ČEZ: Vyjádření k článkům v novinách o solárních elektrárnách

Jen pár slov před komentářem samotného článku. Za vším hledej ČEZ i kdyby tam nebyl. Že jsme kritizování ať uděláme to, nebo pravý opak, je bohužel realitou. Několik případů, jak jsme dosud byli kritizování za nečinnost v rozvoji OZE:

Elektřinu letos zlevnit nemůžeme

20.2.2009    Hospodářské noviny    Rozhovor s Martinem Romanem

Kritika přímo v otázce na GŘ z úst redaktorů listu:

* HN: Ale třeba sluneční elektrárnu, do jejichž budování se u nás už pustilo několik investorů, nemáte ani jednu. Nezaostáváte trochu?

Přišla éra solárních baronů

1.3.2010    Mladá fronta DNES str. 01    Byznys speciál

V článku se mimo jiné píše: “Energetický gigant nástup fotovoltaiky zaspal.“

Kvůli větru bude v ČEZ průvan

6.2.2009    Mladá fronta DNES    strana 11    Ekonomika

V článku se uvádí: „Zatímco větrných i solárních elektráren v tuzemsku přibývá jako hub po dešti – jen za poslední rok přibylo v zemi celkem osm větrných farem – polostátní elektrárenský kolos ČEZ jako by na trhu téměř nebyl.“

A ne zcela bez souvislosti je vhodné se podívat na rozhovor s Gary Mazottim, ředitelem společnosti Energy 21, která staví a provozuje solární elektrárny (LN 2.5.2008).

* LN Kdo jsou vaši největší konkurenti? Velké firmy jako ČEZ?

ČEZ či J&T se o energii ze slunce moc nezajímají. Naším největším konkurentem jsou investoři z Německa a Španělska. Takřka o každý pozemek v Česku, který je vhodný pro stavbu solární elektrárny, musíme svádět boje se zahraničními firmami, které na něm chtějí stavět také.

* LN Musíte oproti minulosti více zaplatit?

Určitě. Před půl rokem jsme mohli získat pozemek za 75 až 100 korun za metr čtvereční. Nyní bych kupoval pozemek i za cenu 150 až 180 korun. V jednom případě nám ale nabízeli pozemek na jižní Moravě za čtyři sta korun za metr.

* LN Jaká je návratnost investice do solární elektrárny?

Nyní jsou naše náklady na megawatt kolem sto deseti milionů korun. I s úroky činí návratnost investic deset let. Vydělávat budeme až potom po dalších deset až patnáct let, v závislosti na životnosti elektrárny.

Solární miliardy od ČEZ končí v kapsách lobbyistů

Hospodářské noviny | 13.9.2010 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Zuzana Kubátová


ČEZ DRAZE VYKUPUJE HOTOVÉ SOLÁRNÍ PROJEKTY

Největším investorem v solárním byznysu se stal stát, respektive státem ovládaná firma ČEZ. Paradoxně v době, kdy se česká vláda snaží solární boom, který prodražuje ceny elektřiny spotřebitelům, zbrzdit.

(Poznámka: Základní „objev“ HN stojí na faktu, že HN nevědí a neumějí odhalit nic o dalších „neprůhledných“ investorech. Na mušku si tak vezmou jediný transparentní subjekt, který své nákupy solárních projektů oznámil a vždy ČEZ hovořil o tom, že na konci roku bude vlastnit zdroje o výkonu zhruba 100 MW (+/- 30 MW podle toho, které projekty se skutečně podaří dokončit, eventuálně bude dohoda o nákupu projektu skutečně stvrzena)

(pozn. – už v průběhu jara 2010 jsme jako jediní otevřeně v souvislosti s plány ČEZ hovořili o akvizicích FVE v řádu „desítek MW“. Naproti tomu od asociací FVE zaznívalo a zaznívá i nyní chlácholení, že se celková výstavba se v ČR zastaví mezi 800 až 1 000 MWp – k dnešnímu dni je připojeno přes 780 MW, tedy jejich spodní mez již byla dosažena 3,5 měsíce před koncem roku)

Na solárním byznysu vydělávají miliardy zejména neprůhledné firmy a lidé s úzkými vazbami na politiky. Výnosné jsou pro ně zejména obchody s ČEZ, který od nich fotovoltaické zdroje draze vykupuje.

(poznámka: V celém textu není jediný důkaz o tom, že by šlo skutečně o drahé projekty. Vše je založeno jen na utajených zdrojích – ti se mohou povětšinou rekrutovat z investorů do solárních zdrojů, kterým ČEZ poukazováním na problém leží silně v žaludku.)

