Germanie: možné řešení evropské dluhové krize (26.9.2011)
Globální
finanční úředníci se v sobotu snažili najít konsenzus vedoucí k řešení evropské dluhové krize. Na stole se
však namísto cesty k řešení objevila
spíše hluboká propast mezi jednotlivými státy, rozdělující zúčastněné v názoru, co přesně by se mělo
vlastně udělat. Rozhodně však z jednání
nevyplynula shoda na tom, jak uklidnit nervózní finanční trhy, či dokonce
situaci vyřešit. Výstupem měli být konkrétní společné kroky, nesoulad však nepřinesl jediný.
Čtěte
také: Evropu čeká recese, tvrdí manažeři evropských fondů
Spojené
státy především avizují nutnost zasáhnout tak, aby se dluhová krize nerozšířila
za hranice Evropy. Řešení však vidí především v nutnosti najít shodu mezi
zeměmi eurozóny, která by přinesla konkrétní
kroky vedoucí k řešení situace. Ve výsledku by to měla být užší spolupráce mezi politickou silou jednotlivých
zemí s ECB. ECB je podle amerického
ministra financí Timothy Geithnera povinná jako první přistoupit k tomuto problému. Cílem je podle
něj podpořit vývoj v ekonomice hluboce
zadlužených zemí. Způsob by měl být vesměs podobný tomu, který použil FED v roce 2008. ECB by
měla uvolnit "levné" prostředky (bez vysokých nákladů na zprávu), z
nichž by mohly problematické regiony
podpořit další vývoj.
Čtěte
také: George Soros – Euro není plnohodnotná měna
Největším
nebezpečím je podle něj možnost, že by se zadlužené Řecko
začalo potýkat s bankrotem. Takový výsledek by měl podle něj dominový efekt, kdy by se přenesly dluhy do jednotlivých
evropských bank v Německu a ve Francii. Tyto bankovní instituce mají ve svých
portfoliích takové množství prostředků
navázaných na dluhopisy Řecka, že by jim to
následně výrazně omezilo další zdravé fungování. Podružně by pak vznikl obrovský tlak na další země, potýkající se s
nadměrnou zadlužeností státních rozpočtů
a že jich není zrovna málo. Dají se mezi
ně počítat Portugalsko a Irsko, ale daleko větší problém by vznikl při
přenesení dominového efektu k zemím s
větší ekonomickou silou, jakými jsou Itálie
a Španělsko.
Důležitým
faktorem je, že investoři začínají být velice nervózní a každé konkrétnější vyjádření očekávají jako
stimul k dalšímu vývoji. Trhy svou volatilitou signalizují nebezpečí. Investoři
jasně dávají signál k rychlému řešení.
Index D&J
ztratil v průběhu minulého týdne přes
šest procent, což je nejvýraznější týdenní pokles od roku 2008. Můžeme hledat
souvztažnost? Rozdíl asi lze najít v nejistotě, zda jsou schopny státní mechanismy tuto situaci
vyřešit. Žádné konkrétní vyjádření,
které by byť jen naznačilo způsob, kterým se chtějí k problému postavit evropští lídři, však není
nikde slyšet.
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?