ČR - revidovaný HDP ve 2Q vzrostl o 2,2 %

Národní účty - 2. čtvrtletí 2011

Hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy ve 2. čtvrtletí vzrostl podle zpřesněného odhadu meziročně o 2,2 %, resp. o 0,1 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí dále klesaly, hlavním zdrojem růstu poptávky zůstává zahraniční obchod. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 0,6 %, mezičtvrtletně se téměř nezměnila. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost^*/ vzrostl ve 2. čtvrtletí meziročně o 2,2 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 %. Výkonnost ekonomiky měřená vývojem HDP nepřetržitě roste již dva roky, v porovnání s 2. čtvrtletím 2009, které bylo posledním obdobím poklesu, je nyní HDP vyšší o 4,6 %. Obdobný byl s výjimkou aktuálního čtvrtletí i vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty (HPH). Za uplynulé dva roky se HPH zvýšila o 4,8 %, v letošním 2. čtvrtletí však HPH po sedmi čtvrtletích růstu naopak klesla (ve srovnání s 1. čtvrtletím o 0,8 %).

Předběžný odhad růstu HDP za 2. čtvrtletí z 16. srpna byl snížen v meziročním i mezičtvrtletním srovnání o 0,2, resp. 0,1 procentního bodu (p.b.). Korekce jsou důsledkem využití komplexnějších statistických i administrativních datových zdrojů.

Zaměstnanost v pojetí národních účtů ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 %, v porovnání s předchozím čtvrtletím se prakticky nezměnila. Meziroční zvýšení souvisí zejména s nižší srovnávací základnou v loňském roce. Po jednorázovém poklesu zaměstnanosti v průběhu 1. pololetí roku 2009 o více než 110 tisíc osob, tj. o 2,1 %, se trh práce v úhrnu stabilizoval, když celkový počet zaměstnanců a podnikatelů osciluje od 3. čtvrtletí roku 2009 blízko hranice 5,2 mil. osob. Růst výkonnosti ekonomiky tak byl v uplynulých dvou letech zajišťován výhradně růstem produktivity práce.

Na nabídkové straně ekonomiky se o meziroční růst úhrnu odvětvově členěné hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí o 1,7 % postaral především zpracovatelský průmysl, ve kterém bylo vytvořeno o 9,7 % HPH více než před rokem, což přispělo 2,3 procentními body k celkovému zvýšení HPH. V jeho rámci zaznamenala pozitivní vývoj hlavně odvětví strojírenství, automobilový, hutní a kovodělný průmysl. Negativně působil na HPH vývoj přidané hodnoty zejména v odvětvích zemědělství, netržní služby, peněžnictví a pojišťovnictví, v nichž byla ve stálých cenách vytvořena menší HPH než před rokem.
Srovnání s 1. čtvrtletím poskytuje odlišný pohled na vývoj jak úhrnné, tak i odvětvově členěné HPH. Na celkovém poklesu HPH o 0,8 % se podílel zpracovatelský průmysl, který o 2,1 % nedosáhl úrovně předchozího čtvrtletí. Lepší výsledky než v předchozím čtvrtletí zaznamenala především odvětví obchodu a tržních služeb.

Jednotlivé složky poptávky přispěly k růstu HDP ve 2. čtvrtletí rozdílně. Pozitivní příspěvky zahraničního obchodu a tvorby fixních aktiv byly částečně eliminovány pokračujícím poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Ty klesaly jak v meziročním, tak i mezičtvrtletním vyjádření.

• Na meziročním snížení výdajů na konečnou spotřebu v úhrnu o 0,8 % se podílely jak domácnosti (- 0,7 %), tak instituce sektoru vlády (- 1,4 %). Domácnosti omezily výdaje zejména za potraviny, alkohol, tabákové výrobky, nábytek a pohonné hmoty. V běžných cenách vydaly celkem o 1,4 % prostředků více než před rokem.
• Růst tvorby hrubého fixního kapitálu v reálném vyjádření o 3,6 % zabezpečily zvyšující se výdaje za strojní vybavení a dopravní prostředky, zatímco investice do staveb a bytů úrovně předchozího roku nedosáhly. Zásoby v průběhu 2. čtvrtletí vzrostly (bez očištění o sezónní a kalendářní vlivy) nominálně o 18,2 mld. Kč, tj. o 5,0 mld. Kč více než ve stejném loňském čtvrtletí.
• Aktivní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami (54,9 mld. Kč v nominálním vyjádření) bylo o 2,2 mld. Kč vyšší než ve stejném čtvrtletí roku 2010, a to i přes zhoršení směnných relací o 1,6 p.b. V reálném vyjádření vzrostl vývoz o 9,4 %, zatímco dovoz pouze o 7,9 %.

V běžných cenách HDP ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,9 % na 932,7 mld. Kč, implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 0,3 % především v důsledku rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen zboží, když deflátor vývozu zboží meziročně klesl o 1,4 %, zatímco deflátor dovozu zboží byl vyšší o 0,5 %. Proti snížení úhrnné cenové hladiny působil deflátor výdajů domácností na konečnou spotřebu, který vzrostl o 2,1 %.

Zdroj: ČSÚ