Poslanecká sněmovna projedná zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 procent

PRAHA (MEDIAFAX) - Diskutovaný zákon o dani z přidané hodnoty nebo novelu upravující podobu podpory stavebního spoření v příštím roce v úterý projedná Poslanecká sněmovna. Zákonodárci se první den červnové schůze sejdou ve dvě hodiny odpoledne.

Schůzi sněmovny by mělo podle předběžného programu zahájit projednávání zákona, který sněmovně vrátil Senát. Předloha má jeden hlavní cíl, a to snížit prachové částice v ovzduší. Zavádí nízkoemisní zóny. Pokud projde legislativním procesem, budou obce moci rozhodnout, zda do jejich center nebudou moci jezdit automobily bez nálepek, které ukazují, zda automobil škodí životnímu prostředí.

Dalším bodem jednání by měla být novela o veřejném zdravotním pojištění. Návrh počítá například s prodražením dne hospitalizace v nemocnici z 60 na 100 korun či s rozdělením zdravotní péče na standard a nadstandard. Proti návrhu ostře vystupuje opoziční ČSSD i KSČM. Novela podle nich nekoresponduje s Ústavou České republiky, která deklaruje, že ke zdravotní péči mají mít všichni rovný přístup.

Poté se budou poslanci věnovat vybraným zákonům z bloku prvních čtení. Hlasovat by se tak mělo například o dlouho diskutované změně zákona o dani z přidané hodnoty. Ta by v důsledku přinesla zdražení léků, dětských plen, tiskovin i dopravy. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy.

"Vláda se jednomyslně shodla na novele zákona o DPH, která je součástí balíčku změn související s penzijním systémem," uvedl Petr Nečas poté, co návrh projednala na svém zasedání vláda. Rok 2012 bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.

Poslanci budou v úterý jednat i o dalším zákoně, kterému byla v posledních měsících věnovaná velká mediální pozornost, tedy o úpravě stavebního spoření. Ministerstvo financí od roku 2012 počítá se státní podporou maximálně dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Změny prosazuje ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) jako reakci na verdikt Ústavního soudu.

Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila vloni v režimu legislativní nouze a podle Kalouskových propočtů ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun.

Pokud by ale ministři k žádným změnám nepřistoupili, zvýší se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun. Ústavní soud nechal totiž redukci podpory v platnosti jen do 31. prosince, když vyhověl stížnosti zákonodárců ČSSD.

Spolu se snížením podpory Kalousek také prosadil, aby byla zrušená daňová výjimka pro úroky ze stavebního spoření. Podle ministra financí je tím finanční produkt zvýhodněný a chce, aby se i na něj vztahovala 15procentní daň. Státní pokladna by si díky tomu měla přilepšit o jednu nebo až půldruhé miliardy korun.

Sněmovna projedná hned první den červnové schůze také novelu zákona o veřejných zakázkách. Ta zavádí povinnost zveřejňovat všechny smlouvy nad půl milionu korun včetně dodatků nebo sdružovat odborníky pro významné zakázky nad 300 milionů korun. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) tvrdí, že novela státu uspoří až 90 miliard korun ročně.

Na pořad úterního jednání je zařazené také hlasování o návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách a o státní sociální podpoře. Materiál ministerstva práce a sociálních věcí má zjednodušit systém a snížit administrativní zátěž spojenou s výplatou sociálních dávek.

Novela počítá s tím, že od 1. ledna příštího roku se sjednotí výplata nepojistných sociálních dávek na jedno výplatní místo, kterým je úřad práce. Nepojistné sociální dávky v sobě zahrnují dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním pojištěním, příspěvek na péči i podporu v nezaměstnanosti.

Výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi by zajišťovalo 409 kontaktních pracovišť úřadů práce a odvolací řízení by bylo v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí. Celkové náklady této změny odhaduje ministr Jaromír Drábek (TOP 09) na zhruba 70 milionů korun za rok.

Projednávat se bude také zákon o zaměstnanosti, který chce omezit firemní praxi šetřící náklady na pojištění. Jednorázová pokuta deset tisíc, opakovaně až do stotisícové částky má nově hrozit lidem, kteří budou vykonávat pravidelné zaměstnání bez zaměstnaneckého poměru.

Když nebude fyzická osoba schopná se při kontrole na pracovišti prokázat, jakým způsobem je zaměstnaná, zaplatí místo současné pětitisícové pokuty sankci ve výši 10 tisíc korun. Takovou pokutu bude moci zaměstnanec pracující načerno dostat opakovaně až do částky 100 tisíc korun. Navíc se má zvýšit i pokuta za nelegální práci, která je kvalifikovaná rovnou jako přestupek podle zákona o zaměstnanosti, a to ze současných 10 na 100 tisíc korun.

Sněmovna dále projedná také nový právní pohled na zvířata, který zavádí občanský zákoník. Dosud český právní řád pohlížel na zvířata jako na věci, to by se mělo díky novému občanskému zákoníku změnit. Nově se podle předlohy budou na zvířata vztahovat ustanovení jako na věci pouze tehdy, pokud to jejich povaze jako živých tvorů nebude odporovat. Zvířata se budou moci dále kupovat a prodávat. Zákonodárcům šlo především o vyjádření hodnoty, která může být důležitá v jiných sporech. Zabije-li někdo někomu úmyslně jeho zvíře, pak může dosavadní vlastník zvířete požadovat náhradu takzvané ceny zvláštní.

Nový zákoník zavádí v občanskoprávní materii ale také celou řadu dalších změn. Čtenáři občanského zákoníku už v něm budou marně hledat také ustanovení o způsobilosti k právním úkonům. Tento pojem totiž nahradí tradiční termín svéprávnost. Od nového civilního kodexu mohou lidé očekávat také lepší ochranu svého majetku, návrh totiž posiluje postavení poškozeného.

Poslanci si na úterý zařadili také několik druhých čtení zákonů, věnovat se tak budou například novele zákona o silničním provozu. Ten počítá například se zvýšením věkové hranice pro získání řidičského průkazu u vybraných vozidel, přísnějšími kontrolami zdravotní způsobilosti nebo důslednějšími kontrolami odebrání řidičáku. Zvýšení hranice minimálního věku pro získání řidičského průkazu se týká nejsilnějších motorek (z nynějších 21 na 24 let), autobusů a nákladních automobilů pro osobní potřebu. K nejsilnějším motocyklům, na které je potřeba řidičské oprávnění skupiny A, se od 24 let dostanou i řidiči bez předchozích zkušeností s řízením slabších strojů. Naopak zkušení jezdci se na ně budou moci posadit už ve 20 let.

Ve sněmovně by se měl ve druhém čtení projednat také zákon o námořní plavbě, jehož schválení si žádá Evropská unie. Soubor nových unijních směrnic si klade za cíl zejména zvýšit bezpečnost námořní dopravy a urychlit případné šetření nehod. Vzhledem k tomu, že je Česká republika vnitrozemským státem, který navíc nemá možnosti provozovat pod svou vlajkou určité typy plavidel a určité druhy námořní plavby, je poměrně velká část evropských námořních směrnic v našich podmínkách nerelevantní.

Červnová schůze má začít v úterý ve dvě hodiny odpoledne, kdy se ve sněmovně zákonodárci sejdou po jednání svých stranických klubů.

Martina Týblová, Karolina Brožová, tyblova@mediafax.cz