Index solidarity 2025: Češi a Češky dobrovolnicky odpracují hodnotu 35 miliard korun a na dobročinnost darují 23 miliard ročně

Dobrovolnictví a dárcovství tvoří v Česku významnou, často málo viditelnou součást společenského života. Nový ročník výzkumu Index solidarity s daty převážně za rok 2025, který realizoval analytický ústav STEM ve spolupráci s Nadačním fondem Donio, ukazuje, že dobrovolnická práce včetně neformálního pomáhání odpovídá v Česku přibližně 93 tisícům plných pracovních úvazků v hodnotě 35 mld. Kč ročně. Vedle toho lidé a firmy darují na dobročinné účely přibližně 23 mld. Kč za rok. Celkový Index solidarity zůstává meziročně stabilní. K výzkumu vydáváme také webovou stránku solidarita2025.stem.cz.

Dobrovolnictví: v průběhu roku pomůže každý třetí

Z výzkumu vyplývá, že se do dobrovolnické činnosti alespoň jednu hodinu v posledních 12 měsících zapojilo 32 % dospělých. To znamená, že v průběhu roku dobrovolnicky pomůže zhruba každý třetí dospělý obyvatel Česka. Někdy v posledních 4 týdnech před dotazováním pomáhalo 17 % dospělých. Za dobrovolnictví přitom v souladu s definicí Mezinárodní organizace práce považujeme každou neplacenou práci či pomoc ve prospěch někoho mimo domácnost a rodinu.

„Slovu dobrovolnictví může každý rozumět trochu jinak. My ve výzkumu používáme definici, která je poměrně široká. Podle této definice není dobrovolnictví jen pomáhání cizím lidem skrze nějakou charitativní organizaci, ale každá neplacená práce pro někoho mimo rodinu a domácnost v rozsahu alespoň jedné hodiny za referenční období posledních 4 týdnů, resp. 12 měsíců. Patří sem tedy kromě organizovaného dobrovolnictví například i výpomoc mezi sousedy, nebo když kamarádovi pomůžete se stěhováním,“ vysvětluje Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM.

Graf 1 Nějakou dobrovolnickou práci vykonává zhruba každý třetí dospělý. Meziročně jde o stabilní hodnoty.

Dobrovolnictví má mnoho podob

Výzkum rozlišuje tzv. organizované dobrovolnictví zprostředkované organizací či komunitou a tzv. neorganizované dobrovolnictví neboli přímou pomoc lidem nebo přírodě bez zprostředkování. V posledních 4 týdnech před dotazováním se organizovanému dobrovolnictví věnovalo 10 % dospělých a přímé pomoci 12 %. Část lidí přitom kombinovala obě formy pomoci.

Pro organizované dobrovolnictví je nejčastější formou práce údržba, manuální práce a úklid, dále působení jako lektor, trenér či rozhodčí a na třetím místě různé koordinační a organizační aktivity. Objevuje se také péče o životní prostředí či zvířata, nákup, příprava či distribuce věcí určených k darování i poskytování péče klientům či potřebným.

Vedle organizovaného dobrovolnictví má v Česku velký význam také přímá, neformální pomoc, která není zprostředkovaná žádnou organizací. Nejčastěji jde o výpomoc v sousedství a nejbližším okolí: lidé pomáhají přátelům, sousedům a známým například s hlídáním dětí, venčením psa, drobnými opravami, úklidem v domácnosti nebo kolem domu a zahrady. Častá je také pomoc seniorům a lidem s omezenou pohyblivostí, například nákupem, doprovodem k lékaři nebo jinou praktickou podporou v běžném životě. Výraznou součástí přímého pomáhání je i péče o veřejný prostor a přírodu – sběr odpadků při procházkách, úklid kolem domu, kontejnerů, v lese, parku nebo jiné lokalitě, kde lidé žijí. Neformální pomoc tak často nevypadá jako „velké“ dobrovolnictví, ale spíše jako každodenní praktická ochota pomoct, která drží pohromadě sousedské vztahy, lokální komunity a veřejný prostor.

Neziskové organizace jako hlavní zprostředkovatelé

Největším zprostředkovatelem organizované dobrovolnické pomoci jsou neziskové organizace. Z lidí, kteří pomáhali formou organizovaného dobrovolnictví v posledních 4 týdnech, se právě skrze neziskové organizace zapojilo 42 % z nich. Dalších 21 % se zapojilo přes neformální komunity nebo skupiny, 15 % přes státní či obecní organizace včetně příspěvkových (např. DDM a různé kulturní instituce), 11 % přes církve a 6 % přes pracoviště mimo pracovní dobu. Zbytek přes jiný typ organizací, nebo to nebyli schopni určit.

