistánu bude americká armáda nepoužitelná bez precizních zpravodajských informací, které jim Pákistán může poskytnout. Pákistán terén sousedního Afghánistánu dobře zná. Jeho vojenské a zpravodajské jednotky se v něm pohybovaly dlouho před érou Talibanu.

Vztah mezi USA a Pákistánem se tak změnil na vztah prodejce - nakupující. Pákistán prodává svou podporu koalici, kterou Spojené státy budují, zatímco USA tuto podporu kupují v zoufalství zvětšujícím se stejně rychle, jako roste touha Američanů po rychlé odplatě. Toto stejně jako nejasná role Pákistánu na podpoře extremistických prvků uvnitř svých vlastních hranic a jeho blízký vztah k Talibanu teď vzbuzuje zájem světových médií.

Pákistánský ministr zahraničí v nedávném rozhovoru uvedl, že ačkoli existuje široký konsensus s bojem proti terorismu, s určitými prvky vláda přece jen nesouhlasí. Narážel tím na probíhající jednání. Skrze různé zdroje pak začal Pákistán zveřejňovat seznam požadavků, které si přinesl k jednacímu stolu. Položky na tomto seznamu se dají lehce předvídat, týkají se například pákistánské státní ekonomiky a dlouhotrvajícího konfliktu s Indií o území Kašmíru.

Zaprvé chce Pákistán, aby Spojené státy zrušily hospodářské sankce, které na Pákistán uvalily po provedení jaderných pokusů v roce 1998. Do teroristických útoků byl postoj Spojených států jasný: pokračovat v sankcích na Pákistán, dokud zde nebude obnovena demokracie. Ale kvůli americkému spěchu může být toto ten nejjednodušší požadavek, který mohou USA splnit. (Sankce na Pákistán a Indii byly 22. září 2001 zrušeny. - poznámka redakce)

Pákistán také chce okamžitou hospodářskou pomoc a úlevu od svého mezinárodního dluhu, ohromné sumy přesahující 30 miliard amerických dolarů. V minulých dvou letech Pákistán vyjednával se svými mezinárodními věřiteli o jiných termínech splátek, aby zabránil nesplacení půjček a tím i snížení své úvěruschopnosti. Nyní se může cítit oprávněn žádat dokonce úplné smazání dluhu, když vezmeme v úvahu, jaký dopad by měla válka na vnitřní stabilitu Pákistánu a tím i na hospodářskou stabilitu. Existují dobré důvody, jež by donutily USA k souhlasu s tímto požadavkem - Spojené státy si přece nepřejí, aby se pákistánské hospodářství zcela zhroutilo.

Špatná hospodářská situace může vyvolat islámskou revoluci, jež může vyústit ve svržení vojenské vlády fundamentalisty, svržení podobné nástupu Talibanu v Afghánistánu a íránské revoluci. Tento scénář stačí k tomu, aby vyvolal nervozitu v hlavních městech mnoha národů. Sázky jsou ještě vyšší, když vezmeme v úvahu, že Pákistán je jaderným státem. Pokud se zajistí nestabilita, jeho jaderné zásoby se lehce dostanou do rukou nového nepřítele, islámské teroristické sítě.

Pákistán také smlouvá o to, aby USA použily svou moc na Indii, aby souhlasila s rychlým pákistánským obsazením Kašmíru. Přestože je těžké si představit, že by Indie souhlasila právě teď, když odolávala nátlaku přes padesát let, byla by její pozice oslabena, pokud by se USA postavily na stranu Pákistánu.

Pákistán zároveň doufá, že si v protiteroristické koalici vybuduje jistý vliv tím, že z této skupiny vyloučí Indii a Izrael. Zatímco Indie okamžitě navrhla koalici demokratických států bojujících proti terorismu, Pákistán navrhl koalici islámských zemí. V nadcházejících dnech se pravá podstata této aliance jistě vyjasní. USA zatím vykonaly svou úlohu v pákistánské hře tím, že odmítly indickou nabídku na vojenskou podporu - nabídku, která přišla od premiéra Atala Bihárí Vádžpejího při jeho neslýchaném projevu k národu po teroristických útocích. Spojené státy si uvědomují význam účasti islámských států na budování globální síly bojující proti islámskému terorismu a vědí, že většina islámských teroristů by jinak z těchto zemí čerpala podporu. Je však zatím nejasné, jaký postoj Washington nyní zaujme k táborům, v nichž Pákistán nechává vycvičit kašmírské bojovníky k vedení svaté války proti indické vládě nad Kašmírem. Síť, která vede tyto tábory, využívá zámořských prostředků islámských organizací a je podhoubím extremismu a světového terorismu.

Jak bylo naznačeno, je zde mnoho otázek, o kterých se bude jednat. Obě strany přitom budou samozřejmě hledět především na své zájmy. Světová supervelmoc, ponížená a ochuzená o svůj pocit “dokonalosti”, si tak musí sednout k jednacímu stolu s národem, který je na pokraji toho být označován za teroristický stát.

Přestože pákistánští vojenští vůdci učinili prohlášení, v nichž slíbili plnou spolupráci založenou na mezinárodních zákonech o boji s terorismem, nemají jinou šanci než tvrdě smlouvat. Jejich budoucnost a budoucnost jejich země je v ohrožení. Pákistánská vláda musí čelit nejobtížnější situaci v dějinách národa od získání nezávislosti v roce 1947. Spojené státy musejí na druhou stranu jednat s Pákistánem, přestože dobře vědí, že krvavé hranice Talibanu končí až v Pákistánu a že Pákistán hraje roli v podpoře extremismu tím, že nechává teroristy ukrývat se a zakládat výcvikové tábory na svém území. Aby potrestaly ďáblovy činy, musí tak Spojené státy podepsat smlouvu s ďáblem samotným.

Sandeep Shenoy
Článek vyšel v Asia Times Online

Převzato se souhlasem serveru