FOCUS: Fotovoltaika zdraží příští rok elektřinu, politici se snaží růstu cen zabránit

PRAHA (MEDIAFAX) - Ceny elektrické energie mají příští rok nejspíš rekordně stoupnout vinou tzv. solárního boomu. Vláda přislíbila, že připravuje opatření, s jejichž pomocí chce nárůstu cen energie zabránit.

Kabinet a odborníci zkoumají, jak zdražení proudu zamezit, aniž by řešení bylo právně retroaktivní. Stát totiž s poskytovateli tzv. zelené elektřiny uzavřel fakticky smlouvu, která garantuje vysoké výkupní ceny u zařízení připojených do konce letošního roku.

Vláda dosud nezveřejnila přesnější obrysy svých plánů, ale ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) po pátečním jednání s prezidentem Václavem Klausem řekl, že vláda má dva scénáře: absorpční a extenzivní.

První by nastal v případě, že by ceny za elektřinu vzrostly do 10 procent. V tom případě chce stát použít pouze regulační mechanismy, jejichž povahu ministr neupřesnil.

Extenzivní scénář přichází v úvahu, pokud by ceny vzrostly o více než 10 procent. "V tomto případě by byly zřejmě použity i daňové nástroje," řekl Kocourek. "Zvažujeme variantu zdanění výnosů z fotovoltaických elektráren," vysvětlil ministr. Takto získané peníze by stát použil jako částečnou kompenzaci distribučním společnostem za výkup energie z obnovitelných zdrojů (OZE).

Jedná se o obdobný princip, s jehož pomocí se vláda vypořádala se stavebním spořením. Aby nebyla porušena platnost smluv, nemění se u stavebního spoření výše příspěvku, ale příspěvek bude zdaněn srážkovou daní, čímž se část vyplacených peněz vrátí státu. U OZE by byly zřejmě daněny hrubé výnosy a výnos z daně by šel distribučním společnostem na úhradu nákupu tzv. zelené elektřiny. Jaký konkrétní mechanismus vláda použije, není zatím zřejmé, protože není známo, kolik fotovoltaických elektráren bude do konce roku připojeno.

Bez ohledu na to, o kolik narostou ceny elektřiny, se však daňové změny na tomto poli odehrají. OZE do výkonu jednoho MW jsou totiž podle současné právní úpravy osvobozeny od daně z příjmu po prvních pět let provozu, což chce změnit ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Kalousek v chystané novele zákona o dani z příjmu navrhuje toto daňové osvobození vypustit s odůvodněním, že jde o agendu ministerstva průmyslu, do níž nemá jeho rezort co mluvit. Zákon již prošel připomínkovým řízením, a pokud bude hladce schválen, měl by začít platit prvního ledna příštího roku.

OZE se netýká ani daň z elektřiny, která má formu spotřební daně, tudíž ji platí spotřebitel. Tato daň ve výši 8,3 koruny za MWh se týká všech zdrojů elektřiny s výjimkou OZE, čímž jsou OZE uměle zvýhodňovány. O zrušení osvobození od této daně se zatím neuvažuje, nicméně pokud by bylo toto ustanovení pouze zrušeno bez změny mechanismu platby této daně, zaplatili by tuto daň odběratelé elektřiny.

Kromě vlády přicházejí se svými návrhy i mimoparlamentní strany. Předseda Strany svobodných občanů (SSO) Petr Mach přišel s návrhem, podle něhož by si občané mohli zvolit, jakou elektřinu chtějí odebírat, a pokud by si zvolili zelenou, řádně by ji zaplatili. Mach však pochybuje, že by počet takových odběratelů byl vysoký, a proto navrhuje zrušit osvobození OZE od daně z elektřiny spolu se změnou mechanismu platby, aby daň platil výrobce nikoli koncový spotřebitel.

Jako třetí opatření SSO navrhuje mýto za tranzit elektřiny. "Z Německa do Rakouska putuje přes naši přenosovou síť značný objem elektřiny z obnovitelných zdrojů a naši přenosovou síť to výrazně zatěžuje. Za tento tranzit bychom měli vybírat poplatek," řekl Mach.

"Tranzit elektřiny je obecně v Evropské unii zdarma," komentoval Machův návrh předseda představenstva společnosti ČEPS a bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. "Celkově však je možné zjistit, kolik elektřiny přes síť proteče, takže by takové zpoplatnění teoreticky možné bylo, ale muselo by se jednat o legislativní akt," dodal bývalý ministr průmyslu a obchodu.

Mach však při prezentaci svého návrhu akcentoval, že takovýto poplatek by neměl být přehnaný, aby neodradil společnosti, které využívají českou přenosovou síť. Objem prostředků, které by takto musel získat, by se však pohyboval v řádu desítek miliard korun, protože množství dobrovolných zájemců o tzv. zelenou elektřinu by zřejmě bylo zanedbatelné a daňovou úpravou by bylo možné s ohledem na výši daně a instalovanému výkonu vybrat maximálně stovky milionů.

S návrhy na řešení dopadů solárního boomu podle slov premiéra Petra Nečase (ODS) přišli i odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Tyto návrhy mají sloužit jako podkladový materiál pro jednání rady ekonomických ministrů. Konkrétnější parametry těchto návrhů však zatím nebyly uveřejněny.

Problém s OZE má kořeny v roce 2005, kdy byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE. Podpora neprobíhá cestou přímých dotací, ale prostřednictvím garantovaných výkupních cen. Tyto ceny platí výrobcům takovéto zelené elektřiny distribuční společnosti, které takto vzniklé náklady rozpočítají všem odběratelům. Distribuční společnosti mají přitom zákonem danou povinnost tuto energii vykupovat.

Zatímco ceny běžné energie vznikají na zahraničních energetických burzách, ceny elektřiny z OZE určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten v loňském roce stanovil ceny pro letošní rok na 12 250 korun za MWh.

Do nedávné doby totiž platil zákon v podobě, která ERÚ umožňovala meziročně snížit výkupní ceny elektřiny z OZE pouze o pět procent bez ohledu na dobu návratnosti investice. Zákon vznikl s tím, že toto snižování výkupních cen u jednotlivých typů OZE zajistí dobu návratnosti kolem 15 let.

Od roku 2005 však došlo k výraznému propadu nákladů spojených s budováním solárních elektráren, což ovšem zákonodárci nijak nereflektovali a ustanovení o maximálním možném snížení výkupní ceny v zákoně zůstávalo. Změna přišla až za vlády Jana Fischera, kdy byla přijata novela tohoto zákona, která dávala ERÚ možnost snížit ceny výrazněji, pokud návratnost investice klesne pod jedenáct let. Zákon však umožňuje toto opatření použít až na zařízení spuštěná v příštím roce.

Povinnost distribučních společností vykupovat elektřinu z OZE v kombinaci s garantovanou výkupní cenou zapříčinily vznik de facto bezrizikové investice s tak rychlou návratností, jaká na neregulovaném trhu v podstatě nemůže vzniknout. Tato možnost přilákala velké množství investorů a spekulantů, kteří se rozhodli této možnosti využít. Tyto faktory vedly k tzv. solárnímu boomu - instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 0,01 MW k 1. lednu 2002 na téměř 694 MW k 1. září letošního roku. Instalovaný výkon však podle předpokladů do konce roku ještě značně naroste.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz