Článek: Rozpor mezi tím co ECB říká a dělá může euro do budoucna ohrožovat

Končící týden zanechal hlavní měnové páry opět téměř beze změny na cenách, na kterých začal, a to i přesto, že nabídnul několik velmi silných ekonomických dat. Evropská měna tak po silném květnovém růstu pokračuje na páru s dolarem v konsolidaci kolem 1,40 EUR/USD a v bočním trendu může pokračovat také do dalších dnů, když zatím není síly, která by nejvíce obchodovaný měnový pár z jeho rovnováhy vykolejila. Ekonomická data přicházející z eurozóny a USA totiž nadále vypovídají o pomalé, leč probíhající stabilizaci největších světových ekonomik, což potvrdily i výsledky z předchozích dnů. Měnová politika Fedu a Evropské centrální banky přešla do vyčkávací pozice a také rostoucímu trendu, který vládnul obchodování na světových akciových trzích od začátku března, zdá se již v polovině června došel dech. Není proto divu, že volatilita na devizovém trhu pozvolna slábne a vrací se zpět k „normálnějším“ hodnotám.

Nejzajímavějším dnem byl tentokrát čtvrtek, který nabídnul zasedání Evropské centrální banky a výsledky z amerického pracovního trhu (NFP). Přestože ECB sazby ponechala beze změny a ani v doprovodném komentáři příliš nového nenabídla, skutečné tržní úrokové sazby na mezibankovním trhu od minulého čtvrtka prodělaly menší zemětřesení a začaly výrazně klesat. Důvodem byl obří jednoletý tendr, který ECB provedla 25. června a kterým zaplavila více než 1100 bank eurosystému likviditou v objemu 442 mld. euro. Ačkoliv se ECB nadále snaží stylizovat do pozice zdrženlivé a konzervativní instituce, skutečnost je taková, že od konce minulého týdne provádí daleko agresivnější měnovou expanzi, než by se možná na první pohled mohlo zdát. Jednodenní úroková sazba (EONIA) v eurozóně totiž klesla dnes na rekordně nízkých 0,266% a je na hony vzdálené oficiální sazbě hlavních refinančních operací, kterou včera potvrdila na 1%. V eurozóně jsou tedy sazby nyní daleko nižší než v Británii, kde je BoE drží na 0,50% a téměř shodné s USA, kde Fed jednodenní fed funds udržuje na 0,25%. Ještě zajímavější je přitom situace u dvanáctiměsíčních sazeb, které jsou v eurozóně dokonce nižší než v USA. Jak ukázaly dnešní data z ECB, velkou většinu likvidity (téměř 290 mld. euro) banky navíc skladují na depozitní facilitě ECB a nepouští je do reálné ekonomiky, což může být do budoucna pro Evropskou centrální banku velmi nepříjemným problémem. Začne tedy ECB více tisknout a pumpovat peníze přímo do ekonomiky? Uvidíme… Euru by to ale rozhodně nepomohlo.

Do nákupů se však příliš nechce ani dolarovým býkům. Největší obavy z krize jsou díky masivní monetární a fiskální expanzí zažehnány (zatím?) a hvězdné chvíle americké měny z konce minulého roku jsou proto ty tam. Fundamenty z USA nasvědčují pozvolnému zotavování ekonomiky, i když jak ukázaly ve čtvrtek výsledky z pracovního trhu, americká poptávka ještě hodně dlouho světovou ekonomiku nepotáhne. Situace se však pozvolna lepší, což není dobrá zpráva pro dolar. Znamená to totiž, že kapitál který do dolarových aktiv z obav před krizí přitekl, může i nadále odtékat. Pokud jde o americký Fed, ten zatím zůstává ve střehu, avšak výsledky CPI (-1,3% y/y) a velká produkční mezera dávají tušit, že sazby zůstanou na podobně nízkých úrovních ještě hodně dlouhou dobu. Opětovný růst zájmu o americké vládní dluhopisy a snížení výnosu u desetiletých T-Notes o téměř půl procentního bodu na 3,50% navíc prozatím ukončilo debaty o navyšování odkupů amerických dluhopisů centrální bankou, což je beze sporu dobrá zpráva pro americkou měnu.

Euro-dolar na 1,40 EUR/USD tak skutečně může být poblíž své rovnovážné ceny a nedivili bychom se proto, kdyby kolem ni osciloval i v blízké budoucnosti. Technicky je tento měnový pár omezen ze spodu silným supportem na ceně 1,3730 EUR/USD, ze shora pak resistencí 1,4160 EUR/USD a 1,4350 EUR/USD, jejichž prolomení může být pro obchodníky velmi silným signálem. Dlouhodobě pak nadále věříme spíše evropské měně, i když jsme ostražitější než dříve. Rozpor mezi tím co ECB říká a tím co dělá totiž začíná nepříjemně narůstat a do budoucna by mohl být (společně s bankovním sektorem), jedním z největších rizik pro společnou měnu.

Autor: Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)