Čína, USA a Japonsko snížily úrokové sazby, akciové trhy v plusu

Začátek minulého týdne byl stále ve znamení obav z dopadů kreditní krize na světové hospodářství, nálada na trzích se ale zlepšovala s blížícím se zasedáním americké centrální banky FED, která dle očekávání snížila základní úrokovou sazbu na 1 %. Světové akciové trhy po několikatýdenních propadech zakončily týden v plusu.

V pondělí zažily trhy během asijské seance rázné výprodeje. Japonský index Nikkei 225 se propadl o 6,4 % na 7162 bodu, nejnižší úroveň od roku 1982. Důvodem byl posilující japonský yen, který se dostal až na 91,91 JPY za dolar - na své 13-ti leté maximum,  což bude mít kvůli zhoršené situaci pro exportéry dopad na japonskou ekonomiku. Posílení japonského yenu souviselo s uzavíráním spekulativních pozic nejen na světových trzích ale i na rozvojových trzích (emerging markets), kdy investoři poptávali japonský yen, aby mohli splatit půjčky právě v nízkoúročených yenech, které jim sloužily jako zdroj financování jejich investic. Jak dluhopisy, tak akcie emerging markets se dostaly pod výprodejní tlak, jakmile se ukázalo, že vícero zemí bude mít problémy se splácením svých závazků. Mezinárodní měnový fond již přislíbil pomoc Maďarsku, Ukrajině a Pákistánu.

Náladu investorům zvedly až data zveřejněná z trhu s bydlením v USA, kdy prodeje nových domů v září překvapily růstem o 2,7 % oproti očekávanému poklesu o 1,1 %. Přestože maloobchodní tržby v Japonsku v září klesly oproti očekávané stagnaci a spotřebitelská důvěra v USA v říjnu klesla na nejnižší úroveň od roku 1967, kdy data začala být shromažďována, na trzích převládla dobrá nálada díky očekávanému snížení sazeb v USA a spekulacím na snížení sazeb na zasedání Bank of Japan (BoJ) v pátek. Ke snižování sazeb se ještě před USA přidala i Čína, když snížila sazby potřetí během šesti týdnů - základní sazbu na 6,66 %, aby podpořila hospodářský růst. FED snížil dle většinového očekávání sazby o 50 bazických bodů na 1 %, v pátek ráno pak přikročilo ke snížení sazeb i Japonsko, poprvé za sedm let, BoJ snížila základní sazbu o 20 bazických bodů na 0,30 %.

Obavy z recese ve světovém hospodářství ale opět rozvířily zveřejněné údaje růstu americké ekonomiky ve 3. kvartálu. Přestože ekonomika klesla jen o 0,3 % oproti očekávanému poklesu o 0,5 %, investoři si připomněli fakt, že americká ekonomika je již v recesi. Nastalo proto mírné vybíraní zisků. Přesto si za celý týden japonská burza připsala 13,3 % (na 8576b.), americký index Dow Jones si připsal 10,3 % (na 9243b. v pátek v 17,45h.), britský FTSE 100 si připisoval 12,7 % (4377b.) a německý DAX vysokých 17,2 % na 5033b.

Ceny komodit na světových trzích mírně vzrostly

Indexu Reuters Jefferies, který sleduje vývoj cen komodit na světových trzích, vzrostl na 266 bodů (o 4,0 %). Cena ropy rostla v první polovině minulého týdne až na 68 USD za barel, v druhé polovině týdne poté, co zásoby ropy v USA již několikátý týden v řadě rostly, cena ropy opět klesla k 62 USD za barel. Cena zlata se pohybovala mezi 777 a 706 USD za unci, týden zakončovalo zlato mírným poklesem na úrovni 730 USD za unci. Rostly i ceny zemědělských komodit, nejvíce cena kukuřice o 8,3 % na 4,02 USD za bušl, sojové boby o 6,8 % na 9,31 USD za bušl, rýže o 5,9 % na 15,53 USD/centýř a pšenice o 3,3 % na 5,32 USD za bušl.

Měnový trh stále vysoce volatilní

Intervaly, ve kterých se hlavní měnové páry obchodovaly v minulém týdnu, jsou stále široké. Výprodejů se ale tentokráte kvůli celkově nižší averzi k riziku a posilujícím akciovým trhům, dočkaly méně úročené měny jako USD, JPY a CHF. Dolar k euru ve čtvrtek dosáhl až na úroveň EUR/USD 1,3293, poté se ale vrátil zpět k hladině 1,28. Za celý týden dolar k euru mírně oslaboval z EUR/USD 1,25 na úroveň EUR/USD 1,27. Japonský yen oslabil k dolaru o 5,1 % na hodnotu okolo USD/JPY 98,0. Libra posílila k dolaru o přibližně 2,5 % na GBP/USD 1,615. Švýcarský frank oslabil k euru zhruba o 1 % na EUR/CHF 1,477, přestože v první polovině týdne posiloval až k hladině EUR/CHF 1,42.

Středoevropské měny posílily

České koruně, forintu i zlotému se dařilo vymazat ztráty z předchozího týdne. Příznivou informací zde jistě byla dohoda Maďarska s Mezinárodním měnovým fondem, která pomůže s podporou hospodářského růstu země. Odhaduje se, že maďarská ekonomika by mohla v důsledku kreditní krize v příštím roce poklesnout až o 1 %, což by bylo poprvé od roku 1993.

Maďarskému forintu se podařilo vymazat ztráty téměř za předchozí dva týdny, když posílil až na EUR/HUF 257, tedy o 6,6 % (intradenní minimum forintu 23. října na EUR/HUF 286). Situace v regionu byla z velké části opět ovlivněna vývojem v Maďarsku a na světových trzích. Česká koruna posílila k euru z 24,83 na 24,10 korun za euro, tj. zhruba o 3 % na nejsilnější úroveň za poslední 4 týdny. K dolaru koruna posílila na USD/CZK 18,93, zhruba o 4,7 %. Zlotý se vyšplhal k euru na třítýdenní maximum na úroveň EUR/PLN 3,52 a posílil tedy o vysokých 7,6 % z hodnot okolo EUR/PLN 3,81.

Nákupní euforie na světových trzích měla vliv i na burzy ve středoevropském regionu, které vymazaly část předchozích výrazných ztrát. Pražská burza si připsala 16,8 % na hodnotu 877 bodů, budapešťská 13,3 % na hodnotu 13 505 bodů a varšavská 17,4 % na 1825 bodů.

Autor: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)