Dědečkovi zvoní hrana

Zákon číslo 40 z roku 1964 Sbírky, tedy téměř padesátiletý dědeček, jinak občanský zákoník, samozřejmě ve znění pozdějších změn a doplnění, má na kahánku. Je to téměř jisté. Ministerstvo spravedlnosti ČR pracuje na rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva, které by mělo lépe odpovídat změněným poměrům ve společnosti. V rámci těchto komplexních snah se pracuje nejen na novém občanském zákoníku, ale nově má být kodifikováno též obchodní právo a mezinárodním právo soukromé. Připravovaný občanský zákoník je tematicky rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Příležitost vyjádřit se k návrhu tohoto normativního aktu dostala jak odborná, tak i laická veřejnost. Ve studiu dnešní Partie tuto příležitost dostal i Stanislav Křeček, právní expert ČSSD, který se stal jakýmsi oponentem jeho předkladateli, ministru spravedlnosti, Jiřímu Pospíšilovi.

Pořad měl samozřejmě širší záběr, nejdříve šlo o zpětný doplatek mzdy soudcům (v celkové výši cca 120 milionů Kč), následně o úvahu zvýšit soudní poplatky po desetileté pauze a debata plynule přešla k záměru přímé volby prezidenta. Ačkoli se strany ke změně dosavadní praxe hlásí, tak přetrvává nejistota nakolik je jednotlivými subjekty myšlena vážně - to připustili oba přítomní. Křeček trval na dvoukolové volbě a na zachování dominantního vlivu Parlamentu a odpovědnosti prezidenta voličům, Pospíšil však odvolatelnost prezidenta problematizoval, každopádně akcentoval nedostatek času na definitivní rozhodnutí. Úprava nájemních vztahů, resp. deregulace, která aktuálně předbíhá nový občanský zákoník, byla vodou na mlýn Křečkovi, jež upozorňoval na disproporci obou norem. Pospíšil upozornil na nutnost upravit předmětnou oblast společenských vztahů nyní, protože nová základní norma může být reálně přijata až v řádu několika let.

Dědečkovi zvoní hrana už proto, že ministr spravedlnosti je o potřebnosti fundamentální změny natolik přesvědčen, že pléduje třeba i pro jeho "silové" prosazení v Parlamentu, bez ohledu na námitky či nesouhlas opozice. O institutech typu "ztráta radosti," výprosa, odkázání s podmínkou a pacht není třeba podrobně pojednávat, byly uvedeny příkladmo, ilustrativně a na detailní ozřejmení bylo stejně času málo. Zájemce má k dispozici stránky ministerstva. V každém případě šlo o debatu navýsost korektní, jaké se v Poslanecké sněmovně ovšem těžko dočkáme.

Další informace a zajímavosti zde, např. pár střípků z Otázek Václava Moravce nebo obrázky z českých hor