Aktuální vývoj světové ekonomiky není zas až tak růžový, jak se na první pohled zdá. O americkém hospodářství slýcháme vesměs jen pozitivní informace – že je v dobré kondici, vytváří se nová pracovní místa apod. Fed opět hlásá, že přikročí ke zvýšení úrokových sazeb, a to možná několikrát, nicméně neustále tento krok oddaluje a odhodlal se k tomu zatím jen jednou po téměř deseti letech. Pokud by tedy bylo všechno tak růžové a pozitivní, proč Fed sazby nezvýšil dříve nebo tak nečiní pravidelně? Není to náhodou jen jakýsi zastírací manévr? A nejde jen o ekonomiku Spojených států – ohniska špatného vývoje a krizí jsou rozeseta po celém světě. Přeshraniční nepokoje, napětí v řadě zemí, kroky velkých světových bank... To vše vytváří živnou půdu pro propuknutí něčeho velkého. Světu, balancujícímu nad propastí, tak reálně hrozí nová globální krize.

Srovnejme období velké hospodářské krize s dnešní situací v USA – a to z hlediska dluhu, který je hlavním zdrojem případných problémů, a zlata.

Dluh USA v roce 1929 a v současnosti

Při pohledu na období velké hospodářské krize je patrné, že velikost amerického veřejného dluhu přepočtený na osobu byl ve srovnání s dneškem velmi nízký. Počet Američanů v roce 1929 se pohyboval kolem 122 milionů obyvatel, zatímco celkový dluh činil cca 16,9 miliard dolarů. Znamená to tedy, že průměrný dluh na jednoho Američana činil „pouhých” asi 139 dolarů. Pokud tato čísla srovnáme s dnešní dobou, kdy americká populace čítá cca 320 milionů obyvatel a dluh se pohybuje na úrovni 19,4 bilionů dolarů, dobereme se v průměru 60 625 $, které dluží každý Američan. Jde tedy o ohromný růst zadlužení, který navíc neustále pokračuje.

Zajímavé na celkovém americkém dluhu je to, že po každé světové válce došlo ke snížení zadlužení na několik let. Například po skončení první světové války činil v roce 1919 dluh cca 27,4 miliard $, avšak do roku 1930 došlo k jeho snížení na 16,1 miliard $. Podobná situace byla i po druhé světové válce, kdy se celkový americký dluh snížil z nejvyšší úrovně 269 miliard $ v roce 1946 na minimum 252,7 miliard $ v roce 1949. Nicméně během několika příštích let se dluh začal opět permanentně zvyšovat. Určité pokusy o jeho snížení byly zaznamenány v letech 1951, 1956 a 1957. Avšak po roce 1957 už docházelo k neustálému navyšování dluhu, které pokračuje již 58 po sobě jdoucích let a nějaká redukce či snižování jsou v nedohlednu. Dluh je základním problémem pro celou americkou ekonomiku a konec konců pro celý globální svět. Vzpomeňme, jak začala krize v roce 2008 a jakou se krize dnes šíří velkou rychlostí. Zadlužování se netýká jen USA, nýbrž celého světa, velký problém tedy může propuknout kdekoliv.

Těžařská společnost Homestake v roce 1929 vs. společnost Barrick Gold v současnosti

Srovnáme-li dvě největší těžební společnosti tehdy a dnes, můžeme vidět, k jakému rozdílu došlo od roku 1929. Společnost Homestake byla jedním z největších těžařů v USA od 19. století až do počátku 21. století. Poté došlo ke sloučení pod kanadskou společnost Barrick Gold Corporation, která má sídlo v kanadském Torontu a je nyní největší těžařskou společností zlata na světě.

Podle výroční zprávy United States Geological Survey (USGS – americká vědeckovýzkumná vládní agentura, která je součástí struktur ministerstva vnitra a jejíž pracovníci zkoumají americkou geografii, přírodní zdroje a přírodní katastrofy) z roku 1929 Homestake produkovala 312 328 uncí zlata. K produkci bylo třeba zpracovat 1 437 935 tun rudy, která dosahovala průměrného výnosu 0,22 unce na tunu (Oz/t). Srovnáme-li nyní údaje se společností Barrick, která v roce 2015 vyprodukovala 6,1 milionu uncí zlata při zpracování 139 milionů tun rudy, byl jejich průměrný výnos cca jen 0,04 Oz/t.

Homestake tedy v roce 1929 extrahoval téměř 1/4 Oz na tunu, oproti společnosti Barrick, která v roce 2015 dosahovala 1/10 Oz. Je tedy zřejmé, že v současné době dochází k poklesu produkovaného zlata z každé vytěžené tuny rudy. To souvisí s navyšováním těžby a rostoucími náklady.

Jaká je tedy dnešní situace po více než 85 letech?