Factum Invenio: Posouvají se čeští voliči vlevo?

Na konci prázdnin podpora ČSSD dále rostla, strana by volby vyhrála s výrazným náskokem. Spolu s KSČM by v Poslanecké sněmovně tvořila zřetelnou levicovou většinu 111 hlasů.

Do poslanecké sněmovny by se pravděpodobně dostaly jen čtyři politické strany: ČSSD, ODS, KSČM a TOP 09. Odhadovaný výsledek KDU-ČSL je ovšem jen těsně pod pětiprocentní hranicí a může být důsledkem tzv. výběrové chyby.

Volební model, který Factum Invenio zpracovává, je založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti. Ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době dotazování. Výpočet mandátů vychází z výsledku volební prognózy a zohledňuje přepočítávání získaných mandátů d´Hondtovou metodou za jednotlivé volební kraje.

Dotazování proběhlo ve dnech 28. 8 - 2. 9. 2009 (tedy před rozhodnutím Ústavního soudu o stížnosti poslance Melčáka, před schválením novely Ústavy a před změnou postoje ČSSD k otázce předčasných voleb) na reprezentativním vzorku 1047 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se zúčastnilo 61,8 % oprávněných voličů. Předpokládaná volební účast je tedy téměř o tři procentní body nižší než skutečná účast ve volbách do Sněmovny v červnu 2006 (64,5 % oprávněných voličů).

Volební model k 2. září 2009

Volební model využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí, které ukazují, že čtyři z deseti občanů se k žádné straně nepřiklání (20,1 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 19,9 % oprávněných voličů výslovně svou účast ve volbách vyloučilo).

Pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Poslanecké sněmovny nutná, by se v daném období pravděpodobně podařilo překonat čtyřem politickým stranám. Žádné z politických uskupení kromě těch, která jsou uvedena v grafu, by nepřekročilo hranici 2,0 %. Celkem 14,5 % hlasů odevzdaných dohromady všem stranám pod pětiprocentní hranicí by „propadlo“.

Po zohlednění d´Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty ve volebních krajích by ČSSD pravděpodobně získala 80 mandátů, ODS 65 mandátů, KSČM 31 mandátů a TOP 09 společně se Starosty 24 mandátů. Jasnou většinu ve Sněmovně by získala případná levicová koalice ČSSD a KSČM, spolehlivou většinu velká koalice ODS a ČSSD. (Poznámka: odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku až 2 poslaneckých křesel.)

Výsledky volebního modelu ukazují, že volební zisk ČSSD by byl v období dotazování prakticky stejný jako ve volbách roku 2006
(tehdy 32,3). V případě ODS by v současnosti byl volební zisk znatelně nižší než ve volbách roku 2006 (tehdy 35,4 %). Pozice ODS se zhoršila také ve srovnání s minulými průzkumy (v červenci 31,8 %). Podpora KSČM je mírně vyšší než v posledních parlamentních volbách (12,8 %), u KDU-ČSL kandidující společně s Evropskými demokraty naopak nižší (tehdy 7,2 %). Parlamentní Strana zelených zásadně ztratila (tehdy 6,3 %) a za pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu znatelně zaostává.

Pokud jde o neparlamentní strany, další nárůst zaznamenala TOP 09, kandidující s podporou Starostů a nezávislých. Stabilní výsledky připisuje volební model také Věcem veřejným, kandidujícím společně s SNK-ED.