NYT: Ekonomická siesta Evropanů končí, musejí pracovat více

Dlouhá ekonomická siesta Evropanů, která se odrážela v kratší pracovní době a delší dovolené ve srovnání se Spojenými státy a Asií, končí. Evropané budou muset pracovat déle za stejnou mzdu, aby prolomili hospodářskou stagnaci. Otázkou ale je, zda toto řešení, které se začíná prosazovat zejména v Německu, přinese kýžený ekonomický růst, píše americký list The New York Times v obsáhlém článku o evropských hospodářských vyhlídkách. "Dlouhá ekonomická siesta Evropanů dosáhla své krajní meze a stává se obětí ekonomické stagnace, horšících se veřejných financí a konkurence přicházející s nízkonákladovými zeměmi z rozšířené části EU," uvedl list. Navíc většina Evropanů začíná věřit, že pracovní týden zkrácený ve snaze dát zaměstnání více lidem pomohl jen velmi málo k potlačení nezaměstnanosti. Výsledkem zkráceného pracovního týdne, ve Francii až na 35 hodin, je, že Evropané odpracují v průměru za rok o deset procent méně času než Američané, Němci dokonce o 18 procent méně. Němci mají totiž nejdelší dovolenou, 30 dní v roce, zatímco Francouzi se těší z 25 dnů volna, Japonci si užívají 18 dní, ale Američané jen 12 dní. Zkracování pracovní doby v Evropě začalo v sedmdesátých letech a dlouho nebylo škodlivé, protože evropské ekonomiky díky stoupající produktivitě práce rostly robustním tempem. "Opravdu se zdálo, jak zněla tehdejší fráze, že Evropané pracují, aby žili, zatímco Američané žijí, aby pracovali," uvedl list. Problémy nastaly počátkem devadesátých let, kdy Evropa uvízla v hospodářské stagnaci a produktivita práce zejména ve srovnání se Spojenými státy upadla. "Vytvořili jsme společnost volného času, odpočinku, zábavy, zatímco Američané vytvořili společnost práce," cituje list Klause Zimmermanna, prezidenta Německého ústavu pro ekonomická studia v Berlíně. Po pojmenování problému se proto začíná v Německu a Francii se změnami, uvádí deník. Německý Siemens v Bocholtu přiměl odbory k přijetí nové smlouvy, podle které se prodlužuje pracovní týden z 35 na 40 hodin za stejnou mzdu a škrtají se příplatky k dovolené a na vánoční svátky. Lidé, kteří v bocholtském závodě pracují léta, mají stěží na vybranou a musejí souhlasit, jinak budou propuštěni. I když Siemens tvrdí, že nejde o vzor pro další závody, většina lidí to tak chápe. Delší pracovní doba se jeví jako možnost v německých závodech společnosti Mercedes Benz, která může využít šoku z rozhodnutí Opelu přemístit výrobu minivanů z Frankfurtu do mzdově méně náročného Polska, napsal list. Stejné známky prodloužení pracovní doby prosakují v německém veřejném sektoru, uvedl deník. Francouzský prezident Jacques Chirac nedávno prohlásil, že nebyl nikdy přesvědčen o pozitivech 35 hodinového pracovního týdne, protože "ho pociťoval jako brzdu ekonomického rozvoje, a tudíž jako překážku širší zaměstnanosti". Daniel Gros, ředitel Centra pro evropská politická studia se sídlem v Bruselu, vidí řešení problému evropského ekonomického růstu a zaměstnanosti jinde. Podle něho Evropané chápou, že v době horší ekonomické výkonnosti nemohou růst mzdy a patrně budou muset pracovat déle. Ale je to opravdu všelék pro vyčerpané evropské ekonomiky, ptá se Gros. Možná nikoli, protože s delší pracovní dobou má produktivita práce poklesovou tendenci. "Odpovědí je, že evropské společnosti musejí investovat více do pracovního výcviku a do technologií," citoval list Grose.