„Dobrovolnictví organizované neziskovými organizacemi se nejčastěji odehrává ve sportovních klubech a sdruženích, v organizacích poskytujících sociální služby a v zájmových nebo kulturních spolcích. Významnou část ale tvoří i pestrá skupina menších či specializovaných organizací od komunitních a okrašlovacích spolků přes zdravotnické a charitativní organizace až po iniciativy na ochranu přírody a zvířat,“ nastiňuje pestrost dobrovolnictví v neziskovém sektoru Jaromír Mazák.

Lidé, kteří se v posledních čtyřech týdnech zapojili do organizovaného dobrovolnictví (asi 10 % dospělých), se pak nejčastěji zapojili v rozsahu od 1 do 5 hodin (42 % z nich). Zhruba třetina (36 %) se pak zapojila velmi intenzivně v rozsahu 11 a více hodin za referenční 4 týdny. I tyto hodnoty zůstaly meziročně poměrně stabilní.

Graf 2 Asi třetina lidí, kteří se v referenčních 4 týdnech zúčastnili organizovaného dobrovolnictví, se zapojila 11 a více hod.

Dobrovolnická práce má ekonomicky měřitelný rozsah

Celkový odhad STEM ukazuje, že dobrovolnická práce v Česku představuje ročně ekvivalent 93 tisíc plných úvazků v hodnotě asi 35 mld. Kč. Z toho organizované dobrovolnictví tvoří 52 tisíc úvazků v hodnotě 20 mld. Kč a z toho dobrovolnictví zprostředkované přímo neziskovými organizacemi 25 tisíc úvazků v hodnotě 10 mld. Kč. Oproti odhadu předchozího roku, 95 tisíc úvazků a 34 mld. Kč, se tak jedná o minimální změnu, spíše jde mluvit o stabilitě při srovnání let 2024 a 2025. ^[1]

Graf 3 Dobrovolnická práce má i při konzervativním přepočtu 70 % mediánové mzdy hodnotu 35 mld. ročně

Dárcovství: více než polovina dospělých daruje během roku

Finanční dárcovství je v populaci velmi rozšířené. Z výzkumu vyplynulo, že 47 % dospělých někdy během roku daruje peníze na dobročinné účely. Typický dárce daruje 1000 korun ročně (medián). V posledních 4 týdnech darovalo 16 % dospělých. Míra dárcovství se oproti předchozímu roku prakticky nezměnila.

Odhady celkového objemu dárcovství se pak opírají kromě dotazníků i o administrativní data Generálního finančního ředitelství, jak je zveřejňuje Úřad vlády na základě metodiky analytického ústavu STEM. Zde dochází k přirozenému zpoždění v důsledku odstupu podávání daňových přiznání, takže srovnávat lze v tuto chvíli data za rok 2024 s předchozími roky. V roce 2024 došlo k nárůstu celkového objemu dárcovství jak mezi fyzickými osobami, tak mezi firmami. To se pak promítá i do odhadu celkového objemu ročního dárcovství, který kombinuje administrativní a dotazníková data.

Při odhadu celkového objemu dárcovství vycházíme primárně z administrativních dat z daňových přiznání a na základě reportovaných hodnot v dotazníku dopočítáváme objem dárcovství, který se v daňových přiznáních neobjeví.

Firmy v roce 2024 darovaly asi osm a půl miliardy korun, které odečetly od daňového základu. Předpokládáme, že jde o drtivou většinu dárcovství firem a další dopočty nečiníme. Lidé pak odečetli asi šest a půl miliardy, ale na rozdíl od firem darují ještě velké množství peněz, které v přiznání neuplatňují.

„Dle našich dopočtů jde o více než 8 miliard darovaných korun, které lidé do přiznání nedávají, protože jde o malé částky nebo o možnosti odečtu z daňového základu nevědí, nemají o něj zájem nebo dárci nejsou ekonomicky aktivní, jsou třeba v důchodu, takže nepodávají přiznání. Celkově tak firmy a lidé v Česku darují kolem 23 miliard korun ročně, což odpovídá zhruba 0,3 % HDP,“ vypočítává Jaromír

Mazák. Míra dárcovství ve smyslu podílu zapojených lidí tak zůstala meziročně velmi podobná (46, resp. 47 %), ale odhad celkové darované částky se zvýšil asi o 10 % z 21 na 23 mld. korun.

Graf 4 Velká část dárcovství se odehrává mimo evidenci daňových přiznání. Fyzické osoby jsou tak ve výsledku významnější dárci než firmy

Jak lidé darují

V individuální filantropii převažují digitální platby. Mezi dárci, kteří darovali v posledních 4 týdnech, uvedlo 47 % jednorázový převod nebo platbu kartou, 24 % trvalý příkaz a jen 33 % hotovostní dar. Nejčastěji využívanou online dárcovskou platformou mezi dárci je Donio. Zároveň však 63 % dárců žádnou online dárcovskou platformu nevyužilo.

Většina dárců daruje jednorázově, pravidelní dárci jsou v menšině. Pro neziskové organizace jsou přitom pravidelné dary zásadní, protože umožňují plánovat práci a vytvářet rezervy. Výzkum ale ukazuje, že české dárcovství je stále silně jednorázové a spontánní. Na jednoho dárce, pro nějž pravidelné dary představují většinu jeho dárcovství, připadají tři dárci, kteří darují převážně nebo výhradně nárazově.

Solidarita je hodnota, důvěra je slabší článek

Postoje hlásící se k solidaritě jsou v české veřejnosti silné. Čtyři pětiny lidí souhlasí, že by si lidé měli vzájemně pomáhat, i když z toho nemají přímý prospěch. Tři čtvrtiny souhlasí, že úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o nejslabší. Současně však většině lidí důvěřuje jen asi pětina populace, 43 % většině lidí nedůvěřuje a ostatní volí postoj „tak napůl“. „To je důležitý paradox české solidarity: hodnota pomáhání je široce sdílená, ale obecná důvěra zůstává nízká, dlouhodobě dokonce jedna z nejnižších v EU,“ vysvětluje Jaromír Mazák.

Graf 5 Pomáhat si i bez přímého prospěchu je v Česku široce sdílená hodnota

Index solidarity je stabilní

Souhrnný Index solidarity vzniká jako průměr tří dílčích indexů: dobrovolnictví, dárcovství a postojů k solidaritě. V roce 2025 dosahuje hodnoty 39,1 na hypotetické škále od 0 do 100, tedy prakticky stejné úrovně jako v roce 2024 (39,4). Index je mírně vyšší u žen, roste s dosaženým vzděláním a jen málo se liší podle věku. Solidarita se v Česku neomezuje na jednu sociodemografickou skupinu, ale vychází ze všech sociodemografických skupin se zohledněním reálných možností.

Z dat například vyplývá, že lidé pod 30 let méně často finančně přispívají, ale více se zapojují dobrovolnicky. Naopak lidé ve věku, kdy typicky vychovávají děti a zároveň jsou ekonomicky aktivní, tedy od 30 do 59 let, častěji darují, ale méně než nejmladší se zapojují dobrovolnicky. Lidé v důchodovém věku se navzdory nižším příjmům a možným zdravotním komplikacím zapojují také významně. S věkem navíc roste příklon k pro-sociálním postojům typu, že lidé by si měli vzájemně pomáhat, i když z toho nemají přímý prospěch. Tím dochází ke kotvení solidarity také v hodnotách společnosti.

Výzkum analytického ústavu STEM ( www.stem.cz ) proběhl na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR (18+) formou online dotazování CAWI. Sběr dat proběhl od 21. do 30. listopadu 2025 na vzorku N = 2 013 respondentů. U vybraných populačních odhadů STEM provádí expertní korekci směrem dolů, ukotvenou ve srovnání s administrativními daty, protože online šetření může zachycovat aktivnější část populace. Zveřejněné odhady jsou tedy konzervativnější, než by vyplývalo přímo z odpovědí respondentů. Postup korekce je detailně popsán v metodologické příloze výzkumné zprávy.

[1] Důvod, proč při mírném poklesu plných úvazků z 95 tisíc na 93 tisíc vidíme zároveň mírný nárůst celkové hodnoty je navyšující se mediánová cena práce. Vyčíslení hodin na peníze používá 70 % mediánové mzdy pro dané období. Rozdíly v objemu jsou ale malé, v rámci chyby měření, proto hovoříme spíše o stabilitě.