ODS odmítla vládu s ČSSD, Klaus postaven před hotovou věc

(Novinky.cz, Právo) Prezident Václav Klaus nemá žádný ústavní nástroj, který by mu umožnil zabránit předsedovi ODS Mirku Topolánkovi ve vládním řešení, které hlava státu považuje za nepřijatelné. Pokud by chtěl Topolánek po středečním rozhodnutí ODS nepokračovat v přípravě vlády s ČSSD prosadit kabinet opřený o hlas přeběhlíka, Klaus, který takový postup odmítá, by byl postaven před hotovou věc.

Tuto variantu, která se nyní otevřela po odchodu dvou poslanců z klubu ČSSD, Klaus před časem odmítl s tím, že chce jednoznačnou dohodu stran. Ta je však zřejmě opět v nedohlednu poté, co Výkonná rada ODS ve středu večer oznámila, že končí jednání s ČSSD na společné vládě. Topolánek má přitom v pátek přinést na Hrad seznam ministrů své druhé vlády. Místopředseda ODS Pavel Bém ve středu řekl, že občanští demokraté se pokusí oživit projekt trojkoalice, pro který budou chtít získat podporu "konstruktivních poslanců" napříč Sněmovnou. Prezident má právo vznést proti jednotlivým kandidátům na ministerské posty své výhrady, o mnoho víc ale nezmůže.

Jak Právu řekl expert na ústavní právo Václav Pavlíček, je otázkou, jak moc by si Topolánek Klausovy výhrady nechal líbit. "Prezident na něho může tlačit, ale vláda je závislá na důvěře ve Sněmovně, nikoli u prezidenta, nejsme v prezidentském systému," uvedl Pavlíček. Klaus by tedy v současnosti mohl pouze ustavení druhé Topolánkovy vlády zdržovat. Pavlíček nicméně připomněl, že v České republice do jisté míry tradice, kdy prezident vyjadřuje různé výhrady, existuje. Vzpomněl na Klausova předchůdce Václava Havla. Také Klaus měl dříve připomínky ke jmenování například ministrů Milana Urbana či Davida Ratha a pokud jde o jmenování vlády, žádal expremiéra Stanislava Grosse o podpisy 101 poslanců.

Ve druhém pokusu má šanci i jiný kandidát. Prezident podle ústavy jmenuje premiéra a na jeho návrh pak jednotlivé členy vlády. Záleží přitom na tom, zda mají ministři důvěru premiéra a právě Sněmovny. Kabinet před poslance musí předstoupit do 30 dnů s žádostí o vyjádření důvěry, k čemuž je potřeba nadpoloviční většina přítomných zákonodárců dolní parlamentní komory. Pokud ani v druhém pokusu vláda nezíská důvěru poslanců, navrhuje dalšího premiéra prezidentovi šéf Sněmovny. Až poté, co by ani tato vláda neprošla Sněmovnou, mohla by hlava státu vyhlásit předčasné volby.

Zvláštní situace by nastala, pokud by se Topolánek dobrovolně rozhodl svůj druhý pokus vzdát. Jak připomněl Pavlíček, běžel by v takovém případě stále druhý pokus a to právě pro to, že třetí kolo nastává až po neúspěšném hlasování poslanců o důvěře. Dá se očekávat, že pokud by se Topolánek vzdal, byla by součástí plánu dohoda s prezidentem na dalším premiérovi. Tím by mohl být například nestraník. Klaus by však teoreticky mohl jmenovat i jiného politika ODS nebo představitele soc. dem.