Za první čtyři měsíce letošního roku zbankrotovalo 255 firem, o 6 % více než v roce 2025

V dubnu tohoto roku soudy v České republice vyhlásily bankrot 62 obchodních společností, o 17 % více než ve stejném měsíci loňského roku. Insolvenčních návrhů soudy v dubnu přijaly 114, meziročně o 16 % více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Za první čtyři měsíce roku soudy vyhlásily celkem 255 firemních bankrotů. Je to nejvyšší počet po roce 2019 . Oproti stejnému období loňského roku se počet bankrotů zvedl o 6 %. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce dubna přijaly 447, jejich počet byl meziročně o 18 % vyšší. I zde se jedná o nejvyšší počet od roku 2019.

„Počet firemních bankrotů se v prvních čtyřech měsících letošního roku meziročně zvýšil o 14 . Meziročně se zvýšil i počet návrhů na bankrot, a to o 69. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského května do konce dubna, se počet firemních bankrotů oproti předchozímu období zvýšil o 8 %, počet insolvenčních návrhů však vzrostl o desetinu . Počet návrhů na bankrot roste rychleji než počet vyhlášených bankrotů, takže lze očekávat, že počet firemních bankrotů letos překročí hodnoty vykazované v posledních letech, “ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Letos doposud zbankrotovalo 255 obchodních společností. Nejvíce firemních bankrotů soudy vyhlásily v Praze, a to 117. Na hlavní město tak připadlo 46 % firemních bankrotů. Praha si vysoký podíl na firemních bankrotech udržuje dlouhodobě. Se značným odstupem následoval Jihomoravský kraj s 37 bankroty, Moravskoslezský kraj s 23 bankroty a Středočeský kraj s 16 bankroty. Nejméně bankrotů bylo v tomto období tradičně vyhlášeno v kraji Vysočina a v Karlovarském a v Libereckém kraji.

Za posledních 12 měsíců bylo nejvíce firemních bankrotů opět vyhlášeno v Praze (344), v Jihomoravském (129) a v Moravskoslezském kraji (69). Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina (9) a v Karlovarském kraji (11).

V Ústeckém kraji počet bankrotů vzrostl o dvě třetiny

Vývoj počtu firemních bankrotů byl v jednotlivých krajích značně rozdílný. Jejich počet se zvýšil v devíti krajích a v pěti se snížil. Nejvýrazněji se počet firemních bankrotů za posledních 12 měsíců zvýšil v Ústeckém kraji , a to o 68 %. V Plzeňském kraji to bylo o 42 % a v Pardubickém kraji o 30 %. Podobná situace byla v Jihomoravském kraji, kde oproti předchozímu období počet firemních bankrotů vzrostl o 29 %.

Naopak v kraji Vysočina meziročně zbankrotovalo o čtvrtinu méně obchodních společností než v předchozím období. V Libereckém kraji jejich počet klesl o 24 %, v Jihočeském kraji o 23 % a ve Středočeském kraji o 22 %.

Za posledních 12 měsíců připadlo 17 bankrotů na 10 tisíc aktivních obchodních společností. Nejvíce hrozil bankrot firmám v Ústeckém kraji, kde na 10 tisíc podniků připadlo 25 bankrotů. V Jihomoravském kraji to bylo 24 bankrotů, v Moravskoslezském kraji 20 bankrotů a v Praze 19 bankrotů. Nejnižší riziko bankrotu vykázal kraj Vysočina s 9 bankroty na 10 tisíc aktivních subjektů. Ve Středočeském, Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji to bylo shodně 10 bankrotů.

Nejvíce bankrotů bylo v odvětví obchodu

Z jednotlivých odvětví soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily nejvíce bankrotů stejně jako v předchozích obdobích v obchodu (166), ve kterém také působí nejvíce registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu (121). V oborech nakládání s nemovitostmi a stavebnictví zbankrotovalo shodně 99 společností.

Oproti předchozímu období se počet firemních bankrotů nejvýrazněji zvýšil ve stavebnictví (o 25 %), dále ve zpracovatelském průmyslu (o 14 %) a v dopravě (o 12 %). V administrativních a podpůrných činnostech počet firemních bankrotů klesl o 31 %, v profesních, vědeckých a technických činnostech o 12 % a v zemědělství o 4 %.

Nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadlo 26 bankrotů na 10 tisíc subjektů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 20 bankrotů a ve stavebnictví 19 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se 3 bankroty. Jen o něco vyšší byla míra bankrotů v odvětvích zdravotní a sociální péče a informační a komunikační činnosti.