Slováci podpoří výjimku pro Česko, musí ji však dostat také oni

BRATISLAVA (MEDIAFAX) - Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák dal najevo, že Slovensko bude tvrdě požadovat výjimku z Lisabonské smlouvy, pokud ji dostane Česko. Řekl to v neděli večer rozhovoru pro televizi Markíza.

"Cokoli by se domluvilo pro Česko, musí schválit všichni, tedy také my. A přece bychom neschvalovali nebo nehlasovali pro něco, co by nás dostalo do do podřadné situace," řekl Lajčák.

Už několik hodin před tím slovenský premiér Robert Fico připustil, že Slovensko požádá na říjnové schůzce šéfů států a vlád Evropské unie ve Stockholmu o stejnou výjimku z Lisabonské smlouvy jako Česko, a to ze stejného důvodu - z obav o zpochybnitelnost Benešových dekretů.

Premiér Fico však v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že o tom slovenská vláda bude uvažovat v případě, že Klaus svůj požadavek prosadí

Lajčák to později uvedl na pravou míru: Pokud nám unie neposkytne stejnou výjimku, nedostane ji ani Česko.

Slovensko, na rozdíl od Česka, přitom Lisabon ratifikovalo.

Ministr Lajčák sdělil, že slovenská vláda se opírá o právní rozbor, které Klausovy argumenty zpochybňují. "Princip retroaktivity (znovuotevření případů) je z hlediska Lisabonské smlouvy a Charty základních práv nepřípustný, je vyloučený, tím pádem se pro požadavky vysídlenců právní prostor neotvírá," řekl slovenský ministr. "Proto necítíme potřebu žádat nějakou dodatečnou klauzuli o právní ochraně," vysvětlil.

Pokud ale Češi výjimku dostanou, situace se změní. Slovensko se podle něj ocitne v nevýhodném postavení. Vysídlenci by na něj mohli vznášet majetkové požadavky.

Po druhé světové válce muselo Slovensko opustit 68 000 slovenských Maďarů, kterým byly na základě dekretů konfiskovány majetky.

Lisabonskou smlouvu, která reformuje instituce a rozhodování v Evropské unii, schválily všechny státy evropské sedmadvacítky s výjimkou Česka, kde pod ní chybí podpis prezidenta Klause. Klaus požaduje, aby česká vláda dojednala výjimku z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tato výjimka by stát měla chránit před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců.

Pavel Jégl, jegl@mediafax.cz