 ČEZ už takto koupil šest solárních projektů za zhruba deset miliard korun. Pokud budou všechny smlouvy naplněny, stane se s více než 107 megawatt peaků (MWp) vlastní solární kapacity koncem roku absolutně největším hráčem na trhu.

(Poznámka: ČEZ je pouze největším transparentním hráčem, protože o ostatních HN nic nezjistily nebo nechtějí zjistit.)

S projektem elektrárny, kterou ČEZ koupil v Buštěhradu, je spojen přítel šéfa státní kasy Miroslava Kalouska, zbrojař Richard Háva (stojí za firmou Zenit, jedním ze dvou původních majitelů).

(Poznámka: ČEZ se nikdy nesetkal s tím, že by pan Háva měl cokoliv dočinění s touto solární elektrárnou. Jsme přesvědčeni, že zde došlo k naprostému omylu.)

Za prodejem dvou dalších elektráren, jež ČEZ koupil, stojí právníci. Buď prokázali talent pro zcela odlišnou specializaci, než jakou vystudovali, nebo kryjí skutečné investory.
Vůbec největší balík peněz od ČEZ inkasuje Martin Shenar, někdejší spolumajitel české pobočky vydavatelství Hachette Filipacchi. Firmě ČEZ prodal tři firmy eEnergy a s nimi projekty šesti elektráren o kapacitě přes 50 MWp. Podle informací HN platí ČEZ Shenarovi téměř 90 milionů korun za MWp, dohromady přes 4,5 miliardy korun. Podle znalců trhu štědrá cena.

„Přímo od developerů lze koupit zdroje kolem 73 mil. korun na MWp. Pokryje to zisk developera i náklady dodavatelů. Při nákupu přes překupníka se cena blíží 100korunám za MWp,“ řekl HN podnikatel, který sám elektrárny staví. Místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček odhadl, že investory přijde jeden MWp na 50 až 60 milionů korun. ČEZ však podle zdrojů HN nakupuje kolem 80 až 90 milionů korun za MWp. Oficiálně ČEZ přes svou mluvčí Evu Novákovou vzkazuje: „Podrobnosti smluv zveřejnit nemůžeme.“ Cena je vysoká už proto, že se ČEZ nebrání nákupům přes překupníky. Třeba projekty v severočeském Ralsku rozjížděla společnost 3L Invest. Pak je koupil Shenar, aby je obratem prodal ČEZ.

(Poznámka: HN používají v zásadě správné hrubé odhady. Cena 50 – 60 milionů byla v době před solárním boomem. Nyní skutečně je cena samotné technologie od 75 do zhruba 80 mil. korun za MW, podle kvality zařízení. Pokud je projekt postaven na levných panelech bez jakéhokoliv zabezpečení, jde o spodní hranici. Pokud jde projekt, který dává záruky provozu po 20 let s bezpečnostním zabezpečením celého areálu, pak jde o vyšší hladinu.)

Podle obchodního rejstříku byl Shenar před prodejem firem eEnergy jejich jediným majitelem. Podle informací HN za jeho životním obchodem stojí i lobbisté Ivo Rittig a Vladimír Johanes. První jmenovaný má blízko k ODS, druhý k ČSSD. „Účastnili se jednání o prodeji, se špičkami ČEZ se to dolaďovalo na karlovarském festivalu,“ tvrdí HN zdroj, který okolnosti obchodů zná.

(Poznámka: Zdroj HN není moc informovaný. Podle našich informací pan Vladimír Johanes letos nebyl na karlovarském festivalu. Pro ČEZ byl vždy jediným partnerem pan Shenar a jeho právní zástupci.)

Spekulace posiluje fakt, že eEnergy zastupoval Rittigův dvorní právník Drahomír Šachta. Ve statutárních orgánech eEnergy sedí dodnes lidé z Šachtovy kanceláře, kteří zastupují Rittiga i v jeho vlastní společnosti Salmia. Nejde přitom o jediné spojení Šachta & Partners s obchody s ČEZ. Šachtovi právníci se objevují i v orgánech firmy Alseda Data, která se s Telefónikou O2 ucházela o zakázku na provoz datových center ČEZ. Poté, co média upozornila na účast vlastnicky neprůhledné Alsedy napojené na Rittiga, ČEZ tendr zrušil.
Dodejme, že firmy Alseda a eEnergy mají adresu shodnou se sídlem Rittigovy firmy Salmia.
Téma, strany 2 a 3

