Ústavní soud se bude zabývat stížností senátorů ODS na Lisabonskou smlouvu

PRAHA (MEDIAFAX) - Ústavní soud se bude v úterý zabývat stížností skupiny senátorů ODS na Lisabonskou smlouvu. Definitivní verdikt ale podle premiéra Jana Fischera občané ještě očekávat nemají, soud se zřejmě bude scházet ještě jednou.

Ústavní soud si vyžádal ke svému rozhodnutí stanovisko Senátu, Poslanecké sněmovny, vlády a prezidenta. Spisy od všech čtyř ústavních institucí obdržel v polovině října. Prezident Václav Klaus své stanovisko posléze ještě doplnil vyjádřením, v němž upozorňuje na přijímání evropského práva většinou, nikoli jednomyslně. "Vytrácí se charakteristický znak mezinárodní organizace, jednomyslnost členských států při rozhodování o zásadních právních dokumentech této organizace. Naopak tato právní úprava je typickým atributem federálního státu," uvedl prezident.

"Po dvaceti letech od obnovení naší demokracie a naší suverenity znovu řešíme otázku, zda se máme tentokrát sami o své vůli a dobrovolně vzdát postavení suverénního státu a předat rozhodování o svých věcech evropským institucím, které jsou mimo demokratickou kontrolu našich občanů," vyzdvihl Klaus.

Klaus připomněl, že se Ústavní soud k Lisabonu již vyjadřoval, ne však k celku, ale jednotlivostem. "Dřívější posuzování dílčích pasáží Lisabonské smlouvy není zárukou, která by mohla vyvrátit pochybnosti o kompatibilitě Lisabonské smlouvy s naším ústavním pořádkem," vysvětlil.

Prezident také ve svém vysvětlení doufá, že soudci nepodlehnou vnějšímu tlaku a rozhodnou uvážlivě. „Jsem si plně vědom toho, že k jednání Ústavního soudu dochází v době, kdy je Česká republika vystavena mimořádnému tlaku jak z některých domácích kruhů, tak ze zahraničí,“ zmínil s tím, že na ÚS by neměly mít dopad ani výsledky ratifikace v ostatních zemích EU. "Neboť zde posuzuje český Ústavní soud soulad Lisabonské smlouvy s Ústavou České republiky."

Vláda, kterou na zasedání soudu bude zastupovat ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, naopak zdůrazňuje, že Lisabonská smlouva je dokument klíčový jak pro Českou republiku, tak pro celou Evropskou unii. Zároveň připomíná, že soud již konstatoval, že smlouva je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR. Kromě toho některé pasáže stížnosti senátorů vymezuje jako prázdné, případně jsoucí mimo kompetence posuzování Ústavního soudu.

"Lisabonská smlouva je reakcí na dvojí rozšíření EU. Představuje významný dokument, který umožní Evropské unii lépe čelit palčivým aktuálním otázkám. Institucionální rámec, který nastolí, umožní výrazně zrychlit a zjednodušit procesy rozhodování v rámci unie. Evropská unie tak bude mnohem akceschopnější a jednotnější v řešení ekonomických, zahraničně-politických nebo energetických otázek," vysvětluje ve svém stanovisku vláda.

Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) taktéž upozornil, že stížnost nepřináší nic, čím by se Ústavní soud nezabýval již dříve. "Návrh ve své podstatě nepřináší žádné zcela nové právní argumenty, které by již nebyly přinejmenším v odůvodnění předchozího nálezu Ústavního soudu hodnoceny a ke kterým se tedy již soud vyjádřil se závěrem, že nejsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR," uvedl Vlček.

Nové je na stížnosti podle Vlčka jen kritika dokumentu Rozhodnutí hlav států zasedajících v Evropské radě. Dokument měl zaplašit obavy občanů Irska z důsledků Lisabonské smlouvy. "Tento dokument se však nedotýká Lisabonské smlouvy, ani ji nijak neupravuje. Jde o dvoustranný akt mezi Evropskou unií a Irskem, k jehož posuzování nelze u našeho Ústavního soudu nalézt kompetenci k jinému než výkladovému stanovisku," vysvětlil Vlček.

Česko je nyní jedinou zemí, která blokuje dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy. Ostatních 26 států již ratifikační proces na národní úrovni završilo. Kromě senátorů ODS je překážkou pro dokončení ratifikace postoj prezidenta Václava Klause, který požaduje, aby Evropská unie právně zaručila nedotknutelnost Benešových dekretů. Tímto problémem se bude zabývat mimořádná Evropská rada na konci října.

Příprava textu Lisabonské smlouvy byla dokončena na neformálním zasedání Evropské rady v Lisabonu 18. a 19. října 2007. Zástupci členských států EU podepsali Lisabonskou smlouvu 13. prosince roku 2007. Za Česko ji podepsali tehdejší premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Smlouva vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všech 27 členských států. Česká republika je přitom poslední zemí EU, která proces dosud nedokončila.

V dubnu minulého roku byl skupinou senátorů podán první návrh k Ústavnímu soudu na posouzení souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. V listopadu téhož roku Ústavní soud konstatoval, že Lisabonská smlouva není s Ústavou v rozporu.

V únoru 2009 schválila Lisabonskou smlouvu Poslanecká sněmovna a v květnu Senát.

29. září tohoto roku skupina 17 senátorů podala k Ústavnímu soudu druhý návrh na přezkum, zda je LS v souladu s ústavním pořádkem. 9. října vznesl svůj požadavek prezident Václav Klaus.

Kabinet Jana Fischera trvá na tom, že je třeba dostát závazkům, které byly přijaty na Evropské radě v červnu 2009, tedy dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy tak, aby mohla vstoupit v platnost do konce letošního roku.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz