Dva měsíce letních prázdnin jsou přežitek. Česku by jejich reforma mohla přinést miliardy

Dva měsíce letních prázdnin jsou přežitek. Česku by jejich reforma mohla přinést miliardy

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.

Ekonomicky by dávalo větší smysl ponechat dětem zhruba měsíc volna v létě a druhý měsíc rozdělit mezi jaro a podzim.

Česko lze rozdělit do čtyř regionálních bloků. Praha se Středočeským krajem by kvůli dojíždění musely zůstat pohromadě. Jednotlivé bloky by měly jarní a podzimní prázdniny postupně, s každoroční rotací termínů, aby žádný region nebyl zvýhodněn. Dokonce i čtyřtýdenní letní volno by mohlo mezi bloky začínat s týdenním odstupem.

Místo jedné obří dovolenkové špičky bychom vytvořili tři sezony: jarní, letní a podzimní.

Hotely, restaurace a turistické atrakce by lépe využívaly kapacity. Sezonní zaměstnání by se prodloužilo. Ubylo by dopravních špiček. Rodiny by získaly větší výběr levnějších termínů a firmy by nemusely řešit, že jim v červenci a srpnu současně zmizí velká část zaměstnanců.

Podle orientačního modelu by taková reforma mohla českému HDP dlouhodobě přidávat zhruba 4 až 7 miliard korun ročně, realisticky kolem 5,5 miliardy. Veřejné rozpočty by mohly získat přibližně 1,3 až 2 miliardy ročně.

Není to ekonomická revoluce. Ale na administrativní změnu kalendáře s prakticky nulovými náklady je to slušný výnos.

Česko zkrátka nemusí mít příliš mnoho prázdnin. Má je hlavně příliš koncentrované.