***

Solární byznys ČEZ

693,6 MWp
celková
kapacita*
107
MWp

(poznámka: Zásadní manipulace. Hospodářské noviny zcela úmyslně srovnávají čísla nesrovnatelná. Porovnávají číslo skutečné velikosti instalovaných solárních elektráren v ČR k 1.9. 2010 (kdy ČEZ má 18,9 MW – tedy podíl 3,6 %) s číslem, které může teoreticky provozovat ČEZ na konci roku (kdy ale číslo všech instalovaných elektráren  v ČR bude na úrovni 1 500 – 1800 MW)

kapacita patřící ČEZ
*registrovaná ERÚ k 1. 9. 2010

10 MLD. KČ
Investoval ČEZ do koupě pěti
nových fotovoltaických zdrojů

Kdo se kolem obchodů
s ČEZ pohybuje

Richard Háva
zbrojař, přítel ministra financí
Miroslava Kalouska

Martin Shenar
bývalý spolumajitel české pobočky
vydavatelství Hachette Filipacchi

Ivo Rittig
lobbista s vazbami na ODS, zejména
na exministra dopravy Petra Bendla

Vladimír Johannes
lobbista s vazbami na ČSSD, přítel
exministra průmyslu Milana Urbana

Foto popis|

O autorovi| Zuzana Kubátová, zuzana.kubatova@economia.cz

ČEZ solární boom nebrzdí. Naopak, nakupuje ve velkém

Hospodářské noviny | 13.9.2010 | rubrika: Téma | strana: 2 | autor: Zuzana Kubátová


PŘEKOTNÉ NÁKUPY FOTOVOLTAIKY ODHALUJÍ VLIV POLITICKÝCH KMOTRŮ

Znalci české energetické branže tvrdí, že se na obchodech se solárními zdroji přiživují „kmotři“ politických stran a různí spekulanti. „V solárních projektech se perou obrovské peníze, od nás i ze zahraničí, z Číny, Ruska, Kazachstánu,“ tvrdí byznysmen, který v oboru podniká, ale nepřeje si zveřejnit své jméno.
Zřejmě největší balík peněz zatím na solárním byznysu vydělal Martin Shenar. Polostátní firmě ČEZ prodal tři firmy, jež mají v názvu eEnergy, za cenu kolem 4,5 miliardy korun. „Za firmami eEnergy však stojí i pánové Ivo Rittiga Vladimír Johanes,“tvrdí– bez jasných důkazů – lidé z oboru.

Sám Shenar vylučuje, že by měl v eEnergy tiché společníky. „Pány Rittiga i Johanese znám řadu let, ale žádné společné aktivity nemáme,“ tvrdí. To, že jeho firmy zastupuje Rittigův právník Drahomír Šachta, je prý jen shoda okolností. „Šachtova kancelář pracovala už pro naše vydavatelství, právě Šachta mě kdysi seznámil s Rittigem. Nepředpokládáte snad, že všichni klienti jednoho advokáta mají společný byznys!“ Stanoviska Rittiga ani Johanese se HN nepodařilo koncem minulého týdne získat.
Řada otazníků se ale vznáší i nad dalšími elektrárnami, jež ČEZ koupil. Jedním z předchozích majitelů středně velké elektrárny v Buštěhradu, kterou ČEZ na jaře koupil, je firma Zenit. Za ní stojí známý zbrojař Richard Háva. Zdroj o kapacitě 30 MWp za cenu kolem 2,8 miliardy korun u jihočeského Ševětína ČEZ získal od společnosti Gentley.

Tu podle dokumentace v obchodním rejstříku dříve ovládali advokát Norbert Ostrčil a Zuzana Steinigerová. Další projekt,šestnácti megawattový zdroj ve Vranovské Vsi na Znojemsku za zhruba 1,5 miliardy koupil ČEZ od firmy LBE. Také tady jako vlastník vystupuje advokátka – Lenka Vislocká. Je otázkou, zda jsou právníci skutečnými investory v energetice, nebo jen kryjí klienty, kteří chtějí zůstat v utajení.
Investice ČEZ do solární branže řada expertů kritizuje, protože nekontrolovaný solární boom jde proti zájmu ekonomiky. Dotace, kterou investorům zaručil zákon, platí spotřebitelé v ceně elektřiny, což výrazně zdraží proud.
Roman: ČEZ proti slunci „I my jsme proti nesmyslnému solárnímu šílenství,“ říká šéf ČEZ Martin Roman. „Jenomže když už někdo získá pozemek, územní rozhodnutí, stavební povolení, smlouvu o připojení, pak je jasné, že elektrárna stejně vznikne. V tom případě je lepší, když zisky z provozu budou končit u českého státu, třeba i prostřednictvím ČEZ, než v zahraničí. Když ne my, pak připravené projekty koupí někdo jiný,“ vysvětluje.

