Eurozóna - Issing míní, že zpomalení růstu je dočasné

Rozhovor hlavního ekonoma ECB Otmara Issinga pro Financial Times:

Rozbor: Hlavní ekonom ECB v rozhovoru pro Financial Times řekl, že existují silné signály, že zpomalení ek. růstu ve třetím čtvrtletí je mimořádné a krátkodobé. Podle Issinga ek. růst se opět zvýší blízko k úrovni potenciálního růstu 2,0-2,5%. Issing míní, že po letech slabších investic se ekonomika přiblíží spíše jeho spodnímu než hornímu okraji. ECB revidovala ve své poslední čtvrtletní projekci růst ekonomiky pro tento rok níže, což Issing vysvětluje tím, že silné ek. oživení začátkem roku 2005 zřejmě nepřijde. Issing také řekl, že motorem růstu Eurozóny tolik nebyl čistý export, jak se všeobecně předpokládá. Issing to dokládá záporným příspěvkem čistého exportu v roce 2003 resp ECB očekávaným nulovým přídavkem růstu ekonomiky v roce 2004, 2005 a 2006. Issing také řekl, že hlavní je udržení kreditu monetární politiky ECB a cenová stabilita."Jsme podobně jako v minulosti v zásadní situaci pokud jde o vedení inflačních očekávání; vidíme starosti trhů: v kontextu vyšších ropných cen sledujeme určité zhoršení inflačních očekávání; je pro nás zásadní, že z pohledu dlouhodobějšího horizontu lidé a trhy mají inflační očekávání nezměněna." řekl také hlavní ekonom ECB.

Hodnocení: Interview Issinga není překvapivé v zásadních směrech rétoriky ECB, tj ECB stále opakuje příznivý výhled růstu ekonomiky a inflace. Překvapením však jsou stále důvody optimismu ECB, jež se vzdaluje realitě. Na včerejší tiskové konferenci prezident Bundesbanky Axel Weber připomněl závislost ekonomiky na exportu, vývoj vysoce respektovaných indikátorů ek. aktivity (Ifo, ZEW, indexy nákupních manažerů průmyslu resp. firemní aktivity služeb SRN/Eurozóny) výrazně naznačují skepsi ek. subjektů z vývoje kursu eura a dříve též nepříjemností týkající se světové ekonomiky (drahá ropa apod). Růst ekonomiky Eurozóny byl v roce 2003 byl příspěvek čistého exportu růstu ekonomiky Eurozóny skutečně záporný, to ovšem bylo při celkové slabosti ekonomiky v důsledku Irácké krize a slabosti ve světové ekonomice, letos v prvním pololetí čistý export významně pomohl oživení růstu ekonomiky Eurozóny, což se zhoršilo ve třetím čtvrtletí. Významnou měrou ovšem tomu přispívá drahá ropa a silné euro, jež postihují primárně export. Domácí poptávka byla loni stejně jako letos slabá, růstu pomohla pouze vyšší tvorba do zásob, dle slabosti poptávky zřejmě nezamýšlených. Ekonomika dlouhodobě trpí slabou domácí poptávkou (což souvisí se strukturálními problémy ekonomiky), v posledních měsících nečekaně oslabil čistý export. Čistý export je v současné době jediným možným výrazným zdrojem růstu ekonomiky.
Vhledem k poslednímu ek. vývoji (silné euro zvyšuje nejistoty/opatrnost v ekonomice a oslabují jediný faktický zdroj růstu ekonomiky, tedy exportu a tím i celé ekonomiky) jsou očekávání ECB růstu příští rok nadále příliš optimistická (podle oficiálních čtvrtletních projekcí ECB má růst HDP dosáhnout 1,4-2,4%, přitom ek. růst bude kolem 1,0%, možná i nižší) Čekáme ještě opatrnější komentáře a projekce ECB v dalších týdnech a měsících, což by mohlo dlouhodobě podpořit hodnotu dluhopisů.
ECB v posledních týdnech odmítá hodnotit aktuální kursový vývoj, říká pouze, že růst eura vůči dolaru je nevítaný případně brutální. ECB rovněž nenaznačuje, že by posilování eura příliš zpomalovalo evropskou ekonomiku a snižovalo inflaci; Méně razantní komentáře ECB k tématu eura (jeho projev referenci ke kursovému vývoji neobsahoval), potvrzují, že nebezpečí intervencí proti silnému euru není v nejbližších týdnech velké, přinejmenším dokud euro nepokoří 1,35 USD/EUR. ECB nemá velké možnosti jak změnit vývoj devizového kursu. Poslední prohlášení šéfa Fedu Greenspana, jež naznačilo, že Fed nebude stát v cestě oslabování dolaru, potvrdila že ECB nemůže počítat s případnými účinnými společnými intervencemi se Spojenými státy.

Dopad na výhled monetární politiky: Věříme, že ECB nezmění úr. sazby ani příští rok (naznačují to poslední komentáře ECB). Inflace, hlavní parametr monetární politiky ECB je totiž stále nízká, když její úroveň nadhodnocuje zvýšení cen energií a administrativní zvýšení cen některého zboží a služeb začátkem roku zhruba o 0,5-1,0 procentního bodu a její dlouhodobý výhled je příznivý (čekáme spolu s trhy a ECB jeji pokles pod 2,0% v příštím roce, jakmile zmíněné vlivy opustí inflační data) kvůli nevýraznému růstu ekonomiky (růst HDP nedosáhne potenciální míry růstu) a silnému euru; kvůli nevyužitým produkčním kapacitám ekonomiky, slabému trhu práce, nízkému růstu mezd nehrozí velké nebezpečí přenosu cenových tlaků (růst cen energií, administrativní zvýšení některých cen) na další články obchodního řetězce/spotřebitele; Také rostoucí euro, jež by mělo v dalších týdnech a měsících posílit, efekt růstu ceny ropy zmenšuje; nevýrazný ek. růst Eurozóny by ve druhém pololetí tohoto roku a minimálně v prvním pololetí příštího roku měl zůstat slabý (nepříznivě budou působit také slabost domácí poptávky, drahá ropa a silné euro); Relativně optimistický výhled ek. růstu a inflace ECB také potvrzuje, že ECB neuvažuje o snižování úr. sazeb jako prostředku omezení oslabování dolaru.

ZDROJ: ebroker.atlantik.cz
AUTOR: ebroker