Konec hlavy rodiny? Mladí Češi odmítají muže jako autoritu a sází na rovnost

Zatímco pozorujeme, že ve světě muži z generace Z tíhnou ke konzervatismu a volání po ‚poslušných manželkách‘, ukazuje se, že Česko jde jiným směrem. Průzkum agentury STEM/MARK odhalil generační tendence: zatímco starší ročníky stále věří v muže jako „hlavu domácnosti“ a podporují tradiční dělbu rolí, mladá generace tento model bourá. Pro nejmladší Čechy už role neurčuje pohlaví, ale vzájemná dohoda, kterou upřednostňují před jakoukoliv paušální autoritou.

O výchově dětí rozhodujeme spolu, ale kdo vyřeší krizi?

Pokud mají lidé zhodnotit, kdo z partnerů by měl rozhodovat v konkrétních situacích, více než polovina je přesvědčená, že o všem podstatném by měli partneři rozhodovat společně. Co se týká výchovy a péče o děti a rozhodování o velkých investicích, zaujímá tento „vyrovnaný“ přístup 8 z 10 dotázaných. V ostatních situacích jsou však výsledky méně jednoznačné.

V případě krizových situací, jako je například havárie vody, požár či úraz, považuje třetina respondentů za nejlepší, aby rozhodoval muž – častěji si to myslí muži a starší lidé (60+ let), ale souhlasí i čtvrtina žen (opět zejména ty starší).

Pokud jde o běžný chod domácnosti, čtvrtina Čechů stále vidí jako hlavní „šéfku“ ženu. A překvapivě jsou to samy ženy, kdo si tuto roli nárokuje častěji – muži by totiž v otázkách domácnosti paradoxně uvítali spravedlivější dělbu při rozhodování. Karty se ale obracejí, když dojde na lámání chleba u peněz nebo konfliktů. Muži si častěji chtějí nechat poslední slovo u velkých investic nebo v momentech, kdy se pár nedokáže shodnout. Ženy v těchto situacích naopak volají po vzájemné dohodě.

Z hlediska dělby rolí pozorujeme rozdíly rovněž podle věku. Zatímco lidé nad 60 let se stále drží osvědčeného scénáře – tedy že muž je spíše „krizový manažer“ a žena „manažerka domácnosti“ – mladí ve věku 18–29 let chtějí rozhodovat jako jeden tým. Tato touha po rovnosti je silnější u mladých žen, z nichž přibližně 80 % trvá na společném rozhodování za všech dotazovaných okolností. U mladých mužů nejsou zjištění tak jednostranná. Přestože jich většina vyznává vyrovnaný přístup, v případě krizí nebo neshod se u nich častěji než u žen objevuje názor, že „kormidlo“ by měl přece jen držet muž.

„Pětina Čechů se v neshodách nepřiklání na žádnou stranu a de facto tak uznává, že určit, kdo má mít v konfliktu poslední slovo, nejde paušálně. Závisí to na situaci, nikoliv na pohlaví. Podíl lidí v této „nestranné“ kategorii („Nedokážu posoudit“) roste spolu s věkem, jako určitý projev emoční zralosti. Zatímco mladí muži mohou mít častěji při neshodách potřebu stavět se do role rozhodčího, protože jim chybí určitá zkušenost a diplomacie starších ročníků, starší generace už chápe, že pravda je málokdy černobílá,“ doplňuje analytička STEM/MARK Tereza Kyselová.

Češi jsou v otázkách rovnosti rozpolcení

Česká společnost se v pohledu na rovnost pohlaví ocitá v rozporu mezi zažitými vzorci a moderními ideály. Na jedné straně si většina Čechů uvědomuje realitu: tři čtvrtiny potvrzují převládající tradiční dělbu rolí i přesvědčení, že ženy jsou ‚přirozeně‘ lepší v péči o děti, a nadpoloviční většina (56 %) vnímá znevýhodnění žen na trhu práce. Zároveň se však Češi od starých vzorců odklánějí – fandí finanční nezávislosti žen (73 %) i otcům na rodičovské (67 %). Nadpoloviční většina (54 %) už také odmítá muže jako automatickou ‚hlavu rodiny‘ – častěji ženy. Ženy v Česku obecně volají po moderním partnerství výrazněji než muži. Častěji odmítají mýtus o „vrozeném talentu“ k péči o děti, kritizují nerovné šance v práci a nechtějí být finančně závislé na partnerovi jako živiteli rodiny. Zajímavý paradox nastává u žen ve věku 25–39 let, které žijí v partnerském svazku s dětmi – 43 % z nich totiž s dominantní rolí muže v domácnosti stále souhlasí.

