Reformu prosadí jen důvěryhodní politici

Zdá se, že po téměř sto dnech vládnutí Topolánkovy vlády, jak je dnes zvykem říkat, se blížíme k zásadnímu střetu mezi politickou pravicí a levicí. To asi nikoho v Česku nepřekvapí. Smutnou zprávou ovšem je, že si nemůžeme být jistí, co to vlastně ta pravice a levice je. Ti, co byli vlevo, říkají, že to tak není a ti co jsou napravo tvrdí, že myslí na všechny. Mimochodem, všimli jste si, že stará klišé o tom, jaká je jaká třída a kdo hájí její zájmy v politice, tak nějak zas vyplouvá stále více na povrch?  Nezkoumejme ale volební programy a oprávněnost tvrzení o tom, kdo je kdo.

Rozhodující souboj o směřování a zdraví státních financí, jak jsem o tom psal minulý týden, graduje. Podle oznámení výsledků nočního zasedání vlády, která pilovala poslední úpravy reforem státních financí, je podle některých komentátorů jasné, že nejvíc na změnách vydělají lidé s příjmem nad 80 tisíc a pod 20 tisíc korun měsíčně. Chtělo by se říct, jo, jo, takže děravé kapsy státu zaplatí zas ta tzv. střední třída. Ale proč?

Jednou z nejpádnější odpovědí je to, že zaplatit to musíme všichni. A i když to vypadá, že vláda myslela jen na extrémy, není to pravda. I když zřejmě největší tíhu ponese právě člověk, který se pohybuje s výplatou od 30 do těch 80 tisíc korun. Snížení daní se ale má dotknout všech. A snižování daňí pak může přinést tolik očekávané ekonomické a finanční efekty. O tom, že takový krok chválí i ekonomičtí experti, není snad ani nutné mluvit. Chvályhodný je také záměr snížit přímé daně a zastavit růst sociálních výdajů. Bohužel však zatím není znám přesný jízdní řád tohoto záměru. Musíme tak vystačit jen s prohlášeními. Například podle deníku Aktuálně.cz vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL): „Úspory postihnou všechna ministerstva."

A propos Jiří Čunek. Jazykem klasika je šéf lidovecké strany opravdu už hodně smutnou postavou domácí politiky. Ti, kdo mu ještě věřili, že jeho tzv. kauza s úplatky není nic jiného než cílený útok na stabilitu nové vlády a fungování lidovců, nevědí po výrocích na adresu romských spoluobčanů, co si mají myslet. Čert to ale vem, řeknete si. Proč to ten Čunek ale říká zrovna teď, když jde do tuhého s levicí? A matematika ve sněmovně je přece jasná. A k otázce: Proč Jiří Čunek nezůstal ve Vsetíně, kde si mohl v klidu dělat co chtěl, přibývají další. A už zřejmě u voličů nezaberou výmluvy, že mu někdo nerozuměl, nebo něco vytrhl z kontextu. Koalici ale nepomáhá ani sám premiér. Svými smskami, gesty, vulgárními výstupy. Chtělo by se říct: „Sakra chlapi, co blbnete?“

Úvaha je totiž prostá. Opozice je opozice a může si dělat, co chce. Jak ale chtějí vládní politici po všech těch aférách národu vysvětlit, že i přes tyhle kiksy je to, co připravili nutné a nejlepší z možného? Jak chtějí přesvědčit veřejnost, že parta kolem Jiřího Paroubka a Vojtěcha Filipa by zemi, když by se jí teď podařilo sesadit Topolánkovy úředníky, neznamenala svým dalším zadlužováním a rozhazováním, spíše další krok k marasmu a ekonomickým potížím? Podobně jednoduchých otázek se rojí tím víc, čím víc se dostávají představitelé vládních stran do potíží. Lidi přece zajímá věrohodná odpověď od věrohodného ministra. Třeba na to, zda bude nová daňová soustava o tolik jednodušší, jak slibovali vítězové voleb, anebo spíše ještě neprůhlednější? Nebo: A opravdu reforma zrychlí růst hospodářského vývoje tak, že bude stát za několik let v pohodě? 

Zkusme to proto sami: Navržená jednotná patnáctiprocentní sazba daně z příjmů se má počítat z mnohem vyššího základu, tzv. "superhrubé" mzdy. Jak říká deník Akutálně.cz z dnešního pohledu tak bude rovná sazba 23,4 procenta. Ovšem daňová sleva za poplatníka se zvýší z dnešních 600 korun na 2070 korun měsíčně. Sleva za dítě vzroste na 870 korun. Výpadky daně z příjmu však musí nahradit DPH, jejíž dolní sazba vyroste z pěti na devět procent. Většině domácností se tím výdaje zvýší o dvě procenta. Výsledek je proto jasný: Ten, komu se sníží daň z příjmu o méně než dvě procenta, na reformě prodělá, a komu ne, ten vydělá.

Jak ale bylo řečeno v začátku - podle prognóz, bude-li ovšem českým parlamentem schválena, zaplatí reformu lidi s platem mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami. Těm daň z příjmu poklesne jen o jeden procentní bod. Podle výpočtů deníku Aktuálně.cz pak nemohou být nadšeni ani lidé s úplně nízkými platy. Například zaměstnanec s platem 10 tisíc měsíčně, který živí jedno dítě, neplatí žádné daně už teď. Pocítí tedy jen vyšší DPH. Pojďme si tedy říct víc o tom, kdo jsou ti tzv. vítězové reforem. Ti, kdo berou pod dvacet tisíc měsíčně budou díky vysokým daňovým slevám blízko k nulové dani z příjmu. Podobně i lidé s platem nad třicet tisíc. S rostoucím příjmem se bude jejich pozice zlepšovat a lidé s 50 tisíci měsíčně vydělají už znatelně, až dvacet tisíc korun za rok, tvrdí analýza deníku Aktuálně.cz. .

Ptáte-li se, stejně jako řada z nás, zda má koalice matematiku pevně v rukách, ptáte se správě. Analytici totiž upozorňují, že navrhované změny ve skutečnosti přilepší toliko jen několika málo procentům lidí v Česku. Můžeme se tedy ptát: Je ... několik procent dostatečná voličská základna pro většinové ztracené hlasy? Anebo je taková otázka tzv. mimo dění? Je a není. Ocenit je nutné odvahu a záměr prosadit nepopulární kroky, které mohou, povedou-li se zavést bez krkolomných oprav, přinést to, co chceme. Zdravé státní finance. Změny jsou proto buď jak buď nutné. A jisté je také to, že pokud by se nic nestalo, jak o to usilují některé politické strany, může velmi rychle, byť se dnes možná nezdá, nastat krizový stav v děravé státní kase. Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda a jak můžeme věřit lidem, kteří nejsou schopni dostatečně se připravit na zásadní politický souboj a obhajobu svých návrhů. A pokud budeme třeba usuzovat z „meziřádků“ rozhovoru, který Mirek Topolánek poskytl Hospodářským novinám, takových soubojů nás může potkat víc. Topolánek totiž předpokládá, že u vlády jeho koalice vydrží celé funkční období.