Státní majoritní vlastník Swisscomu není akvizici nakloněn !

Zájem Swisscom o Český Telecom se setkal s negativním přijetím ze strany majoritního akcionáře, kterým je s podílem 68% švýcarská vláda. Švýcarský ministr financi Hans-Rudolf Merz dal najevo svou nechuť k jakýmkoliv projektům, které by mohly ohrozit ziskovost společnosti (Financial Times, 2. prosince 2004).

Podle Financial Times (FT) je zájem Swisscomu o ČTel ve Švýcarsku hodnocen skepticky, a to vzhledem k dosavadním slabým výsledkům při akvizicích. Swisscom se pokoušel získat Telekom Austria opakovaně v letech 2003 a 2004. Oba pokusy však zkrachovaly. Podle FT byly na obou stranách známky neschopnosti. Ministrův komentář podle FT posílil silný dojem, že management Swisscomu možná s Telekom Austria vyjednával, aniž by měl podporu celého představenstva. Představitel Swisscomu včera odmítl komentovat spekulace o možném zájmu firmy o Český Telecom.

Zájem Swisscom je také podle našich informací velmi předběžný a akcionáři bude, respektive už je, hodnocen negativně, protože společnost se soustřeďuje na vracení volné hotovosti. Management bude velmi těžce vysvětloval prodej menšinového podílu v Českém Telecomu za 255 Kč/akcii v r. 2003 a následný nákup 51% za 330-340 korun v horizontu 24 měsíců. Swisscom nemá žádnou zahraniční akvizici a zkušenosti.

Telekomunikační firmy mají jiné priority

Nevylučujeme, že se objeví několik dalších telekomunikačních firem (např. France Télécom), které budou mít zájem získat informace o podmínkách privatizace Českého Telecomu. Zároveň budou vládní představitelé podporující metodu přímého prodeje přicházet se jmény dalších „zájemců“ (kteří budou vzápětí svůj zájem dementovat). Podle našeho názoru a informací žádná jiná telekomunikační firma s výjimkou Swisscom a TDC nemá zájem získat ČTel z důvodu jiných priorit - zaměření na růstové telekomunikační trhy, výplatu dividend, snižování dluhu nebo přítomnost v ČR (Deutsche Telekom prostřednictvím T-Mobile ČR).

Silný zájem projevují pouze finanční investoři (venture fondy) díky nízkému zadlužení a silnému cash flow ČTel. Venture fondy jsou z důvodu požadovaného výnosu (min. 20-25% p.a.) a rizik transakce (daňově optimální prodej Eurotelu, nejasný prodej pevných linek) ochotny nabídnout maximálně 46-51 mld. korun! Stát se však vystavuje vysokému riziku ztráty 10-15 mld. Kč daně z mimořádného zisku za prodej Eurotelu a 2,5 mld. korun daňových výnosu ročně po následujících 4-5 let. Celková daňová ztráta může dosáhnout 20-28 miliard korun!

Struktura zájemců neumožňuje vytvořit dostatečně silnou konkurenci a dosáhnout ceny, kterou je možno realizovat při prodeji přes trh (55-58 mld.). Zájemci budou požadovat široké spektrum záruk, které snižují pravděpodobnost úspěšného dokončení privatizace. Realizace prémie za kontrolu je velmi nepravděpodobná, protože finanční investoři musí dosáhnout návratnosti kapitálu min. 20-25% p.a. a získat 90% akcií umožňujících „leverage buy out“ (LBO - nákup na dluh a převedení dluhu na kupovanou společnost) operaci. Privatizační výnos v případě zájmu nejméně 5 kvalitních strategických zájemců odhadujeme max. na 57 mld. korun, ale tuto variantu považujeme za velmi nepravděpodobnou (pouze 33% pravděpodobnost úspěšného dokončení transakce).

Další potenciální zájemci?
Austria Telekom: společnost popřela zájem o ČTel. Kromě toho Austria Telekom 29. listopadu získala exkluzivní právo na koupi bulharského mobilního operátora MobilTel za 1,6 mld. EUR v roce 2005.

France Télécom: investiční politika společnosti je pro rok 2004-05 velmi konzervativní. Pro příští rok neplánuje France Télécom žádnou investici nad 500 mil. EUR, zatímco 51% podíl v Českém Telecomu má podle našeho odhadu hodnotu 1,8-1,9 miliardy EUR. Kromě toho podle zdroje agentury Reuters má firma zájem pouze o menšinový podíl.

TDC: považujeme s ohledem na působení a výsledky dosažené v Českých radiokomunikacích za stěží akceptovatelnou. TDC spolu s Deutsche Bank vyvedlo 39% podíl ČRa ve společnosti T-Mobile ČR do daňového ráje. Odhadujeme, že při prodeji podílu v T-Mobile ČR za 20-22 mld. korun přijde český stát o daňový výnos 4,5-5,2 miliard korun. Obchodní výsledky zvláště Contactelu považujeme za špatné z ve srovnání s konkurencí za podprůměrné. Contactel vykazoval opakovaně vysokou ztrátu, která musela být pokryta z vlastního jmění firmy a akcionářských půjček. V oblasti rozhlasového a televizního vysílání nepřineslo TDC žádné know-how. Konsorcium TDC a Deutsche Bank uplatňovalo velmi omezenou a netransparentní informační politiku vůči menšinovým akcionářům.

Telenor: společnost se zaměřuje na Skandinávii, východní Evropu (Ukrajina, Černá Hora, Maďarsko) a asijské státy především v oblasti mobilní komunikace. V oblasti fixních sítí je přítomna i v ČR a Slovensku jako poskytovatel Internetu. Zadlužení společnosti podle ukazatele dluh/vlastní jmění (D/E) je 0,60. Při zvýšení na 1,0 by firma získala prostředky na koupi ČTel. Na základě veřejně dostupných zpráv se zdá, že zájem firmy je velmi malý.

TeliaSonera: firma se zaměřuje na Skandinávii, Balkán, Eurasii a Rusko. Růstový potenciál hledá především v mobilní telekomunikaci a přenosu dat. Firma je relativně málo zadlužená - D/E pouze 0,2 - a teoreticky by měla prostor na akvizici ČTel. Také v tomto případě nelze hodnotit zájem společnosti jinak, než jako velmi slabý.

Finanční investoři:
V tisku byly opakovaně zmíněny tyto venture fondy: Cerberus Capital Management, Black Stone Group, CVC Capital Partners či domácí skupina PPF (podle našeho názoru nepravděpodobný zájemce). Očekáváme, že na širším seznamu se objeví i další jména. Venture fondy se spojí se “strategickými” investory, aby zvýšily své šance získat Český Telecom. Naopak telekomunikační firmy budu pouze nastrčeny, aby finanční investoři splnili formální požadavky kladené vládou.

AUTOR: Jan Schiesser