FOCUS: Ratingové agentury se snaží potopit euro, soudí řecký starosta Lagoudakis

LIMENAS HERSONISSU (MEDIAFAX) - Světové agentury chtějí snižováním hodnocení spolehlivosti řecké ekonomiky potopit nejen Řecko, ale celou měnu euro. Tvrdí to starosta krétského města Malia Konstantinos Lagoudakis.

„Agentury, které se zabývají hodnocením ekonomiky, jsou většinou velmi nespolehlivé a nejsou vůbec přesné. Ze současné krize se snaží něco získat pro sebe. Chtějí potopit nejen řeckou ekonomiku, která na tom vážně není nejlépe, ale celé euro jako platidlo. Na jeho úkor se snaží vyzvednout dolar. Z jejich strany je to velmi zištné,“ řekl Mediafaxu starosta Lagoudakis, který šéfuje jedné z historicky nejstarších oblastí Evropy.

Nejvíce mu leží v žaludku agentura Moody´s, některé ostatní jsou prý férové. Právě tato agentura přitom tento týden snížila Řecku hodnocení rovnou o čtyři stupně na Ba1.

Lagoudakis připustil, že svůj díl viny nesou i řecké vlády. „Roky zveřejňovaly špatné informace a nyní za to my obyvatelé tvrdě platíme,“ poznamenal starosta Malie.

Jeho názor sdílí i starosta oblasti Gazi Georgios Dimarcos. Na jím spravovaném území leží například rodiště slavného malíře El Greca vesnička Fodele. „Investoři se snaží získat prospěch z této krize, dělají proto zprávy horšími, než ve skutečnosti jsou. Není však pravda, že by se všichni obrátili k Řecku zády. V těchto dnech tu například máme vysokou vládní delegaci z Číny, která má velký zájem o investice v naší zemi,“ prohlásil Dimarcos.

Čínští investoři se v Řecku podle dostupných informací zajímají hlavně o dopravní infrastrukturu, uvažují například o výstavbě nového letiště na ostrově Kréta, které by bylo zhruba 30 kilometrů vzdálené od současného v krétském hlavním městě Heraklion.

Řecké fiskální problémy se objevily poté, co země oznámila za loňský rok rozpočtový deficit 12,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Později se dokonce ukázalo, že schodek řeckého rozpočtu byl vloni ještě vyšší. Ratingové agentury proto začaly snižovat hodnocení dlouhodobé úvěrové spolehlivosti země, na což reagoval trh poptávkou vyšších výnosů z dluhopisů. To vyústilo v neschopnost Řecka půjčit si na dluhopisovém trhu peníze.

Nakonec musely zemi pomoci státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond, Řecko od nich dostalo půjčku formou záchranného balíčku ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun). Na oplátku však museli Řekové zvýšit některé daně včetně DPH, zmrazit růst platů či přistoupit k důchodové reformě. To se nelíbí nemalé části řecké společnosti a nahrává to opozici v čele s komunisty, kteří podněcují stávky.