Co provedeme s pravidly, jsou dluhy opravdovou hrozbou?

Na úvod si položme otázku:

Na jakém základě je poskytována pomoc v rámci Evropské unie?

Článek 122 lisabonské smlouvy říká následující:

„Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie.“

Dochází tedy při pomoci Řecku k porušení Lisabonské smlouvy či nikoli? Nedá se totiž vůbec mluvit o přírodní pohromě. Ani o mimořádné události, kterou země nemohla ovlivnit, se mluvit nedá. Letí tedy Lisabonská smlouva do koše úplně nebo bude v budoucnu účelově použita, pokud to bude potřeba? To je otázka budoucnosti, nicméně euroskeptici můžou mít dobrý pocit, že to vlastně říkali už dávno.

Není to ovšem poprvé, kdy nejsou dodržována základní předem určená pravidla. Jedno z Maastrichtských kritérií jasné říká, že „velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60% HDP, pokud je dluh vyšší, musí se postupně tomuto limitu přibližovat“. V roce 2009 dosáhlo zadlužení celé Evropské Unie 73,6% HDP, u zemí eurozóny (používající EURO) dosáhlo zadlužení 78,7% HDP. Zejména Itálie nebo Řecko toto kritérium nedodržují, porušují a nechávají svůj dluh bobtnat do stále větších rozměrů dlouhodobě, paradoxně i v obdobích expanze.

Podobně je na tom ukazatel rozpočtového deficitu unie, který smí dosahovat nejvýše tří procent HDP. Pokud tuto hladinu mírně převyšuje, musí se snižovat. Ten však v unii narostl v roce 2009 na 6,8% HDP. Země platící eurem vykázaly deficit 6,3% HDP.

Pro úplnost je třeba dodat, že se na těchto číslech výrazně podepsala probíhající krize a že při pohledu na absolutní čísla je nutno vzít v potaz také rychlost a směr, kterým se dluh vyvíjí (např. Belgie dokázala v 90.letech 20. století snížit dluh ze 140% HDP na 90%, tudíž současných 97% zatím nechává investory do tamních dluhopisů klidnými). I přes tyto „polehčující okolnosti“ stojí tato čísla za zamyšlení.

Bc. Miroslav Hlavoň

Grant  Capital a.s.