ČR - celková zaměstnanost se v 1Q snížila o 117 600 osob

Zaměstnanost

Předběžné výsledky za 1. čtvrtletí 2010 ukazují další významný pokles zaměstnanosti. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se snížil proti 4. čtvrtletí roku 2009 o 48,9 tis. osob, tj. o 1,0 %. Meziročně poklesl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním o 117,6 tis. osob na 4 829,2 tis., což je nejvyšší meziroční pokles počtu zaměstnaných osob od začátku šetření v roce 1993. Meziroční relativní pokles počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním činil 2,4 %. Převážná část byla zaměstnána na plný úvazek, podíl částečných úvazků byl v civilním sektoru 6,2 %.

Počet zaměstnanců vč. členů produkčních družstev se snížil proti 1. čtvrtletí 2009 o 131,4 tis. na 3 992,5 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,7 %. Prudký pokles zaměstnanosti se neprojevil ve sníženém počtu podnikatelů v hlavním zaměstnání vč. pomáhajících rodinných příslušníků. Proti srovnatelnému období roku 2009 se jejich počet naopak zvýšil o 13,7 tis. na 836,7 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti byl proti minulému roku vyšší o 0,7 procentního bodu a činil 17,3 %. Trend snižování počtu zaměstnaných osob v pozici zaměstnanců včetně členů produkčních družstev se nadále prohluboval, ve 4. čtvrtletí 2009 totiž činil meziroční pokles 123,8 tis. osob. Nadále tedy platí, že pokles počtu osob v pozici zaměstnanců přispíval i na začátku roku 2010 k poklesu zaměstnanosti v České republice.

Rok 2009 lze charakterizovat vysokým propadem zaměstnanosti v sekundárním sektoru částečně kompenzovaným růstem počtu zaměstnaných osob v terciárním sektoru. V 1. čtvrtletí 2010 sice nedocházelo k tak razantnímu propadu zaměstnanosti v sekundárním sektoru, když meziroční úbytek počtu pracujících v něm činil 116,6 tis., ve 4. čtvrtletí 2009 činil 158,8 tis. osob. Oproti roku 2009 se již významně nezvyšoval počet osob zaměstnaných v terciárním sektoru, když meziročně vzrostl počet zaměstnaných osob v něm pouze o 2,9 tis. Nadále pokračoval odliv počtu pracujících osob z primárního sektoru, a to meziročně o 3,7 tis. osob.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 64,1 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím 2009 poklesla o 1,4 procentního bodu. S výjimkou 1. čtvrtletí roku 2004 (63,8 %) se jednalo o historicky nejnižší míru zaměstnanosti od roku 1993. Míra zaměstnanosti mužů se snížila o 1,9 procentního bodu na 72,3 %, míra zaměstnanosti žen poklesla o 1,0 procentního bodu na 55,7 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, se proti 4. čtvrtletí roku 2009 zvýšil o 14,4 tis. (tj. o 3,7 p.b.). Tempo růstu nezaměstnanosti se v prvním čtvrtletí roku 2010 nadále snižovalo. Prudký pokles zaměstnanosti nebyl doprovázen razantním vzestupem nezaměstnanosti, což svědčí o rostoucím počtu ekonomicky neaktivních osob i v produktivním věku.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 422,7 tis. (z toho 201,1 tis. žen) a v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2009 se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 119,9 tis. Meziroční růst nezaměstnanosti se projevil jak v ženské složce populace (o 47,1 tis.), tak především v mužské složce populace (o 72,8 tis.).

Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se vzhledem k překročení jednoho roku od začátku krize na trhu práce začal významně zvyšovat, když proti 1. čtvrtletí 2009 se jejich počet zvýšil o 45,6 tis. osob a činil 150,6 tis. osob. Jejich podíl znovu překročil třetinu všech nezaměstnaných (35,6 %), přitom ve 4. čtvrtletí roku 2009 činil pouze 29,3 %.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla 8,2 %, proti 1. čtvrtletí 2009 se zvýšila o 2,3 procentního bodu.
Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV. Tendence vývoje obou měr byly podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla v 1. čtvrtletí hodnoty 9,7 %, tj. o 2,7 procentního bodu více než před rokem.
Nízkou míru nezaměstnanosti, i přes pokračující vzestup nezaměstnanosti, mají trvale vysokoškoláci (3,1 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,4 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (28,0 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (9,5 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2010 činil jejich počet 185,1 tis., tj. o 4,3 tis. méně než ve stejném období roku 2009. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit 60,3 tis., tj. necelá třetina z celé skupiny.

Analýza ČSÚ - Úroveň celkové zaměstnanosti výrazně ovlivňuje pracovní aktivita v nejmladším a nejstarším produktivním věku

Zdroj: ČSÚ