Topolánkova cesta může v Česku narazit

Rozpaky nad tím, jak funguje velká koalice v Německu a jak se domlouvá v Rakousku, nejsou povzbuzením pro nový vládní plán Mirka Topolánka. Předčasné volby mohou být až za tři roky, pokud se vláda široké koalice předem dohodne na hlubokých reformách. Tento plán sdělil čtenářům Aktuálně.cz Mirek Topolánek. "Silné reformní kroky znamenají možnost pozdějšího termínu předčasných voleb," napsal v online-rozhovoru.

Napodobil tak rétoriku, kterou před rokem používali při sestavení velké koalice křesťanští a sociální demokraté v Německu."Velké koalice nejsou zdravé pro demokracii. Někdy jsou ale nutné, vidíme je v Německu, možná teď je uvidíme i v Rakousku. Ospravedlněním může být, když se strany skutečně dohodnou na reformním programu, který je stejně třeba řešit širší dohodou, například zdravotnický a sociální systém," schválil takový způsob řešení v debatě na ČT Jacques Rupnik.

O tom, že má Česko následovat německý příklad, pochybuje Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů. "V Německu byla větší společenská objednávka. Němci věřili, že reformní vládu potřebují, aby překonali hospodářské potíže," upozorňuje expert. Zdejší poměry srovnává spíše s Rakouskem, kde probíhají už dva měsíce neúspěšné debaty o velké koalici lidovců a sociálních demokratů. "Rakousko je na tom jako Česko ekonomicky dobře a vládu velkých reforem nevyžaduje," říká Schuster.

Dokažte, že nejsme Maďarsko

Topolánek připomíná tři nezbytné reformy rozpočtu, penzí a zdravotnictví. Jejich návrhy existují. Plán, jak upravit schodkový rozpočet, už nabídli poradci ministra financí Vlastimila Tlustého. Vinou sociálních a zdravotnických výdajů překročí Česká republika v příštím roce konvergenční program, ve kterém slíbila na rok 2007 schodek 3,3 procenta HDP.

"Vláda by měla dostat reformní mandát, jehož jediným cílem by bylo prokázat, že skutečně nejsme Maďarsko, že vláda nechce porušovat mezinárodní závazky. Ať strany napíšou do vládního programu balíček legislativních opatření, který by umožnil úspory a návrat do mantinelů konvergenčního programu už v roce 2007," doporučuje Miroslav Zámečník, který už sbor poradců opustil. Tento návrh však nepodpořil ministr Tlustý a předseda ČSSD Jiří Paroubek už prohlásil, že raději překročí konvergenční program, než aby škrtal v sociálních dávkách. Podle Zámečníka ale v návrhu nejde o škrty, jen o zpomalení růstu sociálních výdajů.

Nečas má naději

Lepší naději na úspěch má dílčí reforma penzí, kterou sepsal ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Předpokládá prodloužit důchodový věk na 65 let, zavést povinnost pracovat před důchodem nejméně 35 let a zpřísnit pravidla přiznání invalidních důchodů. Tyto kroky už ODS, ČSSD i KDU-ČSL schválily během práce tzv. Bezděkovy komise.

Plán jak změnit zdravotnictví má ministr zdravotní Tomáš Julínek, který chce zavést konkurenci pojišťoven a omezit roli státu. Tak zásadní reformy nemají podle expertů velkou šanci. V Německu se sice velké strany dohodly na zvýšení důchodového věku na 67 let, reforma zdravotnictví však skončila hádkou CDU a SPD.

"Navíc se u nás mluví o tom, že vláda bude mít zkrácený mandát na jeden nebo dva roky. Jenže dva roky před volbami se reformy nedělají," varoval analytik Raiffeisen Bank Aleš Michl. Předseda ČSSD Jiří Paroubek už upozornil, že reforma zdravotnictví není potřeba, stačí pouze "dokončit stabilitaci".

Rakouská koalice na písku

V těžkostech při sestavování velké koalice mohou Češi napodobit Rakousko. Tamní sociální demokraté (SPÖ) se musí dohodnout s lidovci (ÖVP), pokud nechtějí ve vládě novou stranu populisty Haidera BZÖ. "Lidovci nechtějí být slabším partnerem velké koalice, zároveň nechtějí být za kazisvěty, a tak zdržují s tím, že se všichni nakonec dohodnou na předčasných volbách," vysvětluje poslední vývoj Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů.

Naposledy diskusi o velké koalici zablokoval spor o ministerstvo financí. Socialisté ministerstvo slíbili lidovcům, chtěli by však vyměnit dosavadního ministra Karla-Heinze Grassera, který proslul v bulvárních denících lehkovážným životním stylem. Lidovci nechtějí ustoupit a za pravdu jim dávají všichni významní ekonomové. Grasser úspěšně reformoval zadlužené veřejné finance, když ihned po svém nástupu v roce 2002 zvýšil daně a seškrtal výdaje tak, že dosáhl vyrovnaného rozpočtu. Po protestech všech ostatních ministrů v příštích letech tvrdý postup zmírnil, přesto měl loňský rozpočet deficit jen 1,5 procenta HDP, i když Grasser předtím daně naopak snížil.

Podle plánu bude nulový deficit opět v roce 2008 a ÖVP se obává, že sociální demokraté po odchodu Grassera tento plán opustí. Podle Schustera má velká koalice jen malou šanci v zemi, která po úspěšných reformách ekonomicky roste. Proto je stále víc pravděpodobná varianta, že vládu nakonec sestaví SPÖ se Zelenými, když využijí tolerance poslanců BZÖ. Podobnou variantu přitom mohou využít také lidovci.

(Petr Holub, Aktuálně.cz)