TZ KCP - zpráva o dozoru nad vežejnými dražbami CP

Zpráva o výsledcích výkonu státního dozoru nad veřejnými dražbami cenných papírů v období 2004 - 2005

Organizovat veřejné dražby cenných papírů jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu oprávněni výhradně obchodníci s cennými papíry (dražebník)[i]. Důvodem toho je zajištění kvalifikovaného nakládání s cennými papíry, které jsou předmětem dražby, a to především v případech nedobrovolných dražeb (realizace zástavy, prodej nevyzvednutých cenných papírů při přeměně podoby cenných papírů na listinnou aj.). V současnosti je oprávněno provádět veřejné dražby cenných papírů celkem 17 obchodníků s cennými papíry.

Narozdíl od obecné úpravy veřejných dražeb platí pro dražby cenných papíru určité další odchylky, zejména

- povinnost vyhotovení a připojení znaleckého posudku jakožto přílohy dražební vyhlášky,[ii]

-             zvláště vymezené případy, kdy lze provést nedobrovolnou dražbu, apod.

V rámci metodické a osvětové činnosti vydala Komise v roce 2001 metodiku, a to s preventivním cílem jasně deklarovat svoje stanovisko k  problematice veřejných dražeb, definovat a osvětlit některé své postupy a přístup k řešení problémů v této oblasti a dále blíže specifikovat požadavky na chování dražebníků. Poslední novelizace metodiky účinná od 26.1.2005 byla na webové stránce Komise publikována 1.2.2005[iii].

Komise mimo činnosti v oblasti schvalování a prevence vykonává i dozorovou činnost,
tj. prošetřuje vybrané dražby z vlastního podnětu nebo na základě podaných stížností.

Od počátku roku 2004 Komise šetřila celkem 25 dražeb. Ve 4 případech byla zjištěna bagatelní porušení povinností na straně dražebníka, o kterých nebylo vedeno správní řízení[iv]. U 7 dražeb zahájila Komise správní řízení s dražebníkem, když zjištěnými nedostatky bylo zejména účtování neoprávněných a nepřiměřených nákladů na provedení dražby; stanovení ceny předmětu dražby, která vycházela ze znaleckého posudku vykazujícího zřejmé nedostatky a která se výrazně odchylovala od ceny v místě a čase obvyklé; organizování dražby subjektem, který nebyl obchodníkem s cennými papíry. V současnosti probíhá šetření 4 případů.

Komise dosud pravomocně ukončila čtyři správní řízení[v] týkající se veřejných dražeb, ve kterých mimo jiné konstatovala, že:

-            dražebník se nezbavuje odpovědnosti za stanovení ceny předmětu dražby, tím, že zadá zpracování znaleckého posudku

Ohledně znaleckých posudků neplatí tzv. presumpce správnosti. To znamená,
že dražebník je jako každý objednatel díla (v tomto případě znaleckého posudku) povinen při přebírání posudku ověřit zjevné vady tohoto díla.

Určování hodnoty investičních nástrojů je jednou ze základních činností obchodníků, kterým proto musejí být zjevné zřejmé vady (např. neodůvodněné použití korekčních koeficientů, omezená transparentnost, použití vstupů neumožňujících posouzení adekvátnosti vzhledem k účelu ocenění), nedostatečnost znaleckého posudku a neadekvátnost znaleckým posudkem zjištěné ceny.

-           použití znaleckého posudku vykazujícího zřejmé nedostatky má za následek zkreslení představy potenciálních účastníků veřejné dražby o hodnotě předmětu dražby

Dražebník stanovil cenu dražených akcií na podkladě znaleckého posudku vykazujícího zřejmé nedostatky, v důsledku toho byla nesprávně stanovena výše nejnižšího podání, a tím zkreslil představu potenciálních účastníků veřejné dražby o hodnotě dražených cenných papírů a potenciálních zájemců o účast na veřejné dražbě a ve svém důsledku ohrozili práva majitelů dražených akcií.

-            dražebník je povinen v případě stanovení ceny dražených akcií na základě vlastního odhadu postupovat s odbornou péčí

Dražebník stanovil nejnižší podání na základě vlastního odhadu ceny předmětu dražby, který nebyl způsobilý určit obvyklou cenu dražených akcií v místě a čase veřejné dražby, a to za situace, kdy byl povinen vypracovat znalecký posudek, který měl tvořit přílohu dražební vyhlášky.

-          dražebník si některé náklady dražby účtoval neoprávněně

Dražebník důsledně neodlišil, co jsou náklady dražby a co pohledávky za emitentem (týká se zejména poplatku za zveřejnění oznámení o dražbě v Obchodním věstníku, jenž je nákladem emitenta), rovněž došlo k neoprávněnému účtování nákladů dražby (kupř. právní pomoc, vyhotovení prospektu cenného papíru, občerstvení) dále pak některé náklady byly účtovány v nepřiměřené výši.[vi]

Správní delikty spáchané v souvislosti s organizováním veřejné dražby cenných papírů považuje Komise za typově závažné, neboť se jedná o porušení povinnosti jednat s odbornou péčí, které má zpravidla dopad na větší okruh osob. Obchodník s cennými papíry je profesionálním subjektem způsobilým kvalifikovaně posoudit situaci na kapitálovém trhu
a konkrétní charakteristiky dané operace. Ve výčtu povinností obchodníka dražebníka pak Komise považuje za nejzávažnější porušení povinností při stanovení ceny předmětu dražby. Vedle toho Komise řadí neoprávněně a nepřiměřeně účtované náklady. Jako třetí jsou pak z hlediska závažnosti hodnoceny porušení povinností při informování dotčených osob o organizování a průběhu dražby. V řízeních uložila Komise pokuty v řádech stovek tisíců Kč.

Vzhledem k tomu, že Komise ve věci veřejných dražeb cenných papírů učinila řadu preventivních a osvětových opatření směrem k dražebníkům, bude do budoucna protiprávní jednání velmi důrazně postihovat. Kromě dosud ukládaných peněžitých pokut může Komise zakázat další organizování veřejných dražeb cenných papírů[vii]. V této souvislosti Komise upozorňuje dražebníky zejména na novelizovanou metodiku k veřejným dražbám, která např. uvádí jak příklady konkrétních nákladů, které Komise považuje za neúčelné, tak  předkládá obecný návod jak posoudit důvodnost konkrétního nákladu. Navíc, každý dražebník má v případech pochybností možnost získat názor Komise formou kvalifikovaného dotazu[viii].