Optimismus s ručením (ne)omezeným?

FRANTIŠEK MAŠEK

Trhy minulý týden těžily z příznivých makroekonomických zpráv v USA. Kvartální pokles americké ekonomiky ve 2. čtvrtletí o procento odpovídá předběžnému odhadu, zdá se, že klesá nezaměstnanost, spotřeba roste, potěšil i větší prodej nově postavených domů, než se čekalo. Pozitivní zprávy tak mají dál navrch před varováními, podle nichž je (předpokládaný) růst ekonomiky stále křehký. Do optimističtější nálady zapadá i názor Národního sdružení podnikových ekonomů (NABE), že již ekonomika USA nepotřebuje další stimulační balíček.

A informace, že prezident Barack Obama navrhl, aby zůstal v čele americké centrální banky Fed další čtyři roky její dosavadní šéf Ben Bernanke. Tu ale ještě musí posvětit americký Senát. Bernanke sice dostal kvůli některým opatřením v boji s finanční krizí a recesí od části kritiků co proto, proti tomu ovšem stojí názor, že byl prostor, který v tomto boji měl, relativně omezený, a uprostřed kopce se navíc nepřepřahá.

Pokud jde o finanční, potažmo akciové trhy, dál na nich panuje nejasné, v lepším případě snad polojasné počasí.

Prognóza Bank of America, vycházející z technické analýzy vývoje japonských akcií v 90. letech (k té bývá stav globální ekonomiky po finanční krizi přirovnáván), hovoří o 40% růstu amerického akciového indexu S&P 500 v následujícím roce. Vždyť třeba hodnota japonského indexu Nikkei 225 se mezi říjnem 1998 a dubnem 2000 v dolarech zdvojnásobila. Zmíněná předpověď pro S&P 500 je přitom založena na předpokladech, že Fed nechá úrokové sazby nízko, ekonomika oživí a dolar bude podhodnocen. Dodejme ale, že v Japonsku následoval po silném růstu výprodej akcií.

Chicagská firma Technical Analytics soudí, že pokles indexu S&P 5000 pod 200 měsíční průměr může signalizovat jeho oslabení o 6,5 % k 950 bodům.

Velká pozornost je logicky věnována těm, kteří předpověděli finanční krizi jako profesor Nouriel Roubini, nebo investor Marc Faber. Laszlo Birinyi, který řídí stejnojmennou firmu, ovšem upozorňuje, že kdo naslouchal Roubinimu, nemusel se zapojit do současné růstové vlny, při níž index S&P 500 za půl roku posílil o více než 50 %
.
Birinyi patřil podle Bloombergu po většinu 90. let mezi ty, kteří nejlépe předpovídali vývoj indexu Dow Jones. I další analytici přitom tvrdí, že Nourini je výborný makroekonom, finanční trh ale není jeho doménou.

Zatím si nikdo netroufá označit současný trh za býčí. Analytici švýcarské Credit Suisse Group nicméně uvedli, že hlavní americké, japonské a evropské akciové indexy se blíží k úrovni, kdy by mohly prolomit dlouhodobé býčí úrovně.

Dál podle růstových not?

Nikdo neví, zda je to pravda, a dál tedy panují obavy ze silné korekce. Výkonný ředitel Templeton Asset Management Mark Mobius nedávno nevyloučil, že může jít o minus 20–30 procent. A není rozhodně sám, kdo očekává podobný vývoj. Dění na trhu ovšem probíhalo podle jiných – růstových – not, a tak obavy z korekce přetrvávají, což platí i pro český trh.

Makléř Fio burzovní společnosti Pavel Hadroušek počátkem léta Finmagu řekl, že čeká větší pokles. Připouští sice, že řada zpráv naznačuje oživení ekonomiky. Akciové trhy ale rostly příliš rychle, a jsou tak odtrženy od vývoje reálné ekonomiky. Hadroušek proto stále očekává korekci a možné podzimní oslabení cen akcií o 20–30 %.

Jde o to, že řada problémů byla odsunuta na pozdější období. Očekávané oživení globální ekonomiky může mít i z tohoto důvodu tvar W. Po jejím růstu by tak následoval další pokles, a teprve po něm by si ekonomika polepšila.

Řada investorů, včetně správců fondů, kteří měli dovolenou, se ovšem ještě může chtít přiživit na stávajícím růstu akcií a indexů. Nelze proto vyloučit, že akcie mohou ještě zhruba do poloviny září růst. Jejich vzestup přitom významně souvisí s velkým objemem volných peněz na trhu. Lepší výsledky firem za 2. čtvrtletí jsou totiž podle Hadrouška u řady z nich hodně virtuální. Investorům proto doporučuje, aby zvážili, zda své dlouhodobé pozice v akciích nezajistí prostřednictvím obchodů na krátko (jde o spekulace na pokles) přes různé ETF, tedy fondy, obchodované na burze, které kopírují různé indexy.

Z českých titulů nepokládá Hadroušek momentálně žádný za příliš atraktivní. Mezi zahraničními lze nějaký najít, s nákupem ale radí raději počkat.

„Krátkodobé předpovědi neposkytujeme,“ sdělil Finmagu ředitel investičních produktů české pobočky HSBC Bank Martin Fuchs.

Čína ano, české akcie ne?

Zatímco prognóza HSBC na letošní 1. pololetí hovořila o globálním prudkém růstu akciových trhů, hlavně rozvíjejících se trhů, ve 2. pololetí pokládá HSBC za zajímavé jen Latinskou Ameriku a Asii, včetně Číny. „Poměr ceny akcií k jejich zisku na akcii (P/E) je u firem, které tvoří nejdůležitější indexy na rozvíjejících se trzích, hluboko pod 17. Tvrdí se, že jsou čínské akcie předražené. To ale platí pro akcie firem, do nichž mohou investovat Číňané, nikoliv pro ty, s nimiž se obchoduje na hongkongské, nebo jiných burzách a mohou je kupovat i cizinci,“ dodává Fuchs. HSBC již tedy nepokládá za příliš atraktivní akcie společností ze zemí střední a východní Evropy. Z dluhopisů doporučuje kupovat firemní dluhopisy.

Obdobný názor jako HSBC má společnost Henderson Global Investors, podle níž může hongkongský index Hang Seng China Enterprises během 12 měsíců posílit o 30 %. Pokud ovšem čínská vláda nezmění fiskální a měnovou politiku a firemní zisky dál porostou.

Důvod k jásotu, ale…

Nejeden investor tak stále řeší dilema, zda, případně jak dlouho, ještě jet na vlně růstu, nebo zda zalehnout na matrace a čekat. Ti méně zkušení, řídící se aktuálními výnosy, si musí dát pozor na jednu aktuální hrozbu.

Jde o to, že se prudký růst akcií od března odrazil ve výnosech akciových fondů. Za šest měsíců vykazují některé z nich obrovské výnosy – fond IS České spořitelny Sporotrend asi 121 %, TOP Stock téhož správce 82 %, fond ČPI Nových ekonomik přes 50 %, akciový fond Pioneeru více než 30 %.

Kdo je v březnu či o něco později koupil, má důvod k jásotu. Až se ale tyto výnosy „přelijí“ do výsledků za rok, může to přinést enormní a přitom neodůvodněný zájem části neinformovaných domácích investorů. Pokud investují jednorázově a koupí si fondy v době, kdy se akciím opět přestane dařit, mohou být hodně zklamáni. Minulé výnosy nezaručují budoucí výnosy. Snad jim to dokáže ten, kdo fondy prodává, dostatečně vysvětlit.