(Poznámka. – celé téma HN evidentně nebere v potaz skutečnosti, které se mu nehodí. Jako zásadní je třeba zmínit , že ČEZ skutečně pomáhá solární boom brzdit již od loňského podzimu. Ať už zamítnutím naší účasti v projektech v celkovém řádu stovek MWp nebo zrušením vlastních projektů v lokalitách našich uhelných elektráren o výkonu až 300 MW – nebo účastí u zrodu iniciativy ČSRES na odpovědný přístup k připojování nových FVE či osobní veřejnou iniciativou vedení ČEZ směrem k legislativě ve věci novely zákona o podpoře OZE, atd.)

Jenže solární magnáti by své projekty často nespustili, kdyby jim ČEZ nepomohl. Například pro zdroje, jež kupuje od Shenara v Ralsku, staví ČEZ za miliony korun kabelovou přípojku. „Stavba spadá do doby po převzetí projektu společností ČEZ,“ komentuje to mluvčí ČEZ Eva Nováková.

(Poznámka: Nepravda. Takto ČEZ Distribuce „pomáhá“ všem projektům a ze zákona musí. Nově od července tak činí, pokud zájemce o připojení solární elektrárny zaplatí předem svůj podíl za úpravu sítě. Jen do konce letošního srpna ČEZ Distribuce již vynaložila (podle HN pomohla) téměř 70 milionů korun do připojení výroben OZE. Více než dvě třetiny z této částky, tedy přes 46 milionů korun, investovala společnost do úprav distribuční soustavy pro připojení fotovoltaických (FVE) elektráren.

Podepsané smlouvy s žadateli o připojení FVE k distribuční soustavě Skupiny ČEZ navíc dokazují vyvrcholení solárního boomu v posledním čtvrtletí letošního roku. Investice ČEZ Distribuce na úpravy distribuční soustavy pro připojení samotných FVE elektráren se za poslední čtyři měsíce letošního roku vyšplhají o více než šestinásobek na 290 milionů korun, za všechny zelené výrobny celkově pak až ke 440 milionům korun.

Tyto náklady na připojení, které je ČEZ ze zákona povinen vynaložit dále zvyšují náklady na solární boom.)

 Když ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo propočty, podle nichž hrozí zdražení elektřiny o 15 procent pro domácnosti a o víc než 20 procent pro firmy, začala vláda řešit, jak solární investice zbrzdit. S originálním nápadem přišel šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Prohlásil, solární boom nejlépe zbrzdí právě ČEZ, když nakoupené zdroje letos nespustí. Pro ČEZ je to ale nepřijatelné. „To nás pan Míl vyzývá k trestnému činu! Poškodili bychom akcionáře,“ zlobí se Roman.
„Měli jsme připraveny vlastní solární projekty v nevyužitých areálech uhelných elektráren. Všechny jsme je ale zastavili, abychom nepodporovali zlatokopecký boom, který zaplatíme všichni. Pouze nakupujeme projekty, které mají všechna povolení. Při nákupu vždy soutěžíme i s řadou zahraničních investorů,“ říká Nováková. Lidé z oboru ale tvrdí, že právě nákupy cizích investic, někdy přes zprostředkovatelské firmy,jsou podezřelé. „ČEZ na solární projekty nedělá transparentní výběrová řízení, takže se k ziskům z nich snáz dostanou spřátelené osoby,“ soudí podnikatel, který se v oboru pohybuje už několik let.

(Poznámka: Výběrová řízení – tedy podle zákona o zadávání veřejných zakázek – jsou na nákup zařízení a služeb. Akvizice firem se výběrovými řízeními nerealizují. Výběrové řízení – chci koupit to a to, z návratností kapitálu x, do doby y – je skutečně nestandardní).

Pokud budou všechny dosud nakoupené elektrárny dokončeny včas, tedy ještě letos, dá za ně státem ovládaná firma kolem deseti miliard korun. Podle mluvčí chce ČEZ koncem roku vlastnit přes 100 megawattů výkonu. „Do konce roku už nechceme rozjednávat další investice do solárních zdrojů,“ potvrzuje pro HN generální ředitel Roman. Jenomže zdroje ze samotné firmy tvrdí, že ČEZ monitoruje další solární projekty. A že zvažuje provoz panelů o kapacitě 150 až 200 megawatt.