„S příchodem dětí se role v rodině často stále přirozeně polarizují. Muž se více soustředí na roli živitele, zatímco žena na péči. V této situaci může být uznání muže jako „hlavy“ prostým přijetím aktuálního stavu, který rodině v danou chvíli funguje. Model muže jako „autority“ může poskytovat také psychologickou jistotu, že je zde někdo, kdo se o rodinu vždy postará a o koho se mohou ženy opřít. Nejde tak nutně o podřízenost ve smyslu, že muž má vždy hlavní slovo“ dodává Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Komě pohlaví se v otázkách rovného postavení mužů a žen Češi názorově rozdělují opět i podle věku a vzdělání. Na jedné straně stojí mladí lidé a lidé vysokoškolsky vzdělaní, kteří častěji kritizují úroveň rovnosti mužů a žen v ČR a odmítají model muže jako hlavního živitele či autority. Tato generace (18–29 let) bourá i další stereotypy: častěji nevidí v ženách ‚přirozené‘ pečovatelky a podporuje otce na rodičovské dovolené.

Na opačném pólu se nacházejí lidé nad 60 let a lidé bez maturity. V této skupině stále silně přežívá tradiční obraz světa, kde muž do rodiny přináší nejvíce peněz a žena je vnímána jako ta, která má k péči o děti vrozené vlohy. Změna rolí, kdy by se o dítě primárně staral muž, se u nich setkává s nižší podporou.

Návrat mladých ke konzervatismu? V Česku spíše ne

Globální data naznačují překvapivý trend: generace Z (do 29 let) se v některých ohledech vrací ke konzervatismu. Zejména mladí muži mají na ženské, ale i mužské role ve společnosti tradičnější pohled než jejich předchůdci. Častěji se ztotožňují s názorem, že by žena měla manžela poslouchat nebo nepůsobit příliš nezávisle. Skeptičtí jsou i k výměně rolí – situaci, kdy je muž na rodičovské a rodinu živí žena, vnímají jako potenciální zdroj problémů. Zároveň si myslí, že muž by měl mít poslední slovo v důležitých rozhodnutích v domácnosti.[1]

Jak je na tom ale Česko? Zde je situace jiná. U většiny dotazovaných situací se generace Z od konzervativních postojů spíše distancuje. Mladí muži i ženy se u nás – mnohem častěji než předchozí generace – nedomnívají, že ženy jsou od přírody lepšími pečovatelkami nebo že by muž musel být hlavní autoritou a živitelem rodiny. A naopak více podporují muže na rodičovské dovolené.

Určité náznaky konzervativního smýšlení můžeme u mužů z generace Z pozorovat, když dojde na otázku, kdo z páru by měl rozhodovat v konkrétních situacích. Častěji než předchozí dvě generace připisují ženám rozhodování v péči o děti, zatímco v případě neshod si častěji myslí, že poslední slovo by mělo patřit jim (22 %). Pokud jde nicméně o model muže jako autority domácnosti, mezi muži nad 30 let v něj věří přibližně polovina, zatímco u mladých mužů do 29 let je to pouhých 28 %.

„U nejmladší generace mužů narážíme na zajímavý paradox: ačkoliv odmítají roli tradiční ‚hlavy rodiny‘, v hádce si chtějí poslední slovo prosadit častěji než jejich otcové či dědové. Tento rozpor ale nemusí hned znamenat návrat k patriarchátu. Zdá se, že zatímco trvalou nadřazenost mladí muži vědomě odmítají, v krizové situaci se u nich projevuje spíše komunikační nezkušenost. Poslední slovo pro ně nemusí být nástrojem dominance, ale rychlým způsobem, jak ukončit spor,“ zamýšlí se Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Zároveň jsou to právě mladí muži z generace Z, kteří oproti starším ročníkům častěji prosazují, aby se muži více podíleli na rozhodování o běžném chodu domácnosti (nákupy, vaření, úklid, zahrada …), a naopak tuto zodpovědnost méně připisují výhradně ženám. Současně méně často vidí muže jako toho, kdo má rozhodovat v krizových situacích. Tyto tendence naznačují, že se mladí muži nekloní ke konzervatismu, ale spíše k aktivnějšímu zapojení do rodinného života a k větší partnerské rovnováze.

„Zatímco v zahraničí se tedy mluví o návratu generace Z ke konzervatismu, pro Českou republiku to tak úplně neplatí. Spíše se zdá, že česká generace Z se vědomě hlásí k rovnosti a odmítání tradiční hierarchie rodiny, i když v určitých situacích její jednání může zaostávat za ideály, které zastává,“ uzavírá Tereza Kyselová ze STEM/MARK.Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu Dialog se zúčastnilo 1029 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v březnu 2026.

---

[1] Výsledky průzkumu zde: https://www.ipsos.com/sites/default/files/ct/news/documents/2026-03/IWD%202026%20Global%20Charts%20FINAL.pdf

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt:Tereza Kyselová, kyselova@stemmark.cz,
tel.: 723 761 880

V Praze, 28. 4. 2026