Hypotéky v Česku jsou nejdražší za více než dva roky, přestože tehdy byla základní sazba ČNB nad 5 %, zatímco dnes je jen pod čtyřmi. Kdo za to může?

Ropa Brent se dnes poprvé od 24. července vrátila nad hranici 100 dolarů za barel. Samotná „stovka“ je hlavně psychologická meta, podstatnější je rychlost pohybu: Brent od začátku srpna zdražil zhruba o čtvrtinu. Trh do ceny promítá další eskalaci konfliktu mezi USA a Íránem, útoky na tankery, ohrožení infrastruktury a rostoucí riziko omezení přepravy přes Hormuzský průliv. K růstu přispívá také oživení čínských nákupů. Dražší ropa přitom není izolovaným problémem motoristů. Je kromě jiného i problémem Motoristů. A s nimi celé české vlády, jejíž jsou součástí. Její cenový vzestup totiž představuje další impuls pro celý energetický komplex, včetně segmentu evropského zemního plynu.

Vazba ropy a plynu dnes už není tak průzračná jako před deseti či patnácti lety, kdy byla velká část dlouhodobých evropských kontraktů na plyn přímo indexována na ropu. Evropská centrální banka (ECB) upozorňuje (viz https://www.ecb.europa.eu/press/economic-bulletin/articles/2022/html/ecb.ebart202204_01~7b32d31b29.en.html?utm_source=chatgpt.com), že po roce 2015 se evropský plyn mnohem více navázal na obchodování v plynových uzlech, zejména na nizozemské burze TTF (Title Transfer Facility). Přesto korelace nezmizela: ropa a plyn reagují na společné geopolitické a globální poptávkové šoky a částečně se také vzájemně nahrazují. Akademická studie publikovaná Journal of Commodity Markets navíc nachází po roce 2019 opět silnější vazbu mezi cenami ropy a plynu (viz https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2405851323000375?utm_source=chatgpt.com).

Dnes ji zesiluje okolnost, že konflikt v oblasti Hormuzu neohrožuje jen ropu, ale také katarský zkapalněný zemní plyn (LNG), na němž je Evropa po odstřižení velké části ruského plynu závislejší (více k tomu zde: https://www.lukaskovanda.cz/hadanka-svetove-ekonomiky-eu-dostava-pres-hormuz-jen-3-plynu-usa-0/). Evropský TTF se dnes dostal na takřka 79 eur za megawatthodinu, tedy nejvýše od 3. ledna 2023, a evropské zásobníky jsou před zimou naplněny jen zhruba ze dvou třetin, nejméně za patnáct let. Plyn je tedy vystaven současně geopolitickému, zásobovacímu i sezonnímu tlaku.

Právě plyn je ale navíc mimořádně důležitý pro evropskou inflaci. Nová studie ECB z letošního roku (viz https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpwps/ecb.wp3227~2a32fe33b7.lt.pdf?1b5b94fd42d838c4bb61239057691cdb ) ukazuje, že šoky na trhu s plynem se přelévají nejen do skutečné inflace, ale také do tržních inflačních očekávání. Tudy už vede poměrně přímá cesta k českým hypotékám. Banky totiž jejich sazby neurčují pouze podle aktuální repo sazby České národní banky (ČNB), tady základní úrokové sazby české centrální banky. Pro delší fixace je zásadní cena peněz na finančním trhu, zejména korunové úrokové swapy (IRS). ČNB odhaduje, že změny pětiletého IRS se do sazeb úvěrů na bydlení přenášejí s vrcholem přibližně po čtyřech měsících a jejich dlouhodobý přenos činí zhruba 60 až 100 procent (viz https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Transmise-do-sazeb-z-uveru-na-bydleni-probiha-standardne-klientske-sazby-odrazeji-pohyby-petiletych-urokovych-swapu/?utm_source=chatgpt.com).

Přiložený graf agentury Bloomberg ilustruje vazbu mezi vývojem sazby tříletého korunového tříletého swapu a vývojem ceny zemního plynu na zmíněné burze TTF. Je evidentní, že vývoj ceny zdrojů bank v ČR, jimiž kryjí hypotéky, se vyvíjí v poměrně úzké vazbě na vývoj cen zemního plynu. Cena ropy, jež ovlivňuje ceny plynu, jak už víme, tak má zprostředkovaný vliv nakonec i na cenu hypoték v ČR. Pokud citelně a trvaleji zdraží ropa, tím pádem i zemní plyn, hypotéky v Česku zdraží, i kdyby ČNB se svoji základní sazbou třeba vůbec nehýbala.

Ostatně hypotéky v Česku na začátku září zdražily již pošesté v řadě, vyplývá z dnes zveřejněného ukazatele Swiss Life Hypoindex. Oproti srpnu přidaly v průměru 0,09 procentního bodu, takže se dostaly na 5,51 procenta, nejvýše od června 2024. Tím ovšem tedy zdražování hypoték nutně nekončí. I přesto, že v červnu 2024 byla základní sazba ČNB citelně vyšší než dnes. Tehdy činila převážně 5,25 procenta, zatím nyní ji ČNB už od letošního června nastavuje na úrovni 3,75 procenta. Důvodem toho, proč jsou hypotéky v Česku svoji cenou na úrovni června 2024, přestože je dnes základní sazba ČNB výrazně nižší, je právě vývoj tržních úrokových sazeb, v čele se zmíněnými swapy. Tedy zprostředkovaně vyšší ceny ropy a zemního plynu a obecně vyšší inflační rizika a očekávání, než jaká panovala tehdy. Všechny tyto faktory, způsobené primárně válkou v Perském zálivu, se promítají do vyšší ceny swapů.

Prognóza ČNB stále počítá přibližně se stabilitou krátkodobých tržních sazeb, takže zvýšení její základní sazby už na zasedání 17. září nelze považovat za základní scénář. Jeho pravděpodobnost je ale o něco vyšší než ještě před několika týdny. Jádrová inflace se drží těsně pod třemi procenty, úvěry a mzdy rostou svižně a dražší ropa s plynem představují mocný a sílící proinflační faktor. Někteří členové bankovní rady ČNB ostatně připouštějí možnost ještě jednoho zvýšení sazeb do konce roku.

Pointa je tedy pro hypoteční klienty – a pro českou vládu – nepříjemná: i kdyby ČNB nakrásně už letos sazby nezvýšila, hypotéky mohou dále zdražovat. ČNB určuje cenu krátkodobých peněz, ale cenu peněz dlouhodobých – tedy i cenu hypotéky – z velké části určuje trh. A ten kvůli ropě, plynu a obavám z návratu inflace předkládá bankám stále dražší účet.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na X/Twitteru