ČR v roce 2006 překvapivě s rozpočtovým deficitem pod 3% HDP

Statistický úřad překvapivě oznámil, že Česká republika v loňském roce plnila fiskální limity maastrichtských kriterií. Podle metodiky ESA 95 vládní deficit dosáhl 2,95% HDP (-94,5 mld. CZK) a byl tak těsně splněn požadovaný limit 3% HDP. Dluhové kritérium nikdy ČR republice netvořilo problém a veřejný dluh na konci loňského roku dosáhl 30,37% HDP (973,0 mld. CZK), což je bezpečně pod limitem (60% HDP). Zadluženost (poměr dluh/HDP) mírně klesla, protože nominální HDP rostlo nepatrně rychleji než dluh, který vzrostl o 70 mld. CZK.

Výše deficitu je překvapivě pod 3% a je dokonce mírně nižší než byl schodek samotného státního rozpočtu (-97,3 mld.), což ovšem souvisí s rozdílnou metodikou, kdy ta z EU je širší (bere mimorozpočtové fondy apod.) a bere jiné časové hledisko. Současně dnes zveřejněné číslo je první odhad, který bude ČSÚ ještě konzultovat s EU a zpřesňovat. Přitom například odhad za rok 2005
byl z původního schodku 2,6% HDP (-76,7 mld.) výsledek postupně upraven na současných 3,5% HDP (-104,8 mld.). Tedy současný výsledek může být postupně revidován ještě směrem nahoru.

Na první pohled čísla by sváděla k tomu, že reformu veřejných financí nepotřebujeme. Ovšem ekonomické souvislosti nemilosrdně ukazují na to, že česká ekonomika potřebuje reformy jako sůl. V letech 2005 a 2006 daňová kvóta dosáhla nejvyšších hodnot za posledních 10 let (35,7% a 35% HDP), tj. vláda ekonomiku rekordně zdaňovala. Současně také rekordním tempem rostla samotná ekonomika (reálně 6,1% v obou letech). Přes tyto pozitivní faktory vláda hospodařila v obou letech s deficitem kolem 100 mld.

Z tohoto pohledu vystává otázka, jaký bude deficit v letech až ekonomika zpomalí. Právě kvůli této hrozbě jsou veřejné finance označovány jako největší hrozba domácí ekonomiky. Navíc negativní faktory ve středním a dlouhém horizontu doplňuje stárnutí populace. Vláda bohužel dosud nezahájila ani jednu z důležitých reforem (penze, zdravotnictví) a řešení tohoto problému pouze 10 let odsouvá. Přitom zkušenost z Maďarska by měla být domácím politikům silným mementem. Neřešení fiskálních problémů přivedlo zemi k astronomických deficitům (přes 10% HDP), oslabení forintu, snížení ratingu, což maďarskou vládu vloni donutilo k řadě velmi tvrdých opatření (škrty ve výdajích, zvyšování daní). Česká republika dnes stojí na křižovatce dvou cest – buď co nejdříve přijme řadu nepopulárních, ale nezbytných reforem a nebo za 3-5 let zjistí, že kráčí po "maďarské" cestě. Navíc první cesta je méně bolestná a levnější než "vyčkávací" varianta.

Pro letošní rok očekáváme deficit kolem 3,8% HDP (cca 130 mld. CZK).

Petr Sklenář

Ministr financí Miroslav Kalousek odmítá včera zveřejněná data ČSÚ o loňském schodku veřejných financí, píší dnešní Lidové noviny. Deficit hospodaření státu se podle ČSÚ dostal těsně pod 3 % HDP. Podle Kalouska je však tento nečekaně dobrý výsledek dílem účetních triků bývalé vlády Jiřího Paroubka.

„Toto číslo vůbec nereflektuje ztrátu 68,8 miliard korun, která je v rezervních fondech. Paroubkův kabinet loni tyto fondy zablokoval, vyloučil je z rozpočtu, a tím opticky upravil hospodaření za loňský rok,“ prohlásil Kalousek. Pokud by se i tyto fondy započítaly, byl by deficit veřejných financí podle něj na pěti procentech HDP.

Zdroj: Patria