Lidé si půjčují na spotřebu o pětinu více peněz

Průměrná výše spotřebitelských úvěrů evidovaných v Nebankovním registru dosáhla v červenci 128,5 tisíc korun. Jak vyplývá z pololetních statistik registru, v meziročním srovnání to představuje nárůst o 20,4 procent. Průměrná výše všech úvěrů evidovaných v registru se přitom zvýšila jen o 5,2 procent. Zhruba dvě procenta z celkového objemu úvěrů evidovaných v Nebankovním registru jsou po splatnosti tří a více splátek. U některých typů úvěrů je to dokonce až 10 procent. Přešlapy z minulosti však už pro finanční instituce nejsou jediným kritériem, které v registru sledují.

„Rostoucí průměrná výše úvěrů způsobuje, že finanční instituce už nesledují jen prohřešky svých klientů v minulosti, ale nově se zaměřují i na jejich celkové zadlužení. K tomu jim velkou měrou pomáhá i výměna informací mezi Bankovním a Nebankovním registrem. Díky ní je dnes například členům Nebankovního registru k dispozici více než 6 milionů záznamů o úvěrových smlouvách,“ řekl Karel Kolář, výkonný ředitel sdružení LLCB, které v Česku provozuje Nebankovní registr.

Celkový počet úvěrových a leasingových smluv evidovaných v Nebankovním registru meziročně vzrostl o 620 tisíc na více než 2 miliony. Počet smluv v Bankovním registru se meziročně zvýšil o 1,9 milionu na 12,5 milionů. Zatímco členské společnosti Nebankovního registru tak měly díky výměně informací mezi registry, která se v současné době týká okolo třetiny celé databáze, přístup k více než 6 milionům záznamů, členské společnosti Bankovního registru měly přístup k téměř 14 milionům záznamů o úvěrových smlouvách.

Celkový objem úvěrů evidovaných v Nebankovním registru dosáhl ke konci července 228,5 miliard korun, což oproti červenci loňského roku představuje nárůst o 23 procent. Dvě procenta celkového objemu úvěrů přitom byla po splatnosti tří a více splátek. Z celkového objemu úvěrů evidovaných v Bankovním registru, který činil přes 900 miliard korun, bylo po splatnosti necelé jedno procento.

„Mezi bankovní produkty, které se vyznačují vyšší mírou nesplácení, patří zejména ty zaměřené na spotřebu, ať už jde o účelový spotřebitelský úvěr, neúčelový osobní úvěr nebo kreditní karty. Objem celkově nesplacených závazků se však oproti loňskému roku zvýšil jen nepatrně,“ řekla Zuzana Pečená, výkonná ředitelka společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, která v Česku provozuje Bankovní registr.

Růst počtu záznamů v obou registrech měl pozitivní vliv i na počet uskutečněných dotazů. Za první pololetí letošního roku učinily členské společnosti do obou registrů více než 2 miliony dotazů, přičemž počet dotazů do Nebankovního registru vzrostl o 19 procent a počet dotazů do Bankovního registru dokonce o 34 procent. Prostřednictvím dotazů do Nebankovního registru nalezly členské společnosti sedm z deseti žadatelů o úvěr (hit-rate 71 procent), přestože o rok dříve to bylo o jednoho méně (hit-rate 58 procent). Prostřednictvím dotazů do Bankovního registru nalezly členské firmy devět z deseti žadatelů o úvěr (hit-rate 88 procent).

O svou úvěrovou historii se zajímá i stále více lidí. O výpis z Nebankovního registru zažádalo v prvním pololetí přes 8,5 tisíce lidí, což je oproti stejnému období loni více než dvojnásobný nárůst. O výpis z Bankovního registru požádalo téměř 17 tisíc lidí, což je meziročně o 29 procent více.

zdroj: TZ CCB