Hororové harakiri hirošimského Hindenburgu

Ale bez ironie – navzdory svému názvu souvisí technická analýza i s psychologií a davovým chováním investorů a opravdu může dávat užitečné závěry. Znamení Hindenburgu mezi ně ale nepatří.

Jeho základem je počet titulů na newyorské burze, které se v jeden den dostanou na nové roční maximum a nové minimum. Maxim a minim musí být nejméně po 2,8 procentech z celkového počtu akcií, jejichž cena se ten den změnila. Kromě toho musí být splněny další tři podmínky:

• počet nových maxim nesmí být více než dvojnásobkem nových minim
• index NYSE je výše než před 50 obchodními dny
• McClellanův oscilátor, další indikátor technické analýzy, je záporný a ukazuje „překoupený“ trh

Základní logika je jednoduchá: když je zároveň část trhu na nových maximech a část na minimech, děje se něco podivného a tedy může přijít korekce. Znamení údajně předpovědělo všechny velké výprodeje od roku 1985. Jakmile je potvrzeno, tedy zopakuje se ve více dnech, má být pravděpodobnost velkého výprodeje 24%.

Kde je problém?

Zní to všechno náramně vědecky. Kde je tedy problém? Když budeme dostatečně dlouho hledat, vždy najdeme v historických datech nějaké pravidlo, které zdánlivě vysvětluje pohyb trhu. Slepý matematik Jim Miekka znamení Hindenburgu vymyslel v roce 1995. Značnou část korekcí tedy předpověděl zpětně. Mohl aspoň ukazatel pojmenovat děsivěji, třeba jako v titulku, aby mu dodal větší váhu…

Soulad s historickými daty samozřejmě zdaleka nezaručuje, že bude znamení fungovat i v budoucnosti. Ostatně, jeho definice byla nedávno upravena. Čísla tedy lépe vycházejí. Pořád ale jde především o hledání zákonitostí i tam, kde žádné nejsou.

Investore, vyber si

Znamení se vyskytlo začátkem srpna, o několik dní později bylo „potvrzeno“, od té doby se ale už neopakovalo, přinejmenším podle původní definice. Jim Miekka už svoje investice z amerických akcií údajně stáhl. Autor základní myšlenky porovnání nových maxim a minim, technický analytik Norman Fosback, zase tvrdí, že by teď trh měl spíše růst. Investore, vyber si.

Co z toho všeho plyne? Určité riziko paniky či korekce na akciových trzích existuje vždy, ať už padlo znamení Hindenburgu nebo ne. Zvláště v posledních třech letech kdy padají kostlivci ze skříní bank i státních rozpočtů.

Nelze vyloučit korekci např. v důsledku budoucích makroekonomických dat z USA, kde se keynesiánský hospodářský zázrak nekoná, zato dluhy zůstávají. Nebo v důsledku obnovené nervozity v Evropě, kde se vlády chystají investorům naservírovat tučné porce nových dluhopisů.

S volatilitou musí akciový investor umět žít, ale rozhodně by se neměl nechat strašit téměř okultními znameními. Za pozornost věnovanou znamení Hindenburgu nepochybně vděčíme i okurkové sezóně. Noviny je třeba nějak naplnit a krachy a krize jsou atraktivní téma.

Autor je analytik Partners