WSJE:ECB chce přestat naznačovat své záměry s úrokovými sazbami

Evropská centrální banka se rozhodla obrátit se proti všeobecnému světovému trendu posledních let, kdy se ústřední banky snaží prohlubovat transparentnost své měnové politiky. ECB, která určuje politiku pro země eura, přestala za guvernéra Jeana-Clauda Tricheta používat slova, která signalizují finančním trhům její záměry s úrokovými sazbami, napsal list Wall Street Journal Europe. ECB si od tohoto obratu slibuje větší pružnost při reagování na aktuální ekonomickou situaci, uvedl list, jemuž na toto téma poskytl rozhovor italský člen výkonného výboru banky Tommaso Padoa-Schioppa. Banka tím však riskuje hněv finančních trhů i politiků, kteří naopak volají po více informacích a větší transparentnosti rozhodování. V tom ECB i přes snahu posledních let stále pokulhává za americkým Federálním rezervním systémem. V prvních letech od zavedení eura se ECB pod vedením Nizozemce Wima Duisenberga snažila v souladu se světovým trendem o transparentnost a předvídatelnost svého rozhodování, přestože Duisenbergova nešikovná vyjádření trhy často nezáměrně mátla. Banka však odmítla přes výzvy politiků předkládat podrobné zápisy ze schůzek rady a informace o tom, jak který člen vedení hlasoval. To je přitom běžné v USA, Británii a již i v Japonsku. ECB se nyní jakoby vracela k překonané praxi tajnůstkářství, která byla mezi centrálními bankami normou ještě na počátku 90. let, kdy byly banky chváleny za překvapivé změny úrokových sazeb. Tehdy například ještě Federální rezervy ani přímo neoznamovaly, zda a jak úroky změnily. Od té doby se však praxe zcela změnila a centrální banky pořádají časté tiskové konference, zveřejňují zápisy ze schůzek a ekonomické výhledy a signalizují dopředu své plány, přičemž jednotliví členové často poskytují rozhovory. K takovémuto jednání vybízejí banky i světové finanční instituce. Mezinárodní měnový fond na počátku roku označil za nejbližší hlavní úkol americké centrální banky připravit trhy co nejlépe na zvyšování úroků. Upozorňoval na to, že náhlé a nečekané změny by mohly vést ke globálním otřesům na globálních finančních trzích. Fed této žádosti beze zbytku vyhověl a nedávné první zvýšení úroků po čtyřech letech z téměř půlstoletých minim se stalo snad nejpřipravenější podobnou operací v dějinách. Padoa-Schioppa odmítá připravovat trhy na budoucí kroky banky pomocí různých slovních šifer, například slova "uměřený", používaného Fedem. "Co je opak uměřeného? Nadměrný?," ptal se italský činitel ECB. Každý na finančním trhu přitom ví, že toto slovo vyjadřuje záměr Fedu zvyšovat úroky postupně a v minimálním možném tempu čtvrt procentního bodu na každém ze zasedání měnového výboru, tedy jednou za měsíc a půl. ECB již v posledních dvou měsících vyškrtla ze svých sdělení o měnové politice větu, podle níž jsou úrokové sazby "přiměřené". Na posledním zasedání Trichet řekl, že ECB nyní nemá sklon k žádné změně a že je "bdělá". To si analytici vysvětlili jako signál ochoty zvýšit sazby. Takovou interpretaci však Padoa- Schioppa odmítá a na dotaz, co to tedy znamená, odkazuje na standardní slovník. ECB se podle pozorovatelů zdráhá jasněji vyslovovat i proto, že sama nemá jasno o vývoji ekonomiky eurozóny. Na jedné straně má obavy z rostoucích inflačních očekávání pod tlakem vysokých cen ropy, na druhé straně však vidí, že vyhlídky ekonomického růstu v Evropě jsou stále dosti nejisté. Trhy a politici vyžadují od ECB naopak více a ne méně informací. Minulý týden vyzýval francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy k tomu, aby ECB byla povinna zveřejňovat zápisy a hlasování členů, připomněl list.