Orkán: Pojišťovny uvažují o mapách větru

Po orkánu už Česká asociace pojišťoven spočítala škody, které ničivý vítr napáchal. A některé pojišťovny přemýšlejí, co dál. Pohroma, která se podle měření meteorologů svou ničivou silou rovnala tornádům známým z tropů, způsobila lidem škody za 1,5 miliardy korun.

Je to pouhý zlomek toho, co se stalo v roce 2002 nebo ještě o pět let dříve. Tehdy stoletá povodeň vzala majetek v hodnotě 80, respektive 60 miliard. A pojišťovny přišly s povodňovými mapami. Rozčlenily území na ta, kde pojistné alespoň podražilo, a na místa, kde dům nepojistí "ani za nic".

I teď se začíná mluvit o mapách - tentokrát o větrných. Stejně jako škody způsobené větrem jsou řádově nižší než povodňové, i v tomto případě je razance vyjádření představitelů pojišťoven nižší. Povodňové mapy zavedly hned, o větrných se mluví v náznacích či v úvahách.

Zavedou pojišťovny "větrné mapy"?

Podle většiny pojišťoven jsou zatím předčasné úvahy o změně pojistných podmínek. Právě větrné mapy jsou nejčastěji zmiňovaným opatřením, které by mělo pojišťovny chránit před obrovskými náklady způsobených větrnými bouřemi.

"Zamyslíme se například nad určitými povětrnostními mapami, díky nimž by bylo možné lépe ocenit rizikovost jednotlivých lokalit. Vidím však dva diskutabilní momenty. Katastrofa takového rozsahu způsobená silou větru je na našem území unikátní (na rozdíl od povodní) a je tedy otázka, zda a jak by se toto mohlo opakovat. Navíc vítr není jako voda, o níž se dá relativně přesně předpokládat, kudy poteče," uvedl pro deník Aktuálně.cz Marek Vícha, tiskový mluvčí Kooperativy.

O možném vytvoření větrných map mluví i zástupce pojišťovny Uniqa. "Ani my o změnách pojistných podmínek zatím neuvažujeme. Pojistný trh zpravidla reaguje na úpravy, k nimž přistoupí zajistitelé, kteří mají daleko globálnější pokrytí a mohou lépe vyhodnocovat vývoj klimatu. Hovoří se však, zatím v teoretické expertní rovině, o možném vytvoření tzv. větrných map, které by byly obdobou povodňových map, které už v praxi využíváme," potvrdila Aktuálně.cz Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.

"Větrné mapy zatím analyzujeme a jejich další osud je závislý na tom, zda mohou být informace o síle a směru větru pro pojišťovny využitelné. Pokud jsou například tyto údaje měřeny ve velký výškách, mají úplně jinou váhu, než když je měříte třeba jenom pět až dvacet metrů nad zemí. Také jde o to, aby šlo o dlouhodobě zpracovávané údaje, protože s větrem je to mnohem složitější než třeba s vodou. Řečiště většinou bývají stejná v pondělí, ve středu, v únoru i v září, ale vítr nikoliv," prohlásil Václav Bálek z České pojišťovny.

Úkolem větrných map bude především vyznačení rizikových území, která jsou nejvíce ohrožena případnými větrnými bouřemi a kde tedy pojišťovny, resp. jejich klienti mohou očekávat největší škody. Klienti - vlastnící nemovitosti v takto označených územích pak budou oproti jiným znevýhodněni nebo mohou být z důvodu vysokého rizika přímo pojišťovnou odmítnuti. Pojišťovny by tak díky větrným mapám mohli v budoucnu ušetřit miliardy korun.

Jak v současnosti fungují povodňové mapy?

Povodňové mapy, které pojišťovny zavedly po katastrofálních povodních v roce 1997 a 2002, posuzují riziko záplav podle jednotného geografického informačního systému České asociace pojišťoven. Systém mapuje zátopová území všech vodních toků v celé zemi, tedy řek, říček i větších potoků o celkové délce 24 000 km.

V povodňových mapách jsou rozlišována tři riziková povodňová pásma, která zhruba odpovídají záplavovým územím dvacetileté a padesátileté vody a maximálnímu možnému rozlivu.

Tím se tento systém také odlišuje od map zpracovávaných státními a samosprávnými orgány, které prozatím pracují nejvýše se stoletou vodu. Důvodem je fakt, že v roce 2002 čelila Česká republika větší než stoleté vodě. Povodňové mapy pojišťoven proto jsou - dá se říci - bezpečnější.

Mapy fungují v digitální, elektronické podobě a jsou propojeny s databází adres míst pojištění. Díky tomu je tedy možno již před sjednáním pojistné smlouvy zjistit, v kterém pásmu se nemovitost nachází a podle toho lze rozhodnout sazbě pojistného, případně vůbec o přijetí nebo odmítnutí rizika.

(Miroslav Zeman, Finance.Centrum.cz)