(Poznámka: Informace, že zvažujeme provoz panelů o kapacitě 150 – 200 MWp je mylná – ze strany ničím nepodložená informace . I kdyby se podařilo do konce roku spustit všechny projekty, což není pravděpodobné, šlo by o úroveň do 150 (150 MW – pokud by se vyskytla atraktivní investiční příležitost).

Mluvčí Nováková odkoupení přinejmenším jednoho dalšího zdroje do konce roku připouští. „V tuto chvíli neprobíhají jednání ohledně nových akvizic. Jen v jednom případě, který bychom neradi blíže komentovali, je možnost akvizice závislá na dodržení závazků ze strany partnera,“ říká.
Rychle a potichu O politickém krytí solárního byznysu se nemluví jen v souvislosti s projekty, jež kupuje ČEZ. Otazníky budí i to, že řada projektů získává překvapivě rychle územní i stavební rozhodnutí. Kuriózní situace nastala u Čelákovic, kde silná plynárenská firma RWE Transgas usiluje bezmála rok o povolení stavby paroplynové elektrárny.
V Čelákovicích i v nedalekém Mochově se proti plánu zvedla vlna odporu, místní proti němu skoro rok tvrdě bojují.
Přitom tu ale zcela bez povšimnutí zůstal projekt na fotovoltaické zdroje za stovky milionů korun, který chce vybudovat společnost VVISS. Požehnání úřadů dostal bleskově a skoro tajně. „Firma VVISS má stavební povolení na plánovanou elektrárnu o výkonu 1,368 Mwp od 1. září, sdělila minulý týden HN Ilona Luštincová z čelákovické radnice. Místní aktivisté o tom neměli ve čtvrtek ani ponětí. „Solární elektrárna se nám nelíbí o nic víc než paroplyn. Ale vůbec jsme o ní nevěděli, schvalování běželo v tichosti,“ posteskl si Martin Löser z občanského sdružení Místo pro život.
Majitelem VVISS, která chce u Čelákovic stavět, je Romuald Kopún, spolumajitel finanční skupiny Fio. Tedy společnosti, která půjčila před volbami Paroubkově ČSSD 180 milionů korun.

***

Fokus

Letos nakoupené solární zdroje nespustit? To nás pan Míl vyzývá k trestnému činu! Poškodili bychom akcionáře. ŠÉF ČEZ Martin Roman

SOLÁRNÍ BYZNYS V ČESKU

FAKTA ČÍSLA VÝROKY I my jsme proti nesmyslnému solárnímu šílenství. Jenže když už někdo získá pozemek, stavební povolení, smlouvu o připojení, pak je jasné, že elektrárna stejně vznikne. V tom případě je lepší, když zisky skončit u českého státu. šéf ČEZ Martin Roman

693,6 MWp Výkon solárních elektráren K 1. 9. 2010 registruje ERÚ ve 10 145 elektrárnách připojených k síti celkem 693,6 MWp solární kapacity.

30 Miliard korun Dotace obnovitelných zdrojů Podle ERÚ bude činit příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů příští rok, 30 miliard korun. Sumu zaplatí spotřebitelé.

Solární nákupy ČEZ

2. pol. sRpnA 2010 eeneRGy HoDonín rozestavěná elektrárna pánov i u Hodonína Výkon: 2,1 MWp Kdo prodával: Martin Shenar

31. 12. 2009 Gentley, A. s. připravený projekt elektrárny u jihočeského Ševětína (staví lumen Energy) Výkon: 30 MWp Kdo prodával: pražský advokát norbert ostrčil, Zuzana Steinigerová (Slovenská republika)

11. 6. 2010 eeneRGy RAlsko A. s. (100 % Akcií) - 4 připravené či rozestavěné elektrárny u Jablonečku a kuřívod Výkon: 30 MWp Kdo prodával: Martin Shenar

Duben 2010 FVe buštěHRAD A. s. připravený projekt elektrárny na kladensku Výkon: 2,4 MWp kdo prodával: Bohumil Smetana a firma Zenit (za ní stojí švýcarská firma de Wey and Cie S.a., zbrojař richard Háva)

9. 7. 2010 FVe VRAnoVská Ves, A. s., připravený projekt fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě Výkon: 16 MWp. Kdo prodával: pražská advokátka lenka Vislocká (prostřednictvím fy lBE Czech republic)

30. 8. 2010 eeneRGy RAlsko kuřiVoDy A. s. (100 % Akcií) rozestavěná elektrárna u Mimoně Výkon: 18,5 MWp Kdo prodával: Martin Shenar