Důvěra v českou ekonomiku dále klesá

Říjnová důvěra v českou ekonomiku oslabila na nejnižší úroveň od loňského dubna. Podniky i domácnosti znepokojují dražší energie, slabší poptávka a rostoucí inflační obavy.

Klíčové body

• Souhrnná důvěra klesla na 97,9 bodu, nejníže od dubna loňského roku.
• Nejvýrazněji se zhoršil průmysl, kde firmy čekají slabší výrobu.
• Domácnosti se více obávají inflace i zhoršení své finanční situace.

Komentář ke konjunkturálním průzkumům (říjen 2026)

Celková důvěra v domácí ekonomiku v říjnu opět poklesla a nachází se nejníže od dubna loňského roku. Za poklesem celkové důvěry stálo v říjnu zhoršení sentimentu mezi podnikateli i spotřebiteli. Říjnová čísla ve větší míře zrcadlí obavy z prudce rostoucích cen energetických komodit, geopolitické situace a zhoršení poptávky.

Konkrétně souhrnný indikátor důvěry v říjnu oproti září poklesl o 1,6 bodu na hodnotu 97,9. Detailnější pohled ukázal, že důvěra mezi podnikateli poklesla meziměsíčně o 1,8 bodu na hodnotu 96,6, zatímco spotřebitelská důvěra se snížila o 0,8 bodu na hodnotu 104,3.

Důvěra mezi podnikateli výrazně poklesla v průmyslu (-5,6 bodu), v obchodě (-1,7 bodu) a ve stavebnictví (-0,6 bodu) a vzrostla pouze ve službách o 2,0 bodu. V průmyslu se důvěra v posledních dvou měsících prudce propadla a v říjnu byla nejslabší od dubna 2025. Průmyslové podniky zhoršily hodnocení současné celkové poptávky a došlo k velmi prudkému zhoršení očekávaného vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících na nejnižší úroveň od května 2020.

V dosavadním průběhu letošního roku byly přitom průmyslové podniky do budoucnosti nastaveny poměrně optimisticky. Takto prudké meziměsíční zhoršení mohlo být způsobeno kombinací růstů nákladů včetně prudkého cenového růstu u energií a zároveň zhoršováním zahraniční poptávky. Zajímavé je, že výrobní index PMI pro ČR v září vyzníval poměrně pozitivně a říjnový PMI pro Německo rovněž nenaznačoval výraznější zhoršení sentimentu ve zpracovatelském sektoru.

Spotřebitelská důvěra v říjnu rovněž poklesla. K poklesu důvěry přispělo zejména zvýšení obav spotřebitelů ze zhoršení hospodářské situace v následujících dvanácti měsících a zároveň zhoršení finanční situace domácností. Stále více spotřebitelů se zároveň začíná obávat vyšší inflace.

Růstové vyhlídky české ekonomiky se v návaznosti na pokles důvěry v posledních měsících dále mírně zhoršují. Pravděpodobnost rychlejšího růstu inflace se naopak zvyšuje. Riziko představuje především růst cen energetických komodit a případné postupné utlumování spotřebitelského apetitu českých domácností v návaznosti na vyšší náklady.

FAQ

Co stálo za říjnovým poklesem důvěry?

Zhoršení nálady podniků i spotřebitelů.

Které odvětví oslabilo nejvíce?

Průmysl, kde důvěra klesla o 5,6 bodu.

Jaký je hlavní ekonomický risk?

Dražší energie mohou brzdit růst a zvyšovat inflaci.