JOSEF BARTONĚK: Jsme součástí Evropy

Nejdříve chci zdůraznit, že jsem profesí stavař. I když jak ve stavařině, tak nyní při výkonu starostovské funkce se s ekonomikou setkávám neustále, v makroekonomice jsem naprostý laik. Prosím, abyste tento můj profil měli při čtení na paměti.

Ze zkušeností s českou vychytralostí, z toho, jaká je provázanost nejvyšších pater politiky s podnikatelským prostředím, z praktik až mafiánských při různých privatizacích (a to vše vidíme pouze zdálky) soudím, že v okamžiku přechodu koruny na euro je největším nebezpečím náhlá, uměle vyvolaná, změna kurzu. Reálně hrozí, že slovenský případ se stane návodem a příkladem pro aktuální vládní strany a jim spřízněné struktury, které z ekonomiky bezohledně ukořistí další miliardy. Nevím, jestli je v okamžiku přechodu pro exportéry či naše zaměstnance lepší silná nebo slabá koruna. Podle mě by se kurz měl maximálně blížit reálné hodnotě, aby se zamezilo spekulativnímu obohacování jednotlivců a zájmových skupin na úkor ostatních.

Přijetí jednotné měny je závislé na splnění podmínek a kritérií Maastrichtu a naší chuti do eurozóny vstoupit. Pro rychlost přijetí eura je samozřejmě důležité, které strany u nás právě vládnou. Zda euroskeptici, kteří by to nejraději Evropě osladili nebo strany k Evropě přece jen vstřícnější. Zde se dá vývoj urychlování nebo zpomalování příprav po každých volbách lehce předvídat. Zato plnění nutných kritérií Maastrichtu je oříškem pro obě skupiny. Jakás takás snaha na začátku funkčích období vlád vždy postupně ztrácí na dechu, načež je vše rozprášeno nervózním šílenstvím plýtvavého rozhazování před každými volbami. Z toho důvodu se domnívám, že plnění maastrichtských podmínek bude spíše politické než reálné a že termín přijetí eura je v nedohlednu. Nejdříve ve třetím roce funkčního období příští vlády.

Jak již vyplývá z výše uvedeného, přípravy na zavedení eura probíhají poměrně chaoticky. Vlády se na jedné straně snaží dostát slibu plnění kritérií pro přijetí eura a na druhé straně ze své moci těžit co to dá a také se chtějí v pravidelných intervalech volebních termínů zalíbit voličům. Na současnou realizaci takto protichůdných snah nemůže být nikdy dost prostředků. A tak se hledají rezervy a také ti, na které by bylo možno některé náklady přesunout. Těmto tlakům musí čelit i obce a města. Státní správa na obce přehazuje povinnosti správní, povinnosti z oblastí jako je zdravotnictví, sociální péče, dopravní infrastruktura, školství atd., aniž by náklady z těchto činností obcím pokryla finanačně.

Pokud se jedná o přijímání norem podle evropského střihu, problém není ani tak v samotných normách. Většinou jde o pravidla, jejichž funkčnost je již v dlouholetých demokraciích ověřena v praxi. Obtíže někdy nastávají na třecích plochách, kde se tato pravidla setkávají s naší stále ještě nedokonalou demokracií i tam, kde evropští autoři nemohli mít představu, co se stane, až s jejich paragrafy začnou kroutit čeští vykukové a právníci. Hlavní potíže vězí jinde. Vznikají v případech, a je jich hodně, kdy se snažíme v předpisech být papežštější než papež, a kdy si různé zájmové a lobbystické skupiny chtějí upravit normy podle svých zájmů. 

Z pohledu ekonomiky obcí by podle mého názoru rychlé přijetí eura bylo přínosem. Je jedno, jestli budeme účtovat v korunách nebo eurech. Ale stabilnější euro by pomohlo lépe předvídat příjmy a výdaje municipalit v každodenním provozu i ročním plánování. Jednoznačným přínosem by pak rychlé zavedení eura bylo při využívání dotačních možností. Nacházíme se v programovém období čerpání dotačních prostředků z EU. Veškeré doklady, rozpočty a peněžní toky se vyčíslují a realizují prostřednictvím přepočtu na eura. Přitom příprava dotačního projektu není krátkodobá záležitost. A tak se často stává, že se za dobu od přípravy projektu k jeho realizaci, vyúčtování a profinancování poměrně zásadním způsobem změní kurz koruny vůči euru. Nastávají tak potíže. Sliná koruna způsobuje, že plánované a přislíbené dotace nakonec na realizaci projektu nestačí, oslabuje-li, je třeba více vlastních zdrojů. Často hrozí poměrně rozsáhlý neplánovaný zásah do obecního rozpočtu.

Ať se nám to líbí nebo ne, jsme součástí velké Evropy a nemáme ani jinou volbu. Nevyhneme se ani jednotné měně. Jsem přesvědčen, že každý odklad zavedení jednotné měny nám v konečném důsledku uškodí.

(Autor: Josef Bartoněk, stavební inženýr, starosta Městyse Osvětimany, člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR)