(Kurzy.cz)
Inflace se v srpnu nedostavila
Cenová hladina se meziměsíčně nezměnila |
Hladina spotřebitelských cen v srpnu se meziměsíčně nezměnila (loni pokles o 0,2 %). Ceny vzrostly hlavně v oddíle rekreace a kultura a snížily se zejména u potravin a nealkoholických nápojů, odívání a obuvi, pošt a telekomunikací. Růst cen u rekreace a kultury ovlivnilo podobně jako v minulých letech sezónní zvýšení cen zahraničních rekreačních pobytů, které dosáhlo letos 7,5 % (loni 6,5 %). Pokles cen potravin a nealkoholických nápojů způsobilo zejména snížení cen ovoce o 6,7 %, brambor o 17,8 %, čerstvé zeleniny o 11,6 %. Výrazně pomalejším tempem pokračoval růst cen vepřového a hovězího masa, které vzrostly o 1,3 % a 1,0 %. Naopak zrychlil růst cen cukru (na 18,4 %). V oddíle odívání a obuv pokračovalo snižování cen oděvů i obuvi hlavně vlivem nižších cen letního sortimentu. Ve veřejných telekomunikačních službách došlo k přechodnému snížení poplatku za zřízení stálé bytové stanice. Mírný pokles cen dopravy byl důsledkem akčních slev osobních automobilů. Ceny pohonných hmot po poklesu v červenci opět v srpnu vzrostly (o 0,4 %) zejména v důsledku zvýšení cen motorové nafty o 2,5 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,5 %.
V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 3,4 %, což je nejvyšší meziroční růst od března 2002. Zrychlení cenového růstu nastalo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v důsledku zvýšení cen ovoce o 7,4 % (v červenci 4,6 %), cukru o 49,0 % (v červenci 25,1 %) a zmírnění meziročního poklesu cen čerstvé zeleniny o 2,1 % (v červenci 10,8 %). Vyšší než v srpnu 2003 byly ceny pekárenských výrobků a obilovin (o 13,6 %), mléka, sýrů, vajec v průměru o 3,8 %, olejů a tuků o 6,0 %. Naopak ceny brambor byly nižší o 22,6 %. Růst cen v oddíle alkoholické nápoje a tabák způsobilo zvýšení cen tabákových výrobků o 9,0 %, ceny alkoholických nápojů byly vyšší o 0,8 %. Nejrychleji rostly ceny v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku změny sazby DPH u veřejných telekomunikačních služeb. Podobně ve veřejném stravování vzrostly ceny jídel v restauracích o 7,9 %, v závodních jídelnách o 9,3 %. V oddíle ostatní zboží a služby byly ceny finančních služeb vyšší o 14,2 % a služeb osobní péče o 17,3 %. Nižší byly ceny oděvů a obuvi, domácích spotřebičů, pracích prostředků, jízdních kol, mobilních telefonů, elektronických zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu i zvuku. Úhrnem vzrostly ceny zboží o 1,8 % a ceny služeb o 5,8 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 2,0 % (v červenci 1,7 %).
Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 25 členských zemí EU dosáhl podle předběžných údajů Eurostatu v červenci 2,3 %. Nejvíce vzrostly ceny na Slovensku (o 8,3 %) a v Maďarsku (o 7,2 %), nejméně ve Finsku (o 0,2 %). Největší zrychlení cenového růstu zaznamenaly ceny v Litvě (na 1,8 % v červenci z 1,0 % v červnu) a v Lotyšsku (na 6,7 % v červenci ze 6,1 % v červnu). Naopak k nejvýraznějšímu zpomalení meziročního růstu došlo v Portugalsku a Estonsku. V ČR dosáhl meziroční růst HICP v srpnu 3,2 % (v červenci 3,1 %). Bleskový odhad meziročního růstu HICP pro eurozónu za srpen 2004 je 2,3 %, jak uvedl Eurostat.
Zdroj: ČSÚ
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?