 Čína je třetí největší ekonomikou na světě a je jen krůček od druhé pozice, na níž se v současnosti nachází Japonsko. Nejlidnatější země světa je jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik vůbec. Růst hrubého domácího produktu se v roce 2009 pohyboval na úrovni 8,9 procenta a aktuální statistiky naznačují, že ekonomický motor země jede v posledních měsících na plné obrátky. Na obzoru jsou však již i první mráčky, z nichž by mohlo začít pršet. A to mnohem dříve, než mnozí předpokládají. Role Číny ve světové ekonomice je rok od roku významnější, přičemž největší recese za několik desetiletí pouze podtrhla její důležitost. Pozornost většiny investorů se nicméně i přesto stále upíná primárně na situaci v eurozóně a ve Spojených státech. Byla to však právě Čína, která jako jedna z prvních promptně zareagovala na recesi a přišla s masivní státní podporou. Stimulační balíček v řádu stovek miliard dolarů pomohl nastartovat oživení v celé Asii. Čína se stala motorem růstu, který táhne vzhůru celou světovou ekonomiku. Proto je zcela zásadní i pro investory na finančních trzích. Situaci v zemi by měli sledovat nejen investoři zaměřující se na makroekonomické trendy ve světě, případně přímo na investice v Číně, ale i většina ostatních. Potvrdit by předchozí řádky mohli investoři na komoditních trzích. V minulém roce totiž Čína začala ve velkém doplňovat státní rezervy strategických komodit, což následně poslalo ceny řady surovin raketově vzhůru. O důležitosti nejlidnatější země světa vědí své i akcioví investoři. Nejednou totiž propad čínských akciových indexů stáhl k zemi i indexy v USA či Evropě. Stejně tak i obavy ze zpřísňující se monetární a fiskální politiky v zemi. Obzvláště v posledních měsících stojí toto téma za pozornost. Poslední statistiky za únor odhalily největší inflaci za 16 měsíců, což zákonitě vyvolává obavy. Průmyslová produkce v zemi v prvních dvou měsících roku vzrostla o 20,7 procenta, což je nejvíce za posledních pět let. Hrubý domácí produkt se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 10,7 procenta. Maloobchodní tržby se v prvních dvou měsících zvýšily o 17,9 procenta. Nové úvěry se v únoru pohybovaly na úrovni 700 miliard juanů (103 miliard dolarů), což překonalo očekávání analytiků. Z grafu níže je patrné, že množství nových úvěrů sice v únoru pokleslo, nicméně i nadále silně překračuje průměrné úrovně z minulosti. Čína tudíž i nadále zaplavuje ekonomiku finančními prostředky. Graf s článkem je možné najít na stránce : http://www.colosseum.cz/vzdelavani-a-informace/zpravy/14306/vyznam-ciny-z-pohledu-investora Obrázek 1: Nové úvěry v Číně v mld. juanů (Zdroj: Bloomberg, Colosseum) Výše zmíněné statistiky jsou pozitivní zprávou pro komodity. Čína je v současnosti největším spotřebitelem komodit na světě a expanzivní fiskální a monetární politika podporuje i jejich spotřebu a tím pádem i ceny. Země navíc oznámila, že hodlá i nadále doplňovat své státní rezervy strategických komodit. Tentokrát se hodlá zaměřit na nákupy obilovin, rostlinných olejů, ropy a neželezných kovů. Zprávu zveřejnilo tamní ministerstvo financí. Objem prostředků určených na nákup surovin je 108 miliard juanů (16 miliard dolarů), což je jen o 4,4 procenta méně oproti minulému roku. Nákupy ze strany největšího spotřebitele s největší pravděpodobností podpoří i ceny vybraných surovin ve světě. Masivní expanze úvěrů v kombinaci se stimulačními balíčky však vytváří v zemi i problémy. Finanční prostředky jsou často velmi špatně alokovány, vytvářejí se spekulativní bubliny (reálná hrozba v sektoru nemovitostí) a zvyšuje se riziko vzniku inflace. Značná část úvěrů směřovala do jednotlivých provincií v Číně, které byly schopny získat prostředky jen pomocí speciálně vytvořených společností, pomocí nichž se snažily obejít státní regulaci, která jim zakazuje přímé půjčky. Nyní vláda hodlá zrušit veškeré garance za tyto úvěry. To může způsobit v budoucnu řadu problémů v podobě špatných úvěrů. Značná část prostředků směřovala do projektů spojených s infrastrukturou, které by se mohly zastavit. Obavy úřadů ze zvyšující se inflace, ze spekulativních bublin a z množství nově poskytovaných úvěrů, které by nemusely být v budoucnu splaceny, by mohly v následujících měsících vést ke zpřísnění monetární a fiskální politiky. To by se následně odrazilo i na růstu hrubého domácího produktu Číny a následně na výkonnosti celého regionu Asie. Čína je nejdůležitějším trhem i pro Japonsko, což je druhá největší ekonomika světa. Zpomalení by tudíž bezesporu pocítili i Japonci. Význam Číny pro investory je obrovský a bezesporu se vyplatí sledovat tamní situaci. Kromě makroekonomických statistik může mnohé napovědět i čínský akciový index, který na rozdíl od amerických kolegů nevystoupal na 52týdenní maximum. Vytvořil nižší vrchol a pokračuje v poklesu. Graf s článkem je možné najít na stránce : http://www.colosseum.cz/vzdelavani-a-informace/zpravy/14306/vyznam-ciny-z-pohledu-investora Obrázek 2: Akciový index CSI 300 (Zdroj: Bloomberg, Colosseum)
|
RSS
Přebírání zpráv
