Zeptejme se na euro lidí

Kromě volby prezidenta, dohadů šéfů dvou největších politických stran a dalších tu „drobných“, jindy zase „větších“ problémů se česká veřejnost také dohaduje o termínu zavedení společné evropské měny, eura. Nemá cenu rozdělovat příznivce a odpůrce zavedení eura na ekonomy, bankéře, analytiky, či prostou veřejnost, neboť ze všech společenských skupin byste určitě našli v obou táborech dost a dost zástupců. Zkrátka odpůrci a příznivci eura.

Nebudu spekulovat o důvodech, zda společnou měnu zavést dřív či později, zda termín přijetí eura stanovit nyní, kdy čekáme, co s námi se všemi udělá schválená reforma veřejných financí. O tom byly už napsány snad stohy traktátů a pojednání. Zaujala mě jiná skutečnost. Výzkum veřejného mínění. Je zajímavé, že i přes některé velmi halasná odmítání přijetí eura před osvědčením reformních balíků v zemi, je veřejnost zavedení společné měny spíše nakloněna. Ukazuje to na jedno – politici se dosud nenaučili jasně a výstižně, nebo-li pro občana srozumitelně komunikovat důvody co a jak. Obyčejného člověka přece nezajímá, že si Česká republika nemůže dovolit to a to kvůli tomu a tomu. On chce prostě kdekoli v Evropě místo hledání nejvýhodnější směnárny vytáhnout peníze a koupit si třeba kafe.

O tom ale, že euro není žádná mana nebeská ani pro tak velké příznivce společné měny, jako jsou naši západní sousedé, svědčí také výzkum veřejného mínění. Ten poslední, který nechal vypracovat německý finanční dům Dresdner Bank ukazuje, že šest z deseti Němců není spokojeno s eurem a  nejraději by se vrátilo zpět k marce. Euro přitom v Německu funguje už šest let. A zatímco původní německou měnu, marku, chtělo ještě před třemi léty zpět 54,3 procenta respondentů, dnes je jich už 61,6 procenta. Není divu – většina Němců si zavedení eura totiž spojuje hlavně s vyššími cenami. A podobné zkušenosti mají statistici ve Slovinsku, Řecku, nebo Portugalsku. I německé deníky si všímají, že obyvatelé největší evropské země společné měně hanlivě říkají "Teuro", podle výrazu "teuer", což se překládá jako "drahý".

Český deník Mladá fronta Dnes ocitoval z výše zmíněného průzkumu konkrétní výsledků. Podle listu odpůrců společné evropské měny je více mezi ženami, marku by jich chtělo zpět 71,2 procenta, což je o 12 procentních bodů více než před třemi lety. Podle Mf Dnes průzkum dále ukázal, že si tři ze čtyř Němců ceny v eurech pořád v hlavě přepočítávají na marky. V tomto ohledu se od tři roky starého šetření nezměnilo téměř nic. Na druhou stranu Dresdner Bank uvádí, že s eurem je spokojeno 36,3 procenta dotázaných, zatímco v minulém průzkumu to bylo 42,6 procenta. Euro nevadí hlavně mladším a vzdělanějším lidem.

A Češi? Z průzkumu Eurobarometr na konci listopadu, který vypracovává Evropská unie,  vyplynulo, že zavedení eura vnímá pozitivně 42 procent lidí, na korunu jich naopak nedá dopustit 48 procent. Možná by stálo za to zeptat se voličů, co si o hrátkách a tanečcích kolem reforem a dohadů o tom, zda je pro Česko euro přijatelné po roce 2012, či až později, vlastně myslí. Bez ohledu na ekonomické či jiné reálie. Co